J. D. Vance FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
KOMENTÁŘ / O Donaldu Trumpovi se v roce 2016 soudilo, že bude prezident bořitel v tom smyslu, že politický systém po jeho nástupu už nikdy nebude stejný. Výběr viceprezidentského kandidáta pro tyto volby ukazuje, že by to opravdu rád dokázal. J. D. Vance je představitelem nové populistické trumpovské pravice, která chová nedůvěru ke globalizaci i elitám. V amerických dějinách takový příklon k populismu není nic nového. Vanceův nástup přesto může znamenat začátek nové éry. Pokud duo Trump–Vance v listopadu zvítězí, bude Vance silným kandidátem za čtyři roky, kdy už Trump nebude moci kandidovat. Pro Evropu a mezinárodní světový řád to není dobrá zpráva.
Dobrá zpráva to není ani pro samotné Spojené státy americké. Právě globalizace a mezinárodní systém vytvořený po druhé světové válce byly jedněmi z důvodů rostoucí prosperity Ameriky. Svět, který si Vance představuje, bude volatilnější, násilnější a chudší.
Bezmezná věrnost
Pro Trumpa je jednou z klíčových vlastností, kterou u svých spolupracovníků hledá, loajalita. I když byl Vance nejdřív jedním z nejhlasitějších kritiků bývalého prezidenta, stal se z něj jeho naprosto oddaným zastáncem, nebo to alespoň velice úspěšně předstírá. Těžko si představit, že když v roce 2016 o Trumpovi mluvil jako o americkém Hitlerovi, bylo to jen kvůli tomu, že se mu nelíbil jeho styl.
Senátor za stát Ohio, který za svoje zvolení vděčí do velké míry právě bývalému prezidentovi, prostě jen pochopil, že republikánští voliči jsou Trumpovi naprosto oddaní a pokud chce uspět, musí být takový též. Zřejmě i proto v jednom z rozhovorů řekl, že by v lednu 2021 na rozdíl od Mikea Pence odmítl stvrdit výsledky voleb, i když se nenašly žádné důkazy volebních podvodů, které by změnily výsledek.
Americká elegie a fenomén trumpismu
J. D. Vance se proslavil jako autor autobiografického díla Americká elegie (v originále Hillbilly Elegy). To popisuje vykořenění a devastaci lokálních komunit v důsledku deindustrializace, rozpadu rodin a užívání drog. Vance z tohoto prostředí dokázal uniknout díky kombinaci sociální podpory a vlastní píle a ctižádosti. Jeho kniha byla vnímána jako klíč k pochopení Trumpovy obliby.
Autor sám popisuje, že právě zkušenost s přijetím jeho knihy ho vedla ke vstupu do politiky. Podle jeho vyjádření se tzv. elity ke knize nepostavily jako k popisu společenských problémů, které je potřeba řešit. Místo snahy skutečně pochopit to, co dle textu trápí tzv. obyčejné Američany, se snažily zjistit, jak tento tekutý hněv zastavit či usměrnit tak, aby nebyl nebezpečný statu quo.
Americký populismus
Vance považuje současný systém založený na ekonomickém liberalismu a mezinárodním volném trhu za nespravedlivě nastavený. Má za to, že obohacuje ekonomické elity, kdežto střední a nižší střední třída kvůli němu trpí. Pro populisty počátku 21. století se stal hlavním terčem mezinárodní volný obchod a migrace. Na přelomu 19. a 20. století to byl zlatý standard, ale princip je stejný.
Republikánský kandidát na viceprezidenta v tomto ohledu kritizuje establishment v obou stranách. Podle svých vlastních vyjádření má blíž k voličům Bernieho Sanderse než ke středovým demokratům i republikánům, kteří v jeho očích udržují nespravedlivý systém. Trochu to připomíná rozštěpení Demokratické strany právě na přelomu 19. a 20. století. Rozdíl je v tom, že demokratický populista William Jennings Bryan se prezidentem ani viceprezidentem nikdy nestal.
Proti „globalistům“
Vanceův populismus se projevuje v domácí i zahraniční politice. Jeho odpor proti migraci je vedený přesvědčením, že takto dovezená levná pracovní síla podkopává mzdy pro pracující třídu. V zahraniční politice podle něj podobně funguje ekonomická globalizace, která to samé dělá přesunem výroby do levnějších zemí. To je způsob vnímání, který jsme byli zvyklí vídat spíš u americké levice.
S tou se Vance samozřejmě rozchází v předkládaných řešeních. Vance nechce žádné rozsáhlé sociální programy, které by tyto problémy měly řešit. Ty se podle něj vyřeší samy v okamžiku, kdy se Spojené státy vrátí k ekonomickému nacionalismu a zamezí migraci. Lékem je uzavřená ekonomika. Prosperita, kterou lidstvu přinesl mezinárodní obchod po roce 1945, je podle Vance jen pro elity, a proto je potřeba tento systém změnit.
Konec liberálního mezinárodního řádu
S koncem ekonomické globalizace souvisí i jeho představa o tom, jak by měl vypadat mezinárodní systém. Místo tzv. liberálního systému, založeného na pravidlech regulujících chování jednotlivých zemí, si má každá země svou bezpečnost zajišťovat sama. V důsledku to povede k tomu, oč usiluje Moskva, tedy že plně suverénní budou na mezinárodním poli jen velmoci.
Vance se nálepce „proruský“ vehementně brání. Je pravda, že i když jeho politika v důsledku hraje do karet Rusku, není to jeho motivací. Spíš platí, že mu je upřímně jedno, jak válka na Ukrajině dopadne, protože je to z jeho pohledu pro USA nepodstatné, jak přiznal v jednom z rozhovorů. Případnou ruskou dominanci ve východní a střední Evropě prostě nevnímá jako bezpečnostní hrozbu pro Spojené státy.
Nová podoba Republikánské strany
Donald Trump si tak nominací J. D. Vance zajišťuje pokračování svého politického odkazu. Vance je chytrý, vzdělaný a naprosto oportunistický. Dokud bude populismus trumpovského střihu nést hlasy, bude ho s nadšením praktikovat. Jenže zatímco Trump už je přece jen starý, Vance může ovlivňovat směřování Republikánské strany klidně dalších 16 let, a to bez ohledu na to, zda se v příštím roce stane Trumpovým viceprezidentem.
Je potřeba se připravit na to, že Republikánská strana bude v dohledné budoucnosti politickou silou, která bude v opozici proti globalizaci, mezinárodnímu obchodu a liberálnímu uspořádání mezinárodních vztahů založenému na institucích, jako je OSN. V dohledu není žádná síla ani osobnost, které by tento vývoj mohly zvrátit.
