GLOSA / Centrum pro výzkum veřejného mínění zveřejnilo další průzkum důvěryhodnosti našich politiků. A člověk nestačí zírat. Na stupních vítězů se totiž ocitli i dva soudem uznaní lháři.
První místo prezidenta Petra Pavla asi překvapí málokoho. Zkrátka v nás od dob „stařičkého mocnáře“ stále přetrvává jakási až posvátná úcta k nejvyšší funkci ve státě. Jak moc je to v lidech zakořeněno, ukazuje i fakt, že s tím nedokázalo nic udělat ani deset let, kdy tuto funkci zastávalo sprosté primitivní individuum. Prezident je zároveň jedinou postavou, která se těší větší důvěře než nedůvěře, a to o celých sedmnáct procent.
Ovšem na virtuální stupně vítězů spolu s ním vystoupala obskurní dvojice Babiš – Okamura. Oběma populistům věří, tedy podle tohoto průzkumu, vysoké procento oslovených respondentů. Majiteli ANO 42 % a majiteli SPD 35 %, zároveň se však oba „těší“ i nadpoloviční nedůvěře.
Cosi to naznačuje. Buď je špatně postavený průzkum, který na přední příčky v důvěryhodnosti dostane dva politiky, již si svoji živnost založili na setrvalé, často obhroublé a lživé kritice, nebo je Čechům, Moravanům a Slezanům naprosto cizí význam slova důvěryhodnost.
Jak jinak by mohl být druhým a třetím nejdůvěryhodnějším politikem někdo, kdo byl soudem uznán za lháře a musel se za své výroky či chování veřejně omlouvat?
Jen pro osvěžení paměti.
Tomio Okamura se v listopadu 2021 omluvil novinářům z Ústavu nezávislé žurnalistiky za svá slova o „podvodném webu“. Učinil tak ale až pod hrozbou exekuce. O necelý rok později, v srpnu 2022, se po dlouhých soudních tahanicích musel omluvit europoslanci Tomáši Zdechovskému (KDU-ČSL) a jeho bývalému kolegovi Pavlu Svobodovi, které nepravdivě osočil, že hlasovali pro uvalení sankcí na Českou republiku kvůli nepřijímání migrantů.
Andrej Babiš je u soudu jako doma. Letos se v říjnu se například musel na zasedání poslanecké sněmovny omluvit Miroslavu Kalouskovi, kterého křivě obvinil, že „rozkrádal ministerstvo obrany a zabil lidi cez padáky“. Již předtím ho však soud uznal za lháře, a musel se tak omluvit za lživé a urážlivé výroky pirátskému senátorovi Lukáši Wagenknechtovi či Janě Filipové, kterou veřejně nařkl, že proti němu demonstruje za peníze. V tomto případě navíc musel omluvu opakovat, neboť první omluva v jeho pojetí vyznívala opačně, a hrozila mu kvůli tomu dokonce exekuce.
A taková prolhaná individua jsou v České republice nejdůvěryhodnějšími politiky…