Třetího května se slaví Mezinárodní den svobody tisku. Česko se za poslední roky propadlo o desítky míst ze 13. (rok 2014) až na 40. příčku. Tento záznam o našem úpadku má navíc vždy zpoždění za realitou. Příště to bude zase horší, až se do centrál světových strážců mediální svobody dostanou konečně další informace. Ale aspoň že se už o tomto úpadku na Západě ví. Proto je důležité si také připomenout, kdo k tomuto zhoršení novinářské svobody přispěl nejvíce: premiér Andrej Babiš a Ruská federace. Právě v tento den je dobré jasně říci, že mediální krajinu ovládá propaganda Agrofertu stejně jako ta ruská nebo čínská – a v mnohém rafinovaněji.
V posledních letech se konečně začalo opravdu hovořit o ruské a čínské propagandě. Víme, které weby jsou dezinformační a že jim vládnou Parlamentní listy. Víme, že mnoho z našich spoluobčanů ovlivňují řetěžové maily. Ve chvíli, kdy je něco pojmenované, můžeme s tím efektivně bojovat.
Je tu ale ještě mnohem horší fenomén než dryáčnický koncept Parlamentních listů: Ruská propaganda totiž pronikla i do médií Andreje Babiše. Tato média otevřeně potlačují hodnoty demokratické Evropy. Jejich opravdový účel je ale jiný: snaha zamlčet fakta, aféry a problémy majitele, který se momentálně schovává za svěřenské fondy. Sociální sítě se občas otřesou nějakým okatým podlézáním, jako se to naposledy stalo 24. dubna po textu Istvána Léka, šéfredaktora Lidových novin, který tak chválil vládu, že bylo úplně trapné ten výlev číst. Pořád je to ale trochu málo.
Mnoha lidem, bohužel včetně velké části novinářů, nepřipadalo jako velký problém, když Babiš koupil Mafru. Třetího května si ovšem připomínáme ještě jedno výročí, a to zveřejnění druhé nahrávky Skupiny Šuman, na které Babiš hovoří se zaměstnancem deníku MF DNES Markem Přibilem, s nímž připravoval vydání kompromitujících materiálů na konkurenční ČSSD. Mediální kultura v Česku je na tak nízké úrovni, že i poté zůstal šéfredaktorem tohoto kdysi seriózního deníku Jaroslav Plesl a noviny vede dodnes.
Zde si můžete nahrávku připomenout:
A i přesto některá média z MF DNES a Lidových novin běžně citují, novináři se tamních redaktorů zastávají a veřejnoprávní média je zvou, aby komentovali politické dění, jako by jejich zaměstnavatelem nebyl holding Agrofert. Ano, svobody médií v Česku ubývá. Přežít může jen díky čtenářům, jejich štědrým příspěvkům a díky tomu, že všetkých si kúpiť nejde.