Přispět ke zvládnutí případné války vyvolané Ruskem se rozhodli rybáři na západním pobřeží Švédska. Aby země byla v době krize potravinově soběstačnější, přišli s nápadem sledě a makrely ulovené v Severním moři skladovat v bývalém protiatomovém krytu na umělém poloostrově Guleskär u přístavu Kungshamn.

Jedním z jejich argumentů se stala právě válka na Ukrajině a zájem Ruska narušit obchod a provoz v oblasti Baltského moře. „Svým způsobem je děsivé, že by skalní prostor mohl být znovu nouzově využit. Sleď totiž potřebuje dozrát a tohle je fantastické místo. Je to příležitost, jak by švédský stát mohl mít k dobru miliardu porcí jídla, pokud by nastala krize,“ řekl deníku Dagens Nyheter zástupce iniciativy Anton Paulrud.

Kryt odolný proti atomové bombě byl v roce 1954 vybudován na popud Státní rady pro mimořádné situace a místních rybářů jako opatření pro skladování za studené války. Kameny uvolněné při detonaci skály posloužily ke stavbě osmi místností o celkové rozloze 16 000 m², což je plocha tří fotbalových hřišť. Zároveň se staly základem poloostrova Guleskär.

Dále čtěte

Švédsko posiluje obranu. Jsou paranoidní a svrbí je ruce, vzkazují Rusové

Pondělní slova vysokých švédských představitelů o tom, že se země musí připravit na válku a že největší hrozbu pro ni…

Dnes skalní místnosti využívá společnost Orkla Foods ke skladování tisíců sudů se sledi, ančovičkami a jikrami. Podle Antona Paulruda tím však není kapacita bývalého krytu zdaleka vyčerpána. Nový projekt s názvem Švédské hlavní centrum pro potravu z moře by mohl pomoci zajistit, aby více ryb zůstávalo ve Švédsku, a zvýšit tak zásoby potravin v zemi v době války nebo krize.

Více ryb má zůstat doma

Více než 70 procent sleďů a makrel ulovených švédskými rybáři se totiž v současnosti posílá do Dánska, kde se z velké části zpracovávají na rybí moučku, kterou se krmí lososi v Norsku. „Mám pocit, že s ohledem na Putina by byla celkem velká chyba nevsadit na rybolov,“ uvedl Anton Paulrud.

Plány s využitím sedmdesát let starého krytu jsou v souladu s vládními směrnicemi. V září má Švédská zemědělská rada předložit plán, podle něhož se má větší část úlovků vykládat a zpracovávat ve švédských přístavech. „O této otázce se diskutuje už docela dlouho a tento typ iniciativy by přispěl k zásobování potravinami v případě krize,“ prohlásila zástupkyně rady Lina Waaraová.

Dále čtěte

Že se u nás straší válkou? Ve Švédsku by české chcimíry nejspíš kleplo

GLOSA / „Vypěstujte si vlastní jistotu a bezpečí,“ vyzývají švédští zahrádkáři své spoluobčany. Odkazují tím na prohlášení politiků a představitelů…

K připravenosti na válku vyzval občany letos v lednu mimo jiné vrchní velitel švédských ozbrojených sil Micael Bydén. Zdůraznil, že země se nachází v nejhorší bezpečnostní situaci od druhé světové války a že hrozbu představuje Rusko, u něhož se nedá vyloučit, že se „vydá i jinými směry“.

„To znamená, že se musíme připravit na všech úrovních, v celé společnosti.“ Podle Bydéna je potřeba zajistit, aby společnost fungovala co nejnormálněji i ve velmi nenormální době. „Pak budeme moci odolat.“