Pokud se Miloš Zeman chtěl stát politikem, kterého si všímají světová media, tak se mu to podařilo. 9. února o něm uveřejnili článek na Financial Times. Těžko říci, jestli chtěl mít Zeman právě takovou image, jakou článek líčí, ale asi ano, protože popis přesně odpovídá tomu co prezident neustále dělá.
Autoři Henry Foy a Christian Oliver ve svém článku začínají líčením toho, jak Zeman působil loni na podzim, když na konferenci v Miláně evropští lídři žádali Vladimira Putina, aby ukončil konflikt na Ukrajině. „Český prezident Miloš Zeman demonstrativně chyběl… Zatímco německá kancléřka Angela Merkelová s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem bezvýsledně bojovali o to, aby získali ruského prezidenta na svou stranu, Miloš Zeman si hověl v sametovém křesílku a vedl nad kávou a cigaretami příjemný rozhovor s ruským ministrem zahraničních věcí Sergejem Lavrovem.
Takové počiny podle listu ještě prohloubily obavy českých vládních úředníků, že si Zeman bude dělat, co chce. A to také dělal, v rozporu se zahraniční politikou České republiky odsoudil sankce proti Rusku, o konfliktu na Ukrajině mluví jako o „občanské válce“, za svého blízkého přítele a důvěrníka považuje bývalého důstojníka KGB, který je na černé listině USA. (O něm viz níže.)
Svět si všímá toho, co je nepřehlédnutelné, totiž že Zeman je ohledně zahraniční politiky ve sporu s českým ministerstvem zahraničních věcí, což české zahraniční politice ubližuje v nejméně vhodné chvíli. Financial Times soudí, že se Kreml snaží podrývat jednotu Unie a ohledně protimoskevských sankcí mezi svými bývalými středoevropskými vazalskými zeměmi působí taktikou „rozděl a panuj“.
Prezident má přitom zjevně jiný názor než premiér Bohuslav Sobotka, který tlak na Moskvu podpořil.
„Je to problém z hlediska mezinárodní image. On je úplně mimo mísu, ale jeho postoje jsou interpretovány jako postoje České republiky,“ tvrdí nejmenovaný vysoce postavený úředník ministerstva zahraničních věcí .
Miloš Zeman to vidí jinak, pochopitelně. „Pražský hrad ve svém vyjádření uvádí: ‚Zahraniční politika pana prezidenta je v naprostém souladu se zahraniční politikou vlády… Postoj pana prezidenta se nijak neliší ani od postoje francouzského prezidenta ani od postoje německé kancléřky, viz jejich poslední iniciativa zaměřená na ukončení [bojů] na Ukrajině.'“
Zeman je listem charakterizován jako „zručný populista, který je u voličů oblíbený zejména pro svou ochotu říkat, co si myslí. Od roku 2002, kdy skončil na postu premiéra, strávil desetiletí mimo úřad. Během těchto let se sblížil se dvěma podnikateli se silnými vazbami na Moskvu, kteří podle názoru některých mají podíl na Zemanových proruských tendencích.“
O koho se jedná? Jsou to šéf pobočky ruské ropné společnosti Lukoil v ČR Martin Nejedlý a lobbista Miroslav Šlouf, který dojednal Lukoilu zakázku na zásobování bratislavského letiště palivem. Tito dva byli hlavními sponzory Strany práv občanů, kterou si Zeman zeman založil jako svou základnu při prezidentské kampani. Byli také členy jeho volebního týmu.
Financial Times si všiml, že prezident kritizoval ukrajinského premiéra Arsenije Jaceňuka za to, že je ‚válečným premiérem‘ a naznačil, že by Ukrajina měla jít cestou takzvané ‚finlandizace‘ a politicky se usmířit s Moskvou, jako to kdysi udělalo Finsko. (Dodejme, že Finsko bylo SSSR napadeno, ale bránilo se natolik úspěšně, že se ho Stalinovi nepodařilo zcela podmanit.)
Seznam Zemanových činů, které vytvářejí na Západě jeho mediální obraz, pokračuje.
„V září poskytl prezident Zeman plynnou ruštinou sedmnáctiminutový rozhovor, v němž odsoudil sankce EU a USA proti Moskvě a válku na východní Ukrajině přirovnal ke chřipce“. Pak ještě předpověděl, že od sankcí proti Rusku se pravděpodobně do roka upustí. A nakonec čeští diplomaté museli vyděšeným spojencům vysvětlovat, že se Zeman rozhodl pronést řeč na akci organizované bývalým agentem KGB a prezidentem Ruských drah Vladimirem Jakuninem.
Jakunin, kterého Zeman nazývá „letitým kamarádem“, je na sankčním seznamu USA. Jak si všimla i česká média, byl minulý měsíc v Praze na vzpomínkové akci k uctění obětí holocaustu. Českému diplomatovi, jenž nechtěl být jmenován, podle jeho vlastních slov nedávno řekl jistý americký úředník: „Zatím ho [Zemana] ignorujeme. Budeme ho ignorovat do té doby, než se jeho slova stanou municí ruské propagandy.“
V posledních měsících Zemana za jeho komentáře veřejně kritizoval i premiér Sobotka a uznal, že v důsledku neschopnosti vzájemně koordinovat své výroky je v sázce náklonnost jak ostatních zemí EU, tak spojenců NATO.
Vysocí úředníci tvrdí, že byla přijata opatření na zamezení úniku citlivých informací na Hrad. Rusofilství na Hradě není nic nového. Václav Klaus, kterého Zeman vystřídal v úřadě v roce 2013, byl otevřeným euroskeptikem a obdivovatelem putinovského Ruska.
Financial Times končí článek větou: „Jak řekl jeden nejmenovaný český diplomat: ‚Stalo se už takovou českou tradicí, že máme na Hradě blázna‘.“
