Setkání vrcholných představitelů států Severoatlantické aliance, které proběhlo v době, kdy jedna z partnerských zemí NATO čelí barbarskému útoku ze strany Ruska, nepřineslo žádný velký zvrat v přístupu k válce na Ukrajině. Státy Aliance nadále slíbily dodávat všemožné vybavení i výzbroj, aby se Ukrajinci mohli bránit. Přímá účast, ať už v podobě bezletové zóny nebo mírové mise, byla opět zamítnuta. Nebyla stanovena ani žádná červená linie v otázce použití chemických, biologických či jaderných zbraní ze strany Ruska.

Generální tajemník NATO už před jednáními řekl, že takový Putinův krok by změnil dynamiku konfliktu, a americký prezident Biden po summitu na dotaz novináře odpověděl, že by to vyvolalo reakci NATO, ale žádné jasné slovo v tomto ohledu nepadlo.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM: Strašlivé číslo 86 a reportáž ze Lvova, kde „chce každý bojovat s Rusem“

To „strašlivé“ číslo je 86 a je tak vysoké, že dosáhlo až na titulní stánku nového vydání našeho týdeníku, které…

Podpora Ukrajině bude pokračovat

Summit NATO se přirozeně zabýval vojenskou stránkou současného konfliktu, ale prezident Biden se i tak vyjádřil také k otázce případného vyloučení Ruska z G20, které podporuje. Hlavním tématem byla však výzbroj a výstroj pro Ukrajinu. Proud zahraniční pomoci, díky němuž mají ukrajinští vojáci a příslušníci teritoriální obrany prostředky na boj s agresory, by měl dále sílit. Ukrajina bude nadále dostávat především protitankové a protiletecké systémy, ale i mnoho dalšího vybavení včetně dronů a prostředků elektronického boje.

I když se o tom tolik nemluví, je také zřejmé, že NATO s Kyjevem sdílí zpravodajské informace hlavně o poloze a pohybu ruských vojsk. Přesto zatím nedošlo k dodávce zbraní, které by ukrajinské armádě umožnily skutečně efektivní protiútok, tedy zejména tanků a letadel. Zatímco u přímého zapojení je strach z další eskalace oprávněný, NATO si nesmí nechat diktovat, jaké zbraně dodané na Ukrajinu jsou už pro Rusko příliš.

Posílení východního křídla

Významné je i další posílení vojenské přítomnosti NATO na východním křídle, tedy především v Pobaltí, Polsku, Slovensku, Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. To oznámil generální tajemník Stoltenberg už před summitem. Jde o jasný signál Rusku, že závazek bránit území všech spojenců platí. Zároveň bude vyšší počet vojáků u hranic Ruska alespoň částečně vázat ruské síly, které by jinak mohly být nasazeny na Ukrajině.

Dále čtěte

Petr Kolář: Putinovo Rusko je čert, kterého si Západ vykrmil, ale teď ho musí zastavit

Petr Kolář je manažer a bývalý diplomat, v letech 1993–2012 byl zaměstnancem Ministerstva zahraničních věcí ČR a působil jako velvyslanec ve Švédsku,…

Je zároveň namístě upozornit, že ani čtyři nové bojové skupiny o velikosti praporu nepředstavují sílu, která by mohla na Rusko úspěšně zaútočit. Severoatlantická aliance se snaží zabezpečit své členy, ale současně dává najevo, že o další eskalaci nestojí. Rusko naopak otevřeně hrozí jadernými zbraněmi a hrozbu eskalace používá s velkou oblibou. Otázka tedy je, co NATO udělá, když Putin skutečně eskalovat bude.

Zbraně hromadného ničení

Nemusí jít hned o přímé napadení některé ze zemí NATO. Rusko už teď používá kazetovou munici, termobarické raketové hlavice a fosforové bomby. První je mezinárodními konvencemi zakázaná a další dvě je zakázáno používat v obydlených oblastech, což Rusko dělá. Rusko tedy svou zločinnou válku vede zločinným způsobem už nyní. I přesto by použití chemických zbraní, které Putinovi třeba v Sýrii prošlo, znamenalo kvalitativní proměnu konfliktu.

Pokud chce NATO snížit pravděpodobnost, že se k tomu Putin uchýlí, mělo by dát jasně a rozhodně najevo, že něco takového by bylo překročením červené linie. Již zmíněná vyjádření, která v tomto ohledu poskytli Jens Stoltenberg a Joe Biden, jsou bohužel nedostatečná. Odpovědí na použití zbraní hromadného ničení už nemohou být jen sankce, bez ohledu na to, jak tvrdé a účinné případně budou.