Několik desítek nových billboardů nyní visí kolem českých silnic a dálnic. Jsou na nich tváře českých občanů a u nich nápis: Stydím se za svého premiéra. Chce se připomenout známé přísloví o tom, že tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. Andrej Babiš tak dlouho jakoukoli kritiku označoval za kampaň, až tady jednu konečně má.

Kampaň, kampaň, kampaň. Členství v StB, Čapí hnízdo, korunové dluhopisy, unesený syn, původ majetku… To všechno je vždycky jenom účelovka, alespoň tak to prezentuje český předseda vlády. A teď se lidé z celé republiky rozhodli věnovat své vlastní peníze, aby jejich hlas byl více slyšet.

Ano, samozřejmě že přijdou otázky na to, kdo že je platí. Protože asi každého, kdo projevuje své postoje a stojí za nimi, musí někdo platit. A sesype se kritika – na agenturu PRodukujeme, která má billboardy takzvaně na svědomí, na jednotlivce, prostě na všechny. Jedno je ale jasné: I přes tu ohromnou mediální masáž se Andreji Babišovi nepodařilo občany umlčet.

Možná tahle akce nebude mít takový efekt jako v době, kdy byl premiérem Stanislav Gross a na straně těch, jejichž billboardy jsme vídali, byla silná média. Dnes tomu tak není a přesto vidíme mnoho těch, komu stojí za to vydržet invektivy a dokonce něco investovat. O to více si každého jednotlivce musíme vážit.

Andrej Babiš vždycky bude říkat, že všechno ja kampaň. Lidé, kteří stojí za svými principy, budou vždycky shazováni. To ale rozhodně neznamená, že by to nemělo smysl. Má. I proto, že všechno tohle osočování, je jen kampaň proti těm, kdo chtějí bránit svobodu v naší zemi.