Evropská unie pokládá nadále za prioritu v řešení migrační krize spolupráci s Tureckem a je třeba udělat všechno pro to, aby byla úspěšná, sdělil v noci po prvním jednacím dni unijního summitu předseda Evropské rady Donald Tusk. EU proto plánuje na počátek března speciální summit s Tureckem.

Diskuse ukázala, že v souvislosti s migrací je nutné budovat evropský konsensus, řekl Tusk. Je proto podle něj třeba se vyhnout bitvě mezi různými plány, jak na migrační krizi reagovat.

Tusk: Souboj plánů je nesmysl

„Musíme se v první řadě vyvarovat bitvy mezi plány A, B a C. Nemá to vůbec smysl, jen to v Evropské unii vytváří dělící čáry,“ řekl Tusk novinářům poté, co z jednací místnosti celý večer unikaly zprávy o ostrých sporech mezi členskými zeměmi. Místo toho je podle Tuska potřeba najít funkční propojení různých přístupů.

Podle Tuska je třeba respektovat pravidla, která byla společně přijata. „To se týká jak rozhodnutí o přerozdělování žadatelů o azyl, tak potřeby vrátit se postupně k situaci, kdy všichni členové schengenského prostoru plně uplatňují jeho pravidla,“ poznamenal.

Merkelová si obhájila spolupráci s Tureckem

Podle německé kancléřky Angely Merkelové bylo svolání mimořádného summitu s Tureckem důležité mimo jiné proto, že turecký premiér Ahmet Davotuglu kvůli teroristickému útoku v Ankaře nemohl ve čtvrtek dorazit do Bruselu. Vrcholná schůzka by se měla uskutečnit na začátku března, k přesnému termínu se ale ještě musí vyjádřit Ankara. Agentura Reuters s odvoláním na diplomaty zmiňuje termín 5. března.

Podle Merkelové zůstává spolupráce s Tureckem prioritou. Hlavy států a vlád evropské osmadvacítky chtějí podle ní lépe chránit vnější hranici EU, ale i citelně snížit počet příchozích migrantů. Uvažovat je potřeba také o způsobu, jakým by se mohli migranti do Evropy dostat legálně, dodala kancléřka. Při lepší ochraně hranice by podle ní dobrovolné přebírání lidí, kteří mají na azyl nárok, mělo odstranit vysoké riziko úmrtí při složité cestě přes moře.

Evropské řešení ale podle šéfa unijních summitů není jen to, co se rozhodne v Bruselu. „Jde také, a navíc v první řadě, o rozhodnutí přijatá v hlavních městech. Musíme to přijmout, ale zároveň se snažit o zlepšení koordinace takových rozhodnutí,“ prohlásil Tusk.

Visegrádská čtyřka a její plán B

O záložním plánu B hovoří země ze středu a východu EU, především takzvaná visegrádská skupina (V4 – Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) jako o variantě pro případ, že ani úzká spolupráce s Tureckem počty migrantů výrazně nesníží a že Řecko výrazně neposílí svou schopnost chránit vnější hranici schengenského prostoru volného pohybu.

Česká republika, kterou na summitu zastupuje premiér Bohuslav Sobotka, podpořila shodu summitu na nutnosti omezení migračního proudu a ilegální migrace do EU. Premiér na jednání označil zachování Schengenu a svobody volného pohybu za priority. Společně s ostatními zeměmi V4 se Česko přihlásilo k pomoci zemím západního Balkánu i Řecku.

„ČR velmi přivítala fakt, že závěry Evropské rady, které stanovují další směr řešení migrační krize, obsahují naprostou většinu priorit pražského summitu V4,“ prohlásil premiér Sobotka.

Před summitem hovořil Sobotka odvážněji

Země visegrádské čtyřky pokračovaly na summitu navenek ve smířlivé rétorice. Vyšly vstříc očekávanému závěru vrcholné schůzky, že je zapotřebí „celoevropského řešení“, ale zároveň obhajovaly dohodu ze svého pondělního vrcholného jednání v Praze o nezbytnosti záložního plánu. A sice opevnění hranice schengenského prostoru v Bulharsku a Makedonii pro případ, že se nepodaří zastavit nekontrolovaný příliv migrantů přes Řecko.

Prioritou České republiky i ostatních zemí visegrádské čtyřky je, aby Řecko lépe zvládalo ochranu své hranice s Tureckem a aby Turecko naplňovalo dohodu, kterou s Evropskou unií loni uzavřelo, řekl premiér Sobotka při příchodu do bruselského paláce Justus Lipsius.

Pokud Řecko a Turecko své závazky plnit nebudou, bude něj třeba přistoupit k plánu B, tedy ke vzniku nové schengenské hranice severně od Řecka. „My jsme kritičtí – podobně jako Evropská komise – k tomu, jak funguje Řecko v schengenském systému, a chtěli bychom, aby Řecko odstranilo všechny nedostatky, které mu komise ve své zprávě vytkla,“ uvedl Sobotka.

Teprve když Řecko a Turecko nebudou plnit své závazky, je podle českého premiéra na řadě plán B, o němž země V4 hovořily v pondělí v Praze.

Řekové v agresivní defenzivě

O pokroku Řecka v ochraně hranic a o hloubce jeho spolupráce s Tureckem jednal Sobotka v Bruselu i se svým řeckým protějškem Alexisem Tsiprasem. Seznámil ho s výsledky pondělní schůzky V4. Tsipras podle serveru řeckého listu To Vima Sobotkovi vytkl, že „posílat vojáky a policisty k řecké hranici není přátelským činem“. Narážel tak na okolnost, že Česko letos vyslalo 27 policistů do Makedonie, aby pomáhali s dozorem nad hranicí s Řeckem. Tsipras upozornil, že Atény nehodlají souhlasit s žádným krokem, který byl porušoval mezinárodní právo, jako jsou nezákonné zpětné deportace. Vyzval také k poskytnutí nezbytného prostoru pro realizaci celounijního řešení migrační krize.

„Panu premiérovi Tsiprasovi jsem řekl, že nebojujeme proti Řecku, ale proti nelegální migraci,“ uvedl v reakci na Tsiprasovo prohlášení Sobotka. „V4 bude pomáhat všem, kdo chtějí migraci zvládnout a důsledně regulovat,“ dodal.

Visegrádské země podle Sobotky uznávají složitou situaci Řecka, trvají ale na realizaci již přijatých opatření. Jsou podle něj také připravené pomoci Aténám při důkladné ochraně vnější hranice Schengenu a při registraci uprchlíků, stejně jak to činí v případě dalších zemí na takzvané balkánské stezce, po které mnozí imigranti míří do Evropy.

Slovenský premiér Fico byl ohledně řecké schopnosti chránit současnou schengenskou hranici velmi pesimistický. Aténám dal v rozhovoru s novináři čas do března. „Pokud se v březnu ukáže, že nic nefunguje, je třeba zvažovat tu druhou variantu,“ řekl. I takové řešení ale podle něj bude řešením evropským a Slovensko je připraveno v několika týdnech přispět 300 policisty s dostatečnou jazykovou vybaveností a potřebnými znalostmi.

K názoru V4, že podobný záložní plán je nutný, se podle Fica kloní také Bulharsko, Makedonie, ale i Chorvatsko či Slovinsko.

Atény na summitu varovaly, že uzavření hranic na Balkán by vyvolalo velkou humanitární krizi v Řecku a příliv uprchlíků by to stejně nezastavilo. Podle Muzalase uprchlíky lze zastavit jedině ukončením občanské války v Sýrii. O to by měla Evropská unie usilovat, stejně jako o řešení humanitární krize v Libanonu, v Jordánsku a v Turecku, prohlásil řecký ministr.

Szijjártó: Země V4 doplácejí na to, že vždy jednaly na rovinu

Ministři zahraničí zemí V4 odmítli negativní reakce na postoje středoevropských zemí, které podle kritiků neprojevují dostatečnou solidaritu a staví se proti EU. Šéf slovenské diplomacie Miroslav Lajčák prohlásil, že kritiku vnímá jako nepochopení, nebo zlý úmysl. Maďarský ministr Péter Szijjártó dodal, že země Visegrádu doplácejí na to, že v Evropě vždy jednaly na rovinu a čestně.

Szijjártó také označil za „bláznivou“ řeckou kritiku své země a Evropské unie. Řecký ministr pro migraci Janis Muzalas obvinil již ve středu unijní státy ze lží a pokrytectví kvůli tvrzení, že se Atény nedokážou vypořádat s přílivem uprchlíků.

Kritiku schytalo i těžce zkoušené Rakousko

Řešení na vlastní pěst začíná uplatňovat Rakousko. Od pátku chce omezovat počet migrantů přicházejících do země i počet přijímaných žádostí o azyl. Řecký eurokomisař pro migraci Dimitris Avramopulos to označil za protiprávní. Vídeň ale na svém záměru trvá.

Rakousko, které ve středu oznámilo, že omezí počet přijímaných žádostí o azyl na hranicích na 80 denně, bylo za toto svoje rozhodnutí vystaveno na summitu kritice. Kancléř Werner Faymann nicméně po konci pracovní večeře uvedl, že na rozhodnutí jeho vlády se nic nemění.

Vídeň loni přijala výrazně více žádostí o azyl než třeba Francie nebo Itálie, uvedl Faymann. „Každý, kdo se někdy podíval na mapu, ví, že jsou třeba tyto dvě země větší než Rakousko a mají i více obyvatel,“ dodal kancléř s tím, že Rakousko rozhodně pomáhá a nezříká se své zodpovědnosti.

Ochranné opatření proti imigrantům prodlužuje například Maďarsko, které železniční hraniční přechody mezi Maďarskem a Chorvatskem nechá zavřené dalších 30 dní.