Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj FOTO: President.gov.ua / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
FOTO: President.gov.ua / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
V litevském hlavním městě Vilnius začal v úterý summit členských zemí NATO. Členské země se jich účastní zastoupením na nejvyšší úrovni. Nechybí americký prezident Biden, premiéři Velké Británie a Francie, německý kancléř Scholz, či prezident Turecka Erdoğan. Českou republiku na dvoudenním jednání zastupuje prezident Petr Pavel. Přiletěl také ukrajinský prezident Zelenskyj. Tématy jednání bude pomoc Ukrajině a podoba její spolupráce s Aliancí, přistoupení Švédska a posílení bezpečnosti na východním křídle NATO.
V litevské metropoli v úterý začali jednat lídři členských zemí Severoatlantické aliance, jejich ministři obrany i armádní představitelé. Dvoudenní schůzka má vyslat „pozitivní signál“ Ukrajině, která se od loňského února brání ruské agresi a doufá, že se stane členem NATO. Evropští reprezentanti už v prvních hodinách summitu oznámili další významnou vojenskou pomoc určenou napadené zemi, konkrétní časový rámec pro její členství však nikdo nenabídl. S tím je nespokojen ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který přiletěl do Vilniusu v úterý v podvečer, chce podle svých slov „otevřeně hovořit o tom, že nejistota je slabostí“. Rusko vrcholnou alianční schůzku podle Kremlu „bedlivě sleduje“ a varuje před přibližování infrastruktury NATO ke svým hranicím. Na programu rokování ve Vilniusu je kromě Ukrajiny také posilování kolektivní obrany aliance, kyberbezpečnost nebo armádní rozpočty členů.
NATO už v roce 2008 deklarovalo, že Ukrajina se v budoucnu členem bloku stane, její cesta do aliance se však stále nerýsuje, nyní především kvůli pokračující válce. Kyjev se však dožaduje příslibu, že po jejím ukončení bude do bloku přijat rychle. V podobném duchu se vyjadřují i čeští představitelé, naopak Spojené státy nebo Německo jsou toho názoru, že začít prakticky jednat o přístupu Ukrajiny je nyní předčasné.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že „Ukrajina od roku 2008 urazila velký kus cesty a je mnohem blíže NATO“. Aliance by to podle něj měla vyjádřit ve svých činech zrušením Akčního plánu členství pro Ukrajinu, což zkrátí přístupový proces ze dvou na jeden krok, a nastolením další spolupráce vojenské, politické i administrativní. O „pozitivním společném signálu“ pro Ukrajinu hovořil ráno i poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan, který oznámil, že se Zelenským se americký prezident Joe Biden setká ve středu.
Ukrajinský prezident je s tímto vývojem nespokojen. „Vážíme si našich partnerů. Vážíme si naší sdílené bezpečnosti. A vždy oceňujeme otevřenou diskuzi… je ale bezprecedentní a absurdní, že není jasný harmonogram pro ukrajinské členství, ale ani pro pozvánku pro Ukrajinu,“ napsal Zelenskyj cestou do Vilniusu na svém twitteru. Pomalý postup přijímání Ukrajiny podle něj otevírá příležitost pro smlouvání o ukrajinském členství s Ruskem, „což bude (pro Moskvu) motivací pokračovat v teroru“.
Francie a Německo mezitím před začátkem hlavního bloku jednání ve 13:00 SELČ oznámily další významnou podporu pro ukrajinskou armádu. Prezident Emmanuel Macron uvedl, že jeho země hodlá poskytnout „významný počet“ dalekonosných raket s plochou dráhou letu SCALP a německé ministerstvo obrany oznámilo rozsáhlou pomoc za téměř 700 milionů eur (16,7 miliardy korun). V německém balíku bude například 25 tanků Leopard, dvě odpalovací zařízení systému Patriot, 40 bojových vozidel pěchoty Marder nebo 20.000 kusů dělostřelecké munice.
Českou republiku ve Vilniusu zastupuje prezident Petr Pavel. Do hlavního města Litvy s ním v pondělí večer dorazili také ministr zahraničí Jan Lipavský či ministryně obrany Jana Černochová a šéf generálního štábu Karel Řehka. Česko se podle Pavla bude významně podílet na plánu posílit mezinárodní bojové uskupení na Slovensku, kde bude mít jeden smíšený prapor a na chodu útvaru se bude podílet i podstatnou částí štábu a podpůrných jednotek.
Posilování mezinárodních útvarů na východním křídle NATO je klíčovou součástí nových plánů kolektivní obrany, jejichž projednávání pokračuje i na aktuálním summitu. Počítá se přitom s postupným zvýšením stavů až na 5000 vojáků v každé z osmi skupin.
Na setkání lídrů obranného paktu kriticky pohlíží Moskva, mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že přibližování infrastruktury NATO bylo „jednou z příčin, které nás dovedly do současné situace“. „Zdá se, že Evropané tuto chybu nechápou,“ prohlásil Peskov. Reagoval tak na výrok litevského prezidenta Gitanase Nausédy, který podle agentury TASS vyzval ke zřízení stálých armádních základen při hranicích s Ruskem.
