Dětská zdravotní sestra Barbora Nováková popsala v rozhovoru pro deník FORUM 24, jak v současné situaci funguje na Pediatrii Italská v Praze. Provoz je omezený, podmínky složité. Několik problémů je zásadních: lékaři, a to zejména ti v důchodovém věku, jsou skutečně ohroženi nákazou novým koronavirem. Barbora Nováková ale za nejvíce skandální považuje tvrzení vlády, že všeho je dostatek a všichni jsou chráněni. Protože to není pravda, stát ordinacím podle jejích slov téměř nic nedodal.
Pandemie koronaviru v Česku oficiálně začala 1. března. Jak jste při své práci chráněna?
Máme skvělou lékařku a majitelku ordinace, která na rozdíl od naší vlády včas zareagovala a s předstihem objednala alespoň základní zásoby dezinfekce, plášťů, čepic a rukavic. Zajistila i dezinfekci na ruce do čekárny a na toaletu pro pacienty. Zpočátku se nezdálo nutné nosit víc než roušky a zvýšit dezinfekci povrchů a rukou. Nyní je ovšem situace úplně jiná, nakažených přibývá, navíc pracuji v ordinaci pro děti, u kterých často bývá průběh nemoci bezpříznakový. Tudíž i na pohled zdravé dítě může již být infekční.
Takže k vaší otázce – cítím se chráněna tak, abych v případě, že se nakazím, neohrožovala naše pacienty. Já sama se před nákazou dostatečně chráněna necítím. I když vím, že paní doktorka pro to udělala a stále dělá vše, co je v jejích silách.
Máte obavy z nakažení?
O sebe se nebojím. Spíš mám strach, abych nebyla nebezpečím pro své okolí. Se svou maminkou jsem zcela přerušila kontakt, v jejích 74 letech bych pro ni mohla být velmi nebezpečná. Ale i mezi našimi pacienty jsou děti s oslabenou imunitou a jejich rodiče mají také různá chronická onemocnění. Zatím chráníme své pacienty dostatečně, ale je čím dál tím náročnější zajistit dostatek ochranných pomůcek. Jak už jsem říkala, naše lékařka zajistila zásoby včas, ale tak tomu není ve všech ordinacích. Navíc většina praktických a dětských lékařů je v důchodovém věku. O ně se bojím a obdivuji jejich statečnost, že nepřerušili práci, a přesto, že nejsou chráněni, ordinují dál, i když třeba omezeně.
Mají podle vás zdravotníci dostatek informací? Cítíte podporu státu?
Podporu státu tedy opravdu necítím. Z mého pohledu stát zcela selhal. Vyvolal paniku, která je zbytečná. COVID-19 není mor a nehrozí, že vymřeme. Co ovšem hrozí, jak se ukázalo v Itálii nebo ve Španělsku, je kolaps zdravotnictví. Stát tedy neměl děsit lidi, ale měl se v první řadě postarat o zdravotníky a sociální pracovníky. Ti jsou v tuto chvíli nejdůležitější. Naše zdravotnictví je na velmi dobré úrovni, ale máme chronický nedostatek personálu i za normálního stavu. Takže nemyslím, že je teď čas i ten personál, který máme, obětovat.
A co se týká informací. Jsou nejednotné, zmatečné, algoritmy, podle kterých máme postupovat, v praxi nefungují. Nejsou sjednocené pro praktiky a nemocnice. Dochází tak ke spoustě zbytečných zmatků. Pro nás i pro pacienty je to stresující.
A nejvíc mě mrzí, že denně slyším z médií lži. Jak je možné, že naše vláda tak strašně a beztrestně lže?
Jak se změnilo fungování na vašem pracovišti?
Byli jsme nuceni k velkým změnám. Jednak jsme museli přerušit preventivní péči o pacienty starší dvou let. Potřebujeme nyní více časového prostoru, tak aby se naši pacienti nepotkávali. Čekárna je nyní prostor, kterým pouze projdou. Musíme mít také čas ordinaci po každém vydezinfikovat. Preventivní prohlídky dětí do dvou let nemůžeme přerušit. Je to rizikové období a mohlo by se „prošvihnout“ mnoho. Důležité je také nepřerušit očkování dětí. Stále je tu s námi mnoho jiných onemocnění, která jsou zejména pro děti i smrtelně nebezpečná, a chránit je můžeme pouze očkováním.
Co se týká nemocných dětí, je to ještě složitější. Vzhledem k tomu, že nemáme dostatek ochranných pomůcek, nemůžeme ošetřovat děti s horečnatým, respiračním, ale ani průjmovým onemocněním. Aby nedošlo k přetížení klinik a pohotovostí, snažíme se maximum zvládnout telefonickými či mailovými konzultacemi.
Jak jsou na tom pacienti – jak jsou zvládány situace, kdy za nimi nemohou návštěvy? Cítíte větší stres, nervozitu?
Musím touto cestou našim pacientům, přesněji jejich rodičům, velmi poděkovat. V naprosté většině případů jsou velmi ukáznění. Respektují naši žádost předem se objednávat, preferují telefonické konzultace a respektují a snaží se dodržovat časy objednání. To je v současné době velmi důležité.
Myslím, že také oceňují, že tady pro ně stále jsme. Že se mají na koho obrátit, poradit se.
Ale stresující to samozřejmě je. Pro ně i pro nás. Potřebujeme se věnovat dětem, které jsou právě v ordinaci, věnovat se jejich rodičům, jejich otázkám, uklidňovat jejich obavy. A do toho zvoní téměř nepřetržitě telefon, na jehož druhém konci je také rodič, který potřebuje naši pozornost. Žádáme rodiče, aby telefonické konzultace ponechávali na odpoledne, kdy na ně máme více času, ale toto již příliš nerespektují. A je to pochopitelné. Když máte doma dítě s horečkou nebo alergickou reakcí, nebo intenzivně zvracející apod., nechce se vám čekat do odpoledne, než vám někdo pomůže nebo aspoň poradí.
Je z pohledu zdravotníka problematické, že se odkládají některé zákroky? Vidíte jako problém třeba to, že někdo s jiným zdravotním problémem nepůjde do nemocnice ze strachu z koronaviru?
Na tuto otázku vám nejsem schopna erudovaně odpovědět. Jednak pracuji na dětském obvodě a u dětí je situace poněkud jiná než u dospělých. Co mohu komentovat a vidím jako problém, je to, že omezily provoz např. ortopedické ambulance. Přerušila se tedy prevence vrozené kyčelní luxace. Omezily provoz také neurologické ordinace. I to může být problém. Ale opět musím říct, že to není chyba těch lékařů. K omezením jsme všichni nuceni z důvodu, že stále není zajištěna ochrana ani naše, ale ani pacientů. To, co tvrdí pan Babiš, že všeho máme dostatek, to prostě není pravda.
Za celou dobu jsme nedostali ani jedinou dezinfekci, jediné rukavice, o ochranných pláštích nebo čepicích ani nemluvím. A nejenže jsme je nedostali, ale nelze je ani objednat. Nemáme možnost si je ani koupit!
Jsou lékaři a sestry na vašem pracovišti testováni, jsou případně někteří v karanténě?
K preventivnímu testování zatím nedošlo. A naštěstí všichni z naší ordinace se cítíme zdrávi, tudíž jsme zatím nebyli nuceni vyžádat si testování sami aktivně. Do dobrovolné karantény odešla jen naše lékařka, která je v důchodovém věku a pracovala již jen některé dny v týdnu.
Jak ale bude vypadat situace dále, to nemáme tušení. Pokud i nadále bude přístup státu takto laxní, bude se lidem lhát, že vše je zajištěno, může se stát, že se nakazíme a ordinaci budeme nuceni uzavřít. Jsme již teď připravené i z případné karantény poskytovat telefonické a mailové konzultace, ale kdo se postará např. o novorozence propuštěné z porodnice, to opravdu netuším.