Vrcholné setkání lídrů G20 v Hamburku bylo nabité, ale staly se vlastně jenom dvě důležité věci. Válka v ulicích mezi radikály a policií. A první setkání Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem.

Premiérové posezení „mano a mano“ údajně dopadlo dobře. Vládce Kremlu si pochvaloval navázání osobního vztahu se šéfem Bílého domu. Podle Putina je Trump osobně úplně jiný, než jak ho vidíme v televizi. Trump se snažil z Putina vypáčit, zda Rusové zasahovali do amerických prezidentských voleb, což ruský prezident (překvapivě) odmítl a poskytoval Trumpovi „patřičná vysvětlení“.

Kdo ví, co si pod tím představit. Americké tajné služby tvrdí, že neexistuje jakýchkoli pochybností o zasahování ruské strany (rozvědky FSB) do amerických prezidentských voleb. Ruský prezident tvrdí, že to není pravda. Trump si (možná naoko) vybral, že uvěří Putinovi, což je v době, kdy FBI a zvláštní žalobce Robert Mueller vyšetřují vazby Trumpova týmu na Moskvu, inu, znepokojivé. Na druhou stranu je možné, že Trump chce resetovat poškozené vztahy mezi Ruskem a Amerikou i za cenu přizvukování ruské písničce.

Dialog mezi Trumpem a Putinem je za současné napjaté situace relativně dobrá zpráva, některé věci (Sýrie) dokážou vyřešit jen tito dva muži – jak poukázala i kancléřka Merkelová. Trump ruského prezidenta nepoučoval o lidských právech v Rusku, jako to dělal Obama. Otázka je, co to znamená pro budoucí řešení problémů, na kterých se oba státníci neshodnou (Ukrajina).

Setkání Trumpa s Putinem chválila i německá kancléřka a hostitelka summitu Angela Merkelová. „Měli bychom mluvit spolu, a ne tolik o sobě,“ řekla Merkelová. Té se dostalo komplimentů ze strany amerického prezidenta, který jí za označil za inspirující a vyzdvihl její organizační schopnosti. V minulosti přitom Merkelovou ostře kritizoval například za její přístup v uprchlické krizi.

G19 + Amerika

Trump celkově označil setkání G20 v Hamburku za úspěšný. Na summitu se řešila řada věcí, ale klíčové body se nesly v duchu amerického protekcionismu, což naznačuje i připínáček v barvách americké vlajky, který si Trump dal na sako místo loga G20. Všechny státy kromě Spojených států se v závěrečném prohlášení zavázaly k dodržování Pařížské klimatické dohody. Ostatní členové G20 uznaly americký postoj. Macron zase slíbil na prosinec svolání další vrcholné schůzky o klimatické změně.

Státy uskupení se také přihlásily k myšlence volného obchodu bez omezení, i tady se Trumpova Amerika vymezuje. Trump a jeho poradci jsou rovněž proti Transatlantickému obchodnímu a investičnímu partnerství (TTIP).

Je proto s trochu podivem, že Trumpův nedávný projev během jeho polské návštěvy vyzněl více prozápadně nežli dříve. Jeho definice západních hodnot se možná nelíbila všem zúčastněným, ale Trump ujistil, že platí článek 5 Severoatlantické smlouvy – útok na jednoho člena NATO je útok na všechny, což je mantra, kterou loni Trump kontroverzním způsobem zpochybnil v případě hypotetického ruského útoku na pobaltské státy.

Trump se po summitu potkal i s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, s nímž se snaží najít společnou řeč v otázce jaderného odzbrojení Severní Koreje. Ta v poslední době několikrát pohrozila odpálením raket dlouhého doletu na americké cíle. Trump prohásil, že zbavit Severní Koreu jaderných ambicí potrvá, ale že Spojeným státům a Číně by se to mohlo podařit.

Summit má na kontě také několik úsměvných momentek, například horlivou snahu Macrona o polibky a objímání před „rodinným“ fotem státníků nebo Merkelové oči obrácené v sloup během pokecu s Putinem. Ten se prý na summit dostavil výraznou oklikou a vyhnul se státům NATO, podle Kremlu kvůli bezpečnosti. Za Trumpa zase během jednání na chvíli zaskočila jeho dcera Ivanka, což analytici považují za bezprecedentní krok během podobných schůzek. Bílý dům tvrdí, že je to normální, ale pro současný Bílý dům je normální asi všechno.

Ulice v plamenech

Celosvětové pozornosti se summitu dostalo spíše kvůli výtržnostem než rozhodnosti světových lídrů. Desítky tisíc demonstrantů protestovaly proti „kapitalismu a globalizaci“ (většina z nich pokojně). Stovky radikálů se dostaly do tvrdých střetů s policisty, kteří je rozháněli slzným plynem či vodními děly.

Do šlamastyky se dostal starosta Hamburku Olaf Schulz, který sliboval, že si obyvatelé města vrcholné schůzky ani nevšimnou. Místo toho měl na krku rabování, zapalování aut a na dvě stovky raněných policistů. „Zesměšňoval nás, když jsme varovali před nepokoji,“ řekl předseda německých policejních odborů Rainer Wendt, podle něhož by se měl Schulz poroučet. Starosta se kál za to, že nedokázal dodržet svůj slib, přestože ulice města hlídalo na 20 tisíc strážníků. Podle policejních odborů by se měl pakovat.

Ani policie nemá čisté svědomí. Svědkové popisovali bezradný postup strážníků, kteří si místy s radikály nevěděli rady. „Jsou tam ženy i muži oblečení do černého, někteří s maskou, jiní s helmou. Na strážníky házejí kameny a lahve. Jsou tam ale i běžně oblečení lidé, kteří si vše natáčejí smartphonem a ten nepořádek je fascinuje,“ popsala atmosféru na „bojišti“ redaktorka Spiegelu Cordula Meyerová. Někteří Hamburčané si střety nenechali narušit víkend, během výtržností si v okolních restauracích dopřávali posezení u piva, zatímco venku létaly dlažební kostky.

Vandaly kritizoval německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel. „Obraz Německa u mezinárodní veřejnosti události v Hamburku silně naruší,“ řekl. Politický motiv protestů byl podle něj záminkou a radikálům šlo jen o násilí. „Nijak se neliší od neonacistů a jejich žhářských útoků. S údajně ,levicovými motivy‘ to nemá nic společného,“ myslí si šéf německé diplomacie.

Tak zase za rok v Buenos Aires.