Spolková republika Německo vykročila vstříc zásadním změnám, vždyť v roce 2021 se zde budou konat hned šestery zemské volby a 26. září též volby celoněmecké do Spolkového sněmu. Navíc řada politických stran si volí své nové předsedy a tím i kandidáty na spolkového kancléře. Éra úspěšné kancléřky Angely Merkelové končí a demokratické Německo se tak chystá na velkou výměnu.

Ve dnech 15.–16. ledna 2021 se uskuteční „digitální“ stranický sněm vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU), který zvolí nového předsedu, neboť dosavadní šéfka Annegret Kramp-Karrenbauerová nesplnila (mírně řečeno) očekávání. Na programu jsou mimo jiné projevy kancléřky Angely Merkelové, šéfa CSU a bavorského ministerského předsedy Markuse Södera či Donalda Tuska, předsedy Evropské lidové strany. Delegáty pozdraví též Ursula von der Leyen, předsedkyně Evropské komise, rakouský spolkový kancléř Sebastian Kurz a Svjatlana Cichanouská, exilová lídryně běloruské opozice.

Dále čtěte

Smrt špiónům! Před 75 lety k nám s Rudou armádou dorazil i sovětský teror

Zatímco májová Praha jásala s rudoarmějci za psychedelické vůně šeříku a v rytmu garmošky, v pražských ulicích se rozpoutal lov na Čechoslováky ruského…

CDU bude svého nového předsedu, jenž povede boj o křeslo spolkového kancléře, vybírat 16. ledna 2021 ze tří kandidátů, kteří paradoxně všichni pocházejí z jediné spolkové země – ze Severního Porýní-Vestfálska. Je tudíž třeba si připomenout alespoň některé dílčí aspekty jejich politické biografie.

Prvním a velmi ambiciózním kandidátem je Armin Laschet (*1961), nynější ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska, dosavadní místopředseda CDU. Jako katolík se hlásí k tzv. rýnskému katolicismu a reprezentuje tudíž liberální křídlo strany. Zároveň ovšem patří k těm, kdo tzv. „rozumí Putinovi“ a pléduje pro kooperaci EU a NATO s Ruskem. Již dříve kritizoval údajný německý a evropský „antiputinovský populismus“ a v souvislosti s kauzou Navalnyj varoval před zastavením projektu rusko-německého plynovodu Nord Stream 2.

Dalším oficiálním kandidátem je Friedrich Merz (*1955), někdejší europoslanec a poslanec Spolkového sněmu, nyní vlivný viceprezident Hospodářské rady CDU. Ten podporuje užší integraci Evropské unie, mimo jiné ustavení společné evropské armády, která by byla v rámci NATO hlavním partnerem USA, zároveň patří ke kritikům aktuální německé asylové a migrační politiky. Jako katolík často upozorňuje na pronásledování křesťanů ve světě, nejen v muslimských zemích, ale také v „lidové“ Číně nebo Indii. Na rozdíl od Armina Lascheta otevřeně kritizuje V. V. Putina a podporuje tvrdý kurs vůči Rusku, jehož praktiky označuje jako „barbarské“. Během kauzy Navalnyj navrhoval pozastavení projektu Nord Stream 2.

Posledním a nejmladším z trojlístku kandidátů na nového předsedu CDU je Norbert Röttgen (*1965), poslanec Spolkového sněmu (od roku 2014 předseda zahraničního výboru) a někdejší spolkový ministr životního prostředí, který byl již rivalem Annegret Kramp-Karrenbauerové v boji o stranické předsednictví. Také on patří k ostrým kritikům V. V. Putina a zahraničněpolitické agresivity Ruska, ať už na Ukrajině nebo v Sýrii, přičemž v součinnosti s německými Zelenými zpochybňoval právě i projekt Nord Stream 2. V rámci CDU tak tento praktikující katolík reprezentuje ekologický proud, zároveň je velkým podporovatelem NATO a transatlantických vazeb.

Vzhledem k tomu, že CDU zůstává nezpochybnitelným hegemonem německé politické scény, můžeme předpokládat, že její nový předseda se na podzim letošního roku stane též novým spolkovým kancléřem. Zároveň se ve Spolkové republice Německo rozhodne i o zahraničněpolitických preferencích či důrazech tamější vládní politiky. A poněvadž jde o klíčovou evropskou a západní zemi, výrazně to ovlivní i Česko a celou Evropskou unii.

Jisté je jen jedno – po Angele Merkelové, evangeličce z východního Německa, stane v čele vlády našeho západního souseda a nejvýznamnějšího evropského partnera opět katolík z Porýní… Spolková vláda bude samozřejmě koaliční, kromě sesterské (bavorské) CSU však v ní mohou zasednout jak zástupci Svobodné demokratické strany (FDP), tak klidně i Zelení. Pokračování dosavadní velké koalice se sociálními demokraty není příliš pravděpodobné…

Doufejme jen, že partnerem nové německé spolkové vlády bude i zásadně odlišná nová vláda česká, tj. nikoliv již ona podivně chaotická babišistická „exekutiva“, soustavně uhranutá vlastizrádným (p)rezidentem prodlévajícím na zámku v Lánech. Rok 2021 bude v mnoha ohledech opravdu dobrodružný…