Pro mnohé české firmy je Rusko zajímavou vývozní destinací. Současný konflikt Česka s Ruskou federací není tedy pro ně dobrou zprávou. To dnes ČTK řekl ředitel sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy Lukáš Martin. Pokud by se EU rozhodla zpřísnit sankce vůči Rusku, mělo by to dopad na vzájemný obchod, doplnil mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.

České bezpečnostní složky oznámily důvodné podezření, že do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni příslušníci ruské tajné služby GRU. Z ČR bude kvůli tomu vyhoštěno 18 pracovníků ruské ambasády, kteří byli identifikováni jako členové ruských tajných služeb. Rusko v odvetě vyhostí 20 zaměstnanců české ambasády.

„Aktuální kauza a s ní spojená nejistota ohledně politického vývoje může způsobit především pozastavení nebo odložení projektů. Z dlouhodobého hlediska ovlivní pravděpodobně většinu zásadních průmyslových sektorů, ve kterých jsou české firmy v Rusku aktivní, tedy strojírenství, automobilový průmysl, energetika nebo chemický průmysl,“ uvedl Martin.

Samo vypovězení ruských diplomatů nemá podle předsedy představenstva Komory SNS Františka Masopusta žádný dopad. Obchod mezi Ruskem a ČR ale následky této situace pocítí, a to především z pohledu politizace otázky z obou stran. „Na jedné straně si lze představit tendenci k jakýmsi sankcím, ale stejně tak je možné, že by se tato situace nemusela v obchodních vztazích promítnout nijak mimořádně,“ podotkl.

Česko-ruské obchodně ekonomické vztahy negativně poznamenalo uvalení embarga v roce 2014 ze strany USA a EU vůči Rusku. Sankce se odrazily na prudkém poklesu českého exportu do Ruska. V roce 2013 činil podle Dira podíl českého exportu do Ruska 3,7 procenta, v roce 2016 se však propadl na 1,9 procenta. Český vývoz do Ruska se pohyboval v letech 2012–2013 okolo 150 miliard korun. V roce 2014 to bylo o 20 miliard méně, v roce 2015 o více než 60 miliard korun méně.

Martin očekává, že česko-ruské obchodní vztahy nezažijí tak velký propad, jako tomu bylo po roce 2014. Tehdy byl celkově ochromen obchod mezi EU a Ruskem v souvislosti se zavedením sankcí po anexi Krymu a následném oslabení rublu.

V Rusku má podle Martina zastoupení přes 150 českých firem. Dlouhodobě jsou tam etablované podniky, které působí především ve strojírenství, automobilovém průmyslu, energetice, potravinářství nebo chemickém průmyslu. Úspěch zde v poslední době zaznamenávaly především velké firmy, kterým se podařilo do Ruska lokalizovat svou výrobu. Naopak malé a střední podniky v reakci na stupňující se protekcionistická opatření začaly ruský trh částečně opouštět.