Český velvyslanec v Moskvě Vítězslav Pivoňka FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Válka v Evropě skončila 8. května 1945 bezpodmínečnou kapitulací Německa. Ve Vrběticích byl 16. října 2014 spáchán teroristický útok dvěma agenty GRU Miškinem a Čepigou. Známý Putinův jestřáb Sergej Lavrov, ministr zahraničí Ruské federace, obvinil 7. května 2021 USA a EU z nastolování totality a budování nového světového řádu.
V Rusku byl podán návrh zákona, zakazující uvádět úplná fakta o roli SSSR ve druhé světové válce. Putin na přehlídce v Moskvě 9. května 2021 ve svém projevu opakovaně uvedl, že sovětský lid byl v boji proti Německu sám. Této přehlídky se účastnil i náš velvyslanec v Rusku Vítězslav Pivoňka. Všechno to připomíná dobře seřízený orloj.
Ruský imperialistický militarismus nekončí
Od ukončení války v roce 1945 pomáhal Sovětský svaz rozpoutat občanské války například v Číně, Řecku, Koreji, Vietnamu, Angole a přímo přepadl Maďarsko nebo nás. Po rozpadu bolševické říše zla celý svět doufal ve změnu, bohužel jen dočasně. Pod Putinem se Kreml vrátil na starý kurz. Rusko rozpoutalo konflikty v Moldávii, Gruzii, Ukrajině, vede hybridní válku proti USA, EU. Občas někoho otráví v Británii nebo Bulharsku, občas někoho zabijí v Berlíně nebo ve Vrběticích, a vždycky jsou u toho agenti Moskvy.
Zřejmě jim to je málo, takže si pod sankcemi uzákoňují vlastní variantu dějin. Státní dumě byl Elenou Jampolskou (vedoucí výboru Státní dumy pro kulturu), Alexandrem Žukovem (první místopředseda Státní dumy) a senátorem Alexejem Puškovem předložen návrh zákona. Tento zákon bude zakazovat porovnávání role SSSR a Německa v druhé světové válce ve veřejných projevech, na sociálních sítích, v médiích, v uměleckých dílech. Také bude uzákoněna „rozhodující role sovětského lidu při porážce nacistického Německa a humanitární mise SSSR při osvobozování evropských zemí“.
Zmínění ruští politici jednali podle pokynu Vladimira Putina z 27. října 2020. V projevu tehdy pronesl: „Musíme chránit pravdu o Vítězství, jinak co řekneme našim dětem, když se lži rozšíří po světě jako nákaza? Proti faktům musíme postavit nestoudné lži, pokusy o překrucování historie… Taková práce je naší povinností jako vítězné země a naší odpovědností před budoucími generacemi.“
Relativizace pravdy je jen převlečená lež
Ta ruská pravda je celá podivná. Ve skutečnosti totiž začala válka už 24. srpna 1939 podepsáním paktu Ribbentrop–Molotov s rozdělením sfér vlivu. Fakticky i díky tomu mohlo Německo 1. září s velkou mírou jistoty přepadnout Polsko. Svůj předem dojednaný podíl na agresi proti Polsku započal Sovětský svaz 17. září a dokonal jej v Katyni sprostým vyvražděním 22 tisíc polských důstojníků. Zákeřný přepad Polska byl oslaven v Brestu Litevském společnou přehlídkou německých a ruských vojsk dne 22. září 1939. Po boku Německa bojoval ve válce SSSR i nadále, Finsko jím bylo napadeno 30. listopadu a přes hrdinný čtyřměsíční odpor muselo postoupit Stalinovi část svého území. Pobaltské státy SSSR okupoval v červnu 1940 spolu s částí Rumunska. Hitlerovská vojska mezitím obsadila Dánsko, Norsko, Benelux, Francii, Balkán a přepadla Británii podporována nepřetržitými dodávkami surovin ze Sovětského svazu.
Tuto spolupráci dvou necivilizovaných agresivních režimů ukončila až operace Barbarossa 22. června 1941. Teprve tehdy, tedy po téměř dvou letech společného válečného úsilí, byl Sovětský svaz přinucen začít bojovat s Hitlerovým Německem a pomáhat hasit požár války, který sám pilně zakládal.
Bez nezměrného úsilí Britů bojujících už od léta 1940 by Stalin v Evropě válku jen těžko ustál, o materiální pomoci poskytnuté mu USA ani nemluvě. Celkem Moskva dostala na půl milionu vozidel (zejména nákladních), téměř 4,5 milionů tun potravin nebo 2,7 milionů tun ropných produktů. Munice dodaná během války Sovětskému svazu představovala 53 procent Rudou armádou celkem spotřebované munice.
Zárodky studené války a současné války hybridní můžeme vysledovat už v německé kapitulaci. Ta proběhla 7. května 1945 v Remeši, ale Stalin si vyvzdoroval její opakování v Berlíně. K tomu došlo před půlnocí 8. května. Protože díky odlišným časovým pásmům byl v Moskvě tou dobou už další den, slaví se tam ukončení války až 9. května.
To je symbol té ruské pravdy. V Kremlu jsou stále jinde, jindy a jinak než ve zbytku světa.
Co řekl Putin a co to vypovídá o Rusku
Nakolik rozumím rusky, vyrozuměl jsem z Putinova projevu: „Válka přinesla tolik nesnesitelných zkoušek, smutků a slz, že se na to nedá zapomenout. A není žádného odpuštění nebo ospravedlnění pro ty, kdo zase předou agresivní plány,“ Což jsou krásná slova, kterými se on sám neřídí.
Co mne ale v projevu především zaujalo: „Budeme si pamatovat, že sovětský lid vykonal tento velkolepý čin v nejtěžší dobách války, v bitvách rozhodujících o výsledku boje proti fašismu. Náš lid byl sám na obtížné, hrdinské a obětavé cestě k vítězství.“
Předně, neměli bychom nijak zpochybňovat nezměrné utrpení lidu SSSR, ale lid Sovětského svazu nikdy nebojoval sám. Téměř dva roky se hrdinsky bil po boku Wehrmachtu a další čtyři roky proti němu podporován zejména USA, Velkou Británií a Francií. Součástí protiněmecké koalice byl SSSR pouze dvě třetiny trvání druhé světové války a jako jediná z vítězných mocností si rozšířil své území na úkor Finska, Rumunska, Polska, Československa, Japonska a zejména Estonska, Lotyšska a Litvy, kteréžto země byly rudým medvědem zhltnuty celé.
Rusko si uzurpuje pozici osvoboditele a záměrně opomíjí role spojenců, stejně jako oběti lidu Ukrajiny a dalších zemí ze svazku bývalého SSSR. Nesmíme zapomenout ani na Stalinem obsazené satelitní země, samostatné po válce už jen teoreticky. Co zbytečné bombardování našeho území na samém sklonku války, nebo únosy našich občanů do gulagů? Uran, vytěžený politickými vězni v táborech založených podle vzorů těch ruských? Dlouholetá hybridní válka, navazující jinou formou na válku studenou?
Ale hlavně si uvědomme, že žádná jiná země neoslavuje konec války hrubou demonstrací síly a moci ve formě militaristického tažení Moskvou, které se eufemisticky označuje jako vojenská přehlídka.
Proč zahynuli Vratislav Havránek a Luděk Petřík
Zákeřná diverze ruských agentů ve Vrběticích přinesla nejen ztráty na životech nebo materiální škody. Byl to útok na naši státní suverenitu provedený s naprostou lhostejností. Cílem bylo zastavit Emiliana Gebreva, bulharského obchodníka se zbraněmi, který dodával zbraně ukrajinskému ministerstvu vnitra a Národní gardě. Ukrajina totiž zoufale potřebovala zbraně a munici, aby se mohla bránit nepřiznané, ale skutečné ozbrojené agresi Ruska.
Naši dva občané se stali dalšími oběťmi války, které vede Rusko proti Ukrajině. Nestačil ukradený Krym, nestačí vraždy ukrajinských vojáků Kremlem vyzbrojenými dobrovolníky a ruskými vojáky na dovolené. Pánové Havránek a Petřík jsou pomyslně doplněni na seznam obětí civilního dopravního letadla nad Ukrajinou. Dva naši občané jsou pro Kreml jen součástí statistik spolu s těmi, kteří byli likvidováni poloniem a novičokem. Nejen Ukrajina je napadena na svém území, Rusko páchá mezinárodní válečné zločiny ve Velké Británii, Bulharsku, u nás.
Reakce skutečného státníka a sebevědomé země?
Na naši diplomatickou roztržku a vyhošťování diplomatů s Ruskem reagovalo prakticky okamžitě Slovensko, Velká Británie, Pobaltí. Velice si ceníme této podpory, ale iniciativu našich spojenců naprosto dehonestoval ministr vnitra, který nepožádal o podporu celou EU. Možná proto, že bral hodiny angličtiny u své kolegyně z financí, kdo ví.
V Portu se to snažil napravit premiér Andrej Babiš. Ten vyzval členské státy EU k solidárnímu vyhoštění ruských diplomatů. Zároveň se ale český velvyslanec v Rusku Vítězslav Pivoňka zúčastnil 9. května na Rudém náměstí v Moskvě přehlídky ruské armády.
Vysíláme naprosto nesrozumitelné signály a nechováme se konzistentně. Jak můžeme očekávat jakoukoliv podporu, zrazujeme-li se sami? Snaha prezidenta Zemana o zamlžení ruské agrese je korunována účastí českého velvyslance na oslavné armádní přehlídce. Proč má velvyslanec sledovat parádemarš agresora, který zavinil smrt našich občanů? Vzdát při příležitosti výročí konce války čest vojákům–osvoboditelům, všem padlým a zraněným je bezesporu správné. Ale například velvyslanec Litvy zvolil mnohem vhodnější způsob, on už v sobotu položil květiny k hrobu neznámého vojína. Diplomaté Španělska a pobaltských států se přehlídky v Moskvě nezúčastnili, na rozdíl od nás.
Pan Pivoňka jako každý velvyslanec reprezentuje svou zemi a její politiku. Co svou účastí na militantní přehlídce militaristického režimu celému světu sdělil? Že Česká republika nemá odvahu a sebevědomí k vyjádření jasného postoje k zemi, která si u nás po libosti vyhazuje do vzduchu a vraždí naše občany. On, český velvyslanec, jedním krokem suverénně pohodil českou suverenitu do moskevského kanálu. A doplním, že se jedná také o plivanec do tváří všem zemím, které solidárně vyhostily ruské diplomaty. Proč by nás podporovaly dále, když my Rusku tak pokorně nastavujeme záda?
Od svého otce jsem jako chlapec kdysi vyslechl: „Lidé se k tobě chovají jen tak, jak jim to dovolíš. Když chceš, aby si tě vážili, musíš jim k tomu dát příležitost. Musíš se chovat tak, aby si tě vážit mohli.“
