Ruský pravoslavný kostel ve švédském Västerås, ležícím asi sto kilometrů severozápadně od Stockholmu, znepokojuje švédskou bezpečnostní službu Säpo. Nachází se totiž jen šest set metrů od strategicky významného letiště a jeho farář je držitelem medaile „za spolupráci“ od ruské vnější rozvědky SVR.
Stavbu za 77 milionů Kč dokončenou loni v listopadu z větší části financovala ruská státní společnost pro jadernou energetiku Rosatom. Farnost je součástí ruské pravoslavné církve, které vládne patriarcha Kirill. Ten je označován za Putinova papeže a jednoznačně podporuje válku na Ukrajině.
„Církev jako organizace na nejvyšší úrovni a zejména její aktivity v zahraničí – to je něco, co je vždy využíváno jako nástroj ruského státu,“ řekl Stefan Ingvarsson, analytik Centra východoevropských studií.
Švédská bezpečnostní služba Säpo považuje kostel za bezpečnostní riziko. „Existuje spojení mezi představiteli ruské pravoslavné církve zde ve Švédsku a představiteli Ruska a ruské zpravodajské služby,“ prohlásil Karl Melin, vedoucí tiskového oddělení Švédské bezpečnostní služby, která městu doporučila stavbu kostela nepovolit.
Säpo se domnívá, že ruský stát využívá ruskou pravoslavnou církev moskevského patriarchátu ve Švédsku jako platformu pro provádění zpravodajské činnosti a dalších aktivit ohrožujících bezpečnost země a její představitel vyzývá k podpoře ruské invaze na Ukrajině.
Zástupci města uznali chybu
Kladné rozhodnutí stavebního úřadu ve Västerås vzbudilo pochybnosti, zejména v souvislosti s polohou kostela v těsné blízkosti jednoho z pohotovostních letišť v zemi, které je významné pro svou dlouhou a širokou vzletovou a přistávací dráhu.
Lars Kallsäby, někdejší předseda stavebního výboru ve Västerås, uznal, že „jsme (v rozhodování) několikrát klopýtli“. „Dnes bychom provedli důkladnější kontroly,“ uvedl radní Staffan Jansson. Podle něj musí vzít město v úvahu současnou bezpečnostní situaci. „Pracujeme mnohem přísněji než před dvěma nebo třemi lety a prověřujeme vše, co kupujeme a prodáváme. To platí jak pro zločinecké sítě, tak pro cizí mocnosti.“
Místní ruská pravoslavná farnost popřela, že by obdržela peníze z Moskvy. Při otevření kostela loni začátkem listopadu ale vyšlo najevo, že většinu nákladů hradil Rosatom, za což metropolita Anton, hlava ruské proputinovské církve v zahraničí, během slavnostní akce poděkoval. O financování navíc informoval na svých internetových stránkách sám moskevský patriarchát.
„Zapírají, dokud se nepřiznají“
„Zapírají, dokud se nepřiznají, takový je vzorec,“ řekl Patrik Oskanen, poradce v oblasti bezpečnostní politiky. „Není to překvapivé, tak to funguje. Je to skoro jako dělat na někoho dlouhý nos, jestli to tak můžu říct,“ dodal. Podle něj se jedná o koordinovanou aktivitu z nejvyšších kruhů v Moskvě.
„S kostely, které jsou tak úzce propojeny s ruským státem, jsou spojena určitá rizika,“ uvedl Oksanen. „Může jít o ovlivňování i shromažďování informací. Město Västerås má vysokou úroveň odbornosti a průmyslu v oblasti energetiky se společnostmi, jako jsou Westinghouse a ABB, a není náhodou, že se kostel nachází 600 metrů od letiště Västerås.“
Ve Švédsku existují i další příklady, kdy lidé nebo organizace s vazbami na Rusko koupili pozemky v blízkosti vojensky strategických míst. Například nedaleko velké námořní základny na ostrově Muskö staví podnikatel napojený na ruský stát velkou luxusní vilu.
Změní se zákon?
„Jedná se o rostoucí trend. Je to stále běžnější a děje se to ve stejné době, kdy se zvyšuje bezpečnostní hrozba v Evropě a bezpečnostní hrozba pro Švédsko,“ uvedl Henrik Häggström, strategický poradce pro otázky komplexní obrany (Totalförsvaret) na Švédské obranné univerzitě.
Zatím nelze nákup nemovitostí, které se nacházejí ve Švédsku u oblastí se zvláštním režimem, zastavit. Očekává se, že v prosinci začne šetření ohledně možností, jak změnou zákona nákup nemovitostí ruským občanům zakázat, podobně jako to nedávno udělalo Finsko. Deník FORUM 24 o tom informoval začátkem září.