Nová studie vědců z Fudan University v Číně odhalila, jak se rakovinotvorné chemické látky přenášejí z matky na plod během těhotenství. Tento děj souvisí s polyfluoralkylovými látkami (PFAS), které se údajně dostávají z krevního řečiště do placenty, pupeční šňůry a mateřského mléka. Tím kontaminují plod během těhotenství a také po porodu.

Výzkumníci z čínské Fudan University tvrdí, že mikroskopické látky, jejichž rozpad trvá tisíce let (PFAS), se navazují na bílkoviny v těle a následně se z krevního řečiště matky dostávají přes placentu, jež poskytuje plodu kyslík a živiny, do krevního řečiště plodu. Autoři studie také zdůrazňují, že prenatální výskyt PFAS souvisí u dětí s vyšší náchylností k infekčním chorobám, autismu a ADHD.

PFAS se objevují ve vzduchu, vodě, půdě nebo čistících prostředcích. Relativně snadno tak mohou projít lidskou kůží a vstupovat do krevního oběhu matky. Podle zveřejněné studie závisí množství chemikálií, kterým jsou kojenci vystaveni, zejména na stravě matky, indexu tělesné hmotnosti (BMI), věku a termínu porodu.

Dále čtěte

Energetické nápoje mohou podle floridských vědců přispívat k rakovině tlustého střeva

Vědci z Floridy přicházejí v těchto dnech s teorií, že nárůst rakoviny tlustého střeva u mladých lidí může způsobovat ingredience…

Přestože funguje struktura placenty jako jakási bariéra proti vstupu škodlivých látek, PFAS se přes ní k plodu dostanou, jelikož se jedná o malé molekuly, které se rozpouští v tucích. Tyto chemikálie pak mají tendenci vázat se na proteiny, jako je například albumin, což usnadňuje přenos látek z matky na dítě.

„Naše zjištění jsou zásadní pro vývoj strategií na ochranu kojenců před potencionálně škodlivými účinky expozice PFAS. Pochopení cest a rizik spojených s těmito chemikáliemi může vést k lepší regulační politice a ochranným opatřením pro ty nejnáchylnější z nás,“ vysvětluje pro web News-medical hlavní autorka studie Yaqi Xu.

Podle agentury pro registr toxických látek a nemocí není v tuto chvíli jasné, jakým způsobem se chemikálie dostávají do mateřského mléka, kde se látky PFAS našly. Dle názoru bývalé šéfky amerického Národního institutu environmentálních zdravotních věd a Národního toxikologického programu Lindy Birnbaumové však přínosy kojení jednoznačně převažují nad rizikem jakéhokoli potencionálního ohrožení PFAS.

Dále čtěte

Nechceme zamykat obsah. Pomozte nám šířit články deníku FORUM 24 a přispějte nám ve sbírce

Deník FORUM 24 vznikl jako protiváha k médiím, která v Česku převzali oligarchové. Aniž by za námi některý z nich…

Látky PFAS mohou údajně přetrvávat v životním prostředí stovky let a jsou spojovány především s rakovinou jater, ledvin, prsu a vaječníků. Podle vědců je primární příčinou výskytu PFAS u dospělých lidí jejich strava. Potraviny, které pocházejí ze zvířat či mořských plodů, údajně vykazují nejvyšší hladiny syntetických chemikálií, jež se používají k výrobě produktů odolných vůči skvrnám a mastnotě. Chemikálie se v těle hromadí v krátkém časovém úseku, může však trvat několik měsíců či let, než se z těla vyloučí nebo metabolizují.

„S ohledem na akumulaci a dlouhý poločas rozpadu PFAS jsou jejich hladiny ve třetím trimestru této studie vyšší než hladiny ve druhém trimestru, což závisí hlavně na stravě a konzumačních vzorcích studované populace během těhotenství,“ píše se ve studii.

Pro snížení expozice PFAS existuje podle odborníků několik způsobů, a to například používání upravené vody nebo vody v lahvích k pití a vaření, vyhýbání se rychlému občerstvení, popcornu v mikrovlnné troubě a vynechávání produktů, jež jsou vyrobeny s použitím teflonu.