Ilustrační foto FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu zopakoval dnes v Praze výhrady k rozšíření NATO o Finsko a Švédsko. Podle šéfa turecké diplomacie žadatelé o členství v alianci podporují terorismus a přijímají restrikce vůči Turecku. Řekl to na tiskové konferenci po jednání s českým ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti). Çavuşoglu také uvedl, že by se v Turecku mělo konat jednání o zajištění vývozu ukrajinského obilí ve formátu OSN, Rusko, Ukrajina a Turecko. Lipavský novinářům řekl, že vstup obou států do NATO je pro ČR důležitý z bezpečnostního hlediska.
„Máme zde dva nové žadatele o členství v NATO a dvě hlavní hrozby, kterým svět čelí. Jednou je Rusko, druhou souboj s mezinárodním terorismem. My samozřejmě žádáme společnou podporu vůči terorismu. Jedná se o žadatelské státy, které podporují terorismus a které přijímají restrikce vůči Turecku,“ uvedl Çavuşoglu. Řekl, že se dál bude hledat řešení.
Ankara opakovaně tvrdí, že Švédsko a Finsko podporují „teroristické skupiny“. Za ně označuje Turecko některé kurdské organizace, například Stranu kurdských pracujících (PKK), či příznivce klerika Fethullaha Gülena, které turecké úřady považují za strůjce neúspěšného vojenského puče v roce 2016.
Lipavský novinářům řekl, že se svým tureckým protějškem společně hledali cestu jak v otázce vstupu obou států do NATO pokročit. „Česká republika není, řekněme, světovým hráčem v nejzásadnějších otázkách, na druhou stranu budeme předsedat Evropské unii a celá řada světových lídrů bude jezdit do Prahy, tak je dobré přispívat k debatě a dialogu,“ uvedl Lipavský.
Podle něj je důležité, aby na summitu NATO v Madridu koncem června státy ukázaly nějaký pokrok v dialogu. „Jasně formulujeme náš postoj. Z našeho bezpečnostního hlediska je pro nás vstup Švédska a Finska opravdu významný, protože ruské chování, ruská agrese proti Ukrajině nás ohrožuje jak nepřímo skrze migrační vlnu nebo vysoké ceny energií a Putinovu inflaci, tak ale i v širším bezpečnostním rámci. Pokud je Rusko takto utržené ze řetězu a nezastavíme ho nyní na Ukrajině, tak přímo ohrožuje ČR. Tak jsem mu (tureckému ministrovi zahraničí) toto sdělil, aby chápal, proč je náš postoj natolik jasný a, řekněme, hlasitý,“ uvedl šéf české diplomacie.
Začátkem června Turecko vyzvalo spojence v NATO, aby postupovali ve shodě v boji proti terorismu. Apel přichází v době, kdy Ankara zvažuje nové vojenské tažení v severní Sýrii. Mluvčí tureckého prezidenta Ibrahim Kalin ho před nedávnem v deníku El País označil za „protiteroristickou operaci“. Turecké plány kritizovaly například USA a vymezilo se vůči nim i Rusko.
Turecký ministr zahraničí zmínil, že by se v Turecku také mohlo konat další jednání o zajištění vývozu ukrajinského obilí. „Pod návrhem OSN se má konat setkání ve formátu čtyř stran – OSN, Ukrajina, Rusko a Turecko. Jsme připraveni hostit další jednání v tomto formátu v naší zemi… Očekáváme v této věci vyjádření Ruska ohledně další schůzky a námi předložených návrhů,“ uvedl Çavuşoglu. Tento týden se v Ankaře sešel se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem, návrhy OSN mu představil.
OSN se snaží zajistit vývoz ukrajinského obilí po moři za asistence Turecka. Podle Lavrova musí Ukrajina nejprve odminovat své přístavy v Černém moři. Ukrajina zase požaduje dostatečné bezpečnostní záruky a vyjadřuje obavy z toho, že Rusko námořní koridor pro vývoz obilí zneužije k útokům z moře.
