Ještě přepjatěji než vůči Česku po vypovězení „sesterské“ smlouvy Prahy s Pekingem reagovala nedávno Čína ve vztahu ke Švédsku. Tamní ministryně kultury si totiž dovolila ocenit zmizelého hongkongského knižního vydavatele, který leží Číně v žaludku za vydávání publikací o čínských papaláších. Pro Česko je případ poučný sebevědomou odpovědí, které se dálnovýchodním komunistům od švédských politických špiček dostalo. 

Zatímco v Praze představovala problém neochota Číňanů stáhnout nestandardní klauzuli o uznání tzv. jednotné Číny, v případě Švédska se čínských komunistů dotklo ocenění švédského občana čínského původu, toho času zavřeného v čínském vězení.

Poté, kdy švédský PEN klub zkraje listopadu oznámil, že ministryně kultury Amanda Lindová předá Tucholského cenu spojenou s literárním stipendiem 150 000 švédských korun (360 000 Kč), Číňané začali hrozit zhoršením vztahů, dopady na kulturní výměnu, na obchod a tak dále.

Režim reagoval nabubřele. „Čína je kategoricky proti udělení ceny kriminálníkovi, který si vymýšlí lži. Ještě důrazněji jsme proti přítomnosti vládních představitelů na ceremonii,“ reagoval  velvyslanec ve Stockholmu Kuej Cchung-čchou. PEN klub podle něj měl udělení ceny zrušit. Velvyslanec také pohrozil, že účast ministryně bude mít vážné dopady na spolupráci a že Peking „určitě bude nucen přijmout odvetná opatření“.

Tím, co následovalo, by se Česko mohlo inspirovat. Tak předně švédská  ministryně zmíněnou cenu nehledě na velvyslancovy řeči švédskému občanovi symbolicky udělila. Číňané ihned začali běsnit. Hrozili švédské vládě a mimo jiné se nechali slyšet, že ministryně ani zástupci vlády v kulturních záležitostech již nejsou v Číně vítáni. Číňané sami si kromě toho zakázali švédské filmy. Jako promluvy padouchů v béčkových akčních filmech s Jackiem Chanem pak vyzněla velvyslancova hláška „Někteří lidé ve Švédsku by neměli pocítit klid, když urazili cítění čínského lidu a zájmy Číny“.

Velvyslanec Gui Congyou podle deníku Göteborgs–Posten hrozil mimo jiné i minulou středu, kdy  byl na pozvání Asociace pro zahraniční politiku v Göteborgu na semináři o švédsko-čínských vztazích. Asi padesát studentů jej zasypalo otázkami na Hongkong, provincii Sin-ťiang a Tibet. Jakmile se dotkli oceněného politického vězně, bylo zle.

Pro Česko je celý případ poučný sebevědomou reakcí švédských politických špiček, které kritiku čínského velvyslance jednoznačně odmítly. „Je velmi vážné, když cizí stát říká jiné zemi, jak by její vláda měla jednat,“ prohlásila ministryně Lindová ještě před ceremoniálem. „Opakovaně jsme naprosto jasně čínským zástupcům vysvětlili naše stanovisko, že Kuej Min-chaj má být propuštěn na svobodu a že Švédsko zaručuje svobodu slova,“ upřesnila. A podpořil ji premiér Stefan Löfven, který prohlásil, že jeho země „se nikdy neskloní před podobnými hrozbami. Nikdy. Ve Švédsku máme svobodu slova, tečka,“ zdůraznil.

„Trochu nás to překvapilo. Nečekali jsme tak silnou reakci,“ komentoval čínské hrozby předseda švédského PEN klubu Jesper Bengtsson. „Čínský velvyslanec se tu velmi aktivně snažil umlčet lidi, takže jde zřejmě o výsledek této strategie,“ dodal.  Björn Jerdén ze Švédského ústavu pro mezinárodní záležitosti zas poukázal na to, že šlo o první případ, kdy Číňané vyhrožovali přímo švédské vládě.

Cenu pojmenovanou po německém spisovali Kurtu Tucholském, který jako oponent hitlerovského režimu spáchal sebevraždu v roce 1935, PEN klub uděluje pronásledovaným, ​utlačovaným či jinak perzekvovaným spisovatelům či publicistům.