Alena Schillerová a Andrej Babiš (oba ANO) FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Zrušení tzv. superhrubé mzdy je jedním z nejožehavějších témat posledních měsíců. Nově se bude 15procentní sazba daně z příjmů vypočítávat z hrubé mzdy. Zastánci návrhu změnu představují jako výhru pro zaměstnance. Většina ekonomů se však shoduje na tom, že dopad na čisté mzdy zaměstnanců nebude kvůli systému daňových slev zdaleka tak významný, jak se jej snaží podporovatelé změny prezentovat.
Studie zpracovaná CERGE-EI, vědeckým pracovištěm Univerzity Karlovy a Národohospodářského institutu Akademie věd ČR, ukazuje, že nejchudší desetina zaměstnanců si polepší maximálně o několik stovek korun ročně. Rozpočty většiny domácností se tedy nedočkají citelného nárůstu příjmů.
Jeden rozpočet však bude zasažen citelně, a to ten státní. Podle odhadů ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) bude celkový dopad nově schváleného daňového balíčku, jehož součástí je právě i zrušení superhrubé mzdy, na státní rozpočet zhruba 130 miliard korun. Nedošlo totiž pouze ke zrušení superhrubé mzdy. Rovněž se snížila spotřební daň z motorové nafty a zavedl se tzv. stravenkový paušál. K tomu všemu se podstatně zvýšily i daňové slevy na poplatníka. Takové číslo je enormní. Především pak za situace, kdy se už před schválením balíčku na příští rok počítalo se schodkem 320 miliard korun.
Unese státní rozpočet takovou ránu? Pravděpodobně ano. Již letos hospodaří se schodkem téměř 500 miliard korun. Příští rok bude tedy schodek podobný tomu letošnímu. Státní pokladně navíc pomáhá i to, že je schopna si půjčovat za velmi příznivých podmínek. Nápomocna je jí v tom i politika České národní banky. Ta drží od začátku pandemie úrokové sazby na historickém minimu. Česká ekonomika má navíc v zahraničí díky nízké míře inflace a nezaměstnanosti poměrně dobré renomé a její kreditní rating od společností Standard & Poor’s či Fitch je AA-.
Desetileté vládní dluhopisy se pak prodávají s výnosem zhruba 1,2 %. Díru, kterou za sebou zanechá zrušení superhrubé mzdy, tak pravděpodobně zacelí emise nových dluhopisů. Dokud bude vláda schopna si půjčovat za nynějších podmínek, nemělo by mít další navýšení státního dluhu dramatické dopady. Co se týče veřejného zadlužení, je na tom Česká republika navíc poměrně dobře, alespoň v porovnání s ostatními vyspělými ekonomikami. Poměr veřejného dluhu k HDP je u nás necelých 40 %, kdežto evropský průměr činí téměř 90 %.
Kraje a obce budou trpět
Hůře na tom ale budou krajské a obecní pokladny. Ty již nyní zápasí s citelným propadem příjmů a obstarat si dodatečné zdroje formou půjček je pro ně mnohem obtížnější. Z tohoto důvodu budou muset peníze uspořit a dojde tak k dalším škrtům.
Pravděpodobně budou muset omezit i klíčové investice. Ke škrtání ostatních výdajů totiž již došlo během první vlny pandemie. Omezení investic by mohlo mít na ekonomickou obnovu v krajích citelný efekt.
Vrátíme-li se ale zpět k dopadu na ekonomiku jako celku, je zrušení superhrubé mzdy bezesporu kontroverzním krokem. Prvním problémem je to, že na něm ušetří především nejbohatší zaměstnanci. Pokud by snížení daňové zátěže mělo podpořit spotřebitelskou poptávku, měly by daňové úspory putovat spíše nízkopříjmovým obyvatelům, kteří mají mnohem větší mezní sklon ke spotřebě.
Miroslav Zámečník, ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV), situaci výstižně komentoval slovy: „Když se spotřeba povzbuzuje tak, že dáváte daňovou úlevu lidem, kteří peníze neutratí, tak to není zrovna nejchytřejší.“ Právě k tomu však podle všeho dojde. Bezmála polovina úspor ze schválené reformy totiž poputuje nejbohatší pětině zaměstnanců.
K nakopnutí ekonomiky známe lepší způsoby
Nabízí se tak hned několik možností, které by za současné situace ekonomice pomohly mnohem více. První možností by bylo snížení odvodů, které za své zaměstnance platí firmy. To by snížilo náklady na zaměstnance a pomohlo by to podpořit poptávku na trzích práce.
Další možností by bylo snížení sazby DPH. Pokud bylo cílem vlády navýšit spotřebu, byl by tento krok tím nejlogičtějším. Zároveň by pomohl nejvíce právě nízkopříjmovým skupinám, které utratí větší část svých příjmů. Možností na roztočení pomyslných kol ekonomiky však existuje celá řada a většina z nich by pravděpodobně pomohla více než současný návrh.
Na druhou stranu je ale superhrubá mzda paskvil, který z ekonomického hlediska nedává smysl a její zrušení je alespoň určitým krokem k normalizaci tuzemského daňového systému. Kvůli superhrubé mzdě bylo daňové zatížení zaměstnanců mnohem větší než patnáct procent. Její zrušení však mohlo přijít s mnohem větší rozvahou.
Jedinou omluvou pro neuváženost současného opatření, které namísto promyšlené reformy celého systému přichází pouze s odstraněním jednoho z jeho komponentů, je naléhavost současné situace. Možným důvodem, proč ODS poskytla vládnímu návrhu svou podporu, je i to, že zrušení superhrubé mzdy prosazovala dlouhodobě a pandemie pro něj poskytla příhodnou situaci a učinila návrh politicky průchodným.
Danit ze superhrubé mzdy jsme neměli nikdy
Dopady nového daňového balíčku a s ním spojeného zrušení superhrubé mzdy tedy pravděpodobně nebudou tak podstatné, jak by mohla napovídat pozornost, která je jim věnována médii. Určitě dojde k citelnému propadu příjmů státní pokladny. To však v současné situaci, kdy si vlády po celém světě půjčují neuvěřitelné sumy peněz za rekordně nízké úroky, není takovým problémem.
Hůře se propad příjmů podepíše na financích krajů, které budou muset utáhnout opasky a ještě více seškrtat své rozpočty. Velké dopady nelze očekávat ani na straně čistých příjmů zaměstnanců – tedy kromě těch nejbohatších, kteří si podle většiny odhadů podstatně polepší.
Z tohoto důvodu ale rovněž nedojde ke kýženému nakopnutí spotřebitelské poptávky a nelze očekávat, že schválený návrh znatelně podpoří proces ekonomické obnovy. V celkovém souhrnu je tedy zrušení superhrubé mzdy nedostatečně promyšleným populistickým krokem. Alespoň však konečně došlo k odstranění jedné z nejbizarnějších částí tuzemského daňového systému.
* * *
Deník FORUM 24 dává prostor mladým ekonomům a nadaným studentům, aby se zapojili do veřejné debaty o současné krizové situaci v souvislosti s koronavirem, jeho ekonomických dopadech, veřejných financích a ekonomice jako takové. Ve spolupráci s Institutem ekonomického vzdělávání (INEV) proto pravidelně zveřejňujeme jejich texty. INEV vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice. Institut je možné podpořit zde.
