
Přistěhovalci na hlavním nádraží v Malmö, ilustrační foto FOTO: Tomislav Stjepic / Migrationsverket / se souhlasem
FOTO: Tomislav Stjepic / Migrationsverket / se souhlasem

Série opatření, kterými se masovou migrací těžce zasažené Švédsko snaží počet přistěhovalců v zemi eliminovat, nebere v posledních týdnech konce. Nejnovější z nich oznámil ve čtvrtek ministr pro migraci Johan Forssell, který chce, aby úřady zmapovaly „dovolenkové“ cesty uprchlíků do zemí, z nichž utekli do Švédska, aby tu požádali o azyl.
„Nepřipustíme žádné podvádění,“ prohlásil ministr Johan Forssell. Švédský úřad pro migraci už dnes může zrušit povolení k pobytu nebo ochranný status osobám, které cestují zpět do své domovské země. Kvůli vyšší efektivitě se vláda rozhodla tyto cesty monitorovat prostřednictvím úřadu pro migraci, policie a švédských ambasád. Podle Forssella je účelem takovéto výměny informací ochrana legitimity azylového systému
„Pokud máte azyl, protože utíkáte z nějaké země, pak je divné, když cestujete zpět do této země. Mohlo by se pak dojít k závěru, že již nemáte důvody pro ochranu, nebo že jste hned od začátku neposkytli správné informace,“ vysvětlil. Zdůraznil, že vždy půjde o individuální posouzení. V současné době nemá jasnou představu o tom, kolika lidí se to bude týkat.
Vracejí se jako turisté
„Troufám si tvrdit, že dochází ke zneužívání. Ale je těžké přesně říci, jak velké je. Doufejme, že o tom budeme brzy vědět více,“ řekl Forssell.
Kontroverze vyvolal mimo jiné průzkum agentury Novus ze září 2022, který ukázal, že podíl lidí, kteří přišli do Švédska jako uprchlíci a později trávili dovolenou ve své vlasti, činil 79 procent.
Ve stejném roce vláda a Švédští demokraté oznámili, že úřad pro migraci začne na základě tohoto zjištění důsledněji odebírat pobytová a pracovní povolení. Tehdejší ministryně pro migraci a současná ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergardová prohlásila, že osoba, která je turistou ve své domovské zemi krátce poté, co jí bylo uděleno povolení k pobytu, pravděpodobně nepotřebuje ochranu.
„Pak máme nařízení, které říká, že když uplynou čtyři roky, jsou vyžadovány zvláštní důvody, pak je obtížnější (povolení k pobytu) zrušit. To je věc, se kterou počítám i v budoucí legislativní práci, že se to bude revidovat.“ Johan Forssell ve čtvrtek zopakoval, že možná bude nutné přezkoumat časové hledisko.
Nové opatření přivítali Švédští demokraté, kteří se z parlamentních stran vůči migraci nejvíce vymezují. „Přistěhovalectví uprchlíků je největším a nejlépe organizovaným podvodem ve švédské historii. Od začátku do konce je založeno na lžích, převaděčích, kteří podvádějí migranty, migrantech, kteří podvádějí švédský úřad pro migraci, a politicích, kteří podvádějí voliče,“ napsala strana na sociální síti X.
Občanství nebude pro každého
Vláda přišla v listopadu s návrhem zákona, který úřadům ukládá povinnost nahlašovat migranty „bez papírů“. Po protestech lidí pracujících ve školství, zdravotnictví a sociálních službách, že se nechtějí stát udavači, byly tyto profesní skupiny z povinnosti vyjmuty. Ministr pro migraci opatření obhajoval bojem proti takzvané stínové společnosti a efektivnějším prováděním deportací.
Mluvil v této souvislosti o stovkách tisíc osob, které ve Švédsku žijí neoprávněně. „Existují i tací, kteří mohou představovat bezpečnostní hrozbu,“ konstatoval.
Vláda se rovněž v listopadu společně se Švédskými demokraty dohodla, že urychlí proces, kterým se zpřísní pravidla pro získání švédského občanství. Podmínkou bude mimo jiné znalost kultury a společnosti, bezúhonnost, schopnost se samostatně uživit či prohlášení o loajalitě ke švédskému národu.
Místopředsedkyně vlády a ministryně pro energetiku Ebba Buschová se pro deník Aftonbladet vyjádřila, že chce přezkoumat volební právo přistěhovalců a prodloužit dobu, po kterou musejí žít ve Švédsku, aby mohli volit.
Udržitelné přistěhovalectví
Za prvních osm měsíců letošního roku se poprvé po více než 50 letech více lidí ze Švédska vystěhovalo, než do něj přišlo. „Loňský trend, že do Švédska přichází méně žadatelů o azyl a uděluje se méně povolení k pobytu, pokračuje. Podle prognózy úřadu pro migraci se zdá, že Švédsko přijme nejnižší počet žadatelů o azyl od roku 1997 a poprvé za více než 50 let má Švédsko pozitivní vystěhovaleckou bilanci,“ stojí ve vládní tiskové zprávě.
Do 30. týdne bylo zaregistrováno celkem 5600 žádostí o azyl. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku se jedná o pokles o 27 procent. „Úsilí vlády přináší výsledky. Počet žádostí o azyl směřuje k historicky nejnižší úrovni, počet povolení k pobytu v souvislosti s azylem nadále klesá… Tento vývoj směrem k udržitelnému přistěhovalectví je nezbytný, pokud chceme posílit integraci a snížit vyloučení,“ řekla ministryně Stenergardová.