Obecně je vždy něco v nepořádku, jestliže má některé médium exkluzivně k dispozici informace ze státních institucí, které pro jiná média dostupné nejsou. Takové informace mají být dostupné buď pro všechna média, anebo pro nikoho, pakliže jsou to například informace z nějakého důvodu utajované.

A obzvlášť to platí v případě, když takové „privilegované“ médium vlastní místopředseda vlády a ministr financí, který prostřednictvím takto získaných informací aktivně a soustavně ovlivňuje ve svůj prospěch veřejné mínění a politickou situaci v zemi, respektive jimi vydírá své politické konkurenty nebo se snaží poškodit či zlikvidovat ty obchodní.

V takovém případě vzniká samozřejmě ještě jeden vážný problém: Nikdo si nemůže ověřit, zda jsou tyto informace vůbec pravdivé, úplné, objektivní, anebo záměrně zkreslené (například výběrem a účelovou interpretací).

Babišovy deníky Lidové noviny a Mladá fronta Dnes zveřejňují takové informace pravidelně. Vždy pocházejí z probíhajícího vyšetřování Policie ČR (nejčastěji z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu vedeného donedávna plukovníkem Šlachtou) a vždy – jistě zcela náhodou – poškozují některého z Babišových politických či obchodních konkurentů. A vždy se týkají aktuálního Babišova zájmu a událostí, které jsou buď momentálním předmětem veřejné debaty, anebo mají vytvořením „kauzy“ takovou debatu za každou cenu nastolit.

Ptejme se, co přesně znamenají věty začínající slovy: „Redakci se podařilo získat informace…“, „LN (MFD) mají k dispozici informace…“ nebo „Z informací, které máme k dispozici, vyplývá…“.

Jistě, k řízeným únikům informací z policejního vyšetřování a z otevřených policejních spisů docházelo již v minulosti. Po dlouhá léta to bylo doménou novinářů z tábora Pravdy a Lásky, kteří měli v policii své stálé kontakty (informátory), s nimiž měli často společné politické a možná i obchodní zájmy. Jenže tento fenomén byl stále ještě spíše individuálního charakteru. Až na výjimky se jednalo o aktivity jednotlivých novinářů a jejich policejních protějšků, nikoli o komplexní a cílenou redakční politiku. A už vůbec ne o redakční politiku, která by sloužila politice jedné vládní strany (v našem případě „hnutí“) a zájmům jednoho oligarchy.

Nejedná se přitom o žádnou investigativní žurnalistiku. Ta znamená usilovné pídění se po skrývaných, nedostupných či dokonce tajených informacích, občas i s využitím konspirace. Vždycky se ale jedná o tvůrčí práci jednotlivce, který uplatněním vlastního podezření nebo nápadu, promýšlením a postupným odkrýváním souvislostí, s využitím kombinačních schopností, dokáže pro veřejnost objevit, rozmotat a také náležitě a v souvislostech vysvětlit pozoruhodný, tutlaný a politicky nebo společensky brizantní případ.

Tohle je něco jiného. V případě Babišových Lidových novin a MF Dnes se jedná o průmyslovou výrobu účelových „kauz“, která je organizována podobně jako výroba umělých hnojiv nebo kosteleckých párků. Od „dodavatele“ se „koupí“ surovina či ingredienci, z níž se vyrobí konečný produkt.

Jenže ona „koupě“, resp. dodavatelsko-odběratelský vztah, nefunguje obvyklým a transparentním způsobem, nýbrž jako vysoce korupční směnný obchod. Jak přesně? My ti zajistíme nebo slíbíme dobře placenou vlivnou funkci (např. v policii nebo na státním zastupitelství), případně tě v takové funkci podržíme nebo tě z ní nevyhodíme, a ty nám za to budeš kromě samozřejmé loajality donášet informace, které jsou pro ostatní nedostupné, protože jsou třeba tajné. Na oplátku pochopitelně zařídíme, že se takový únik nebude nikdy vyšetřovat, a kdyby ho náhodou někdo vyšetřovat chtěl, tak se postaráme o to, že ho nikdy nevyšetří. Náš koncern má přece silnou a mocnou politickou divizi, která už řídí podstatnou část státu, a ta se postará o to, že dotyčný „blázen“ nebo „sabotér“ bude včas vyhozen, existenčně zničen a znectěn.

Naposledy zveřejnily Lidové noviny toto úterý v několika článcích obsáhlou informaci o vyšetřování případu podezření ze spáchání trestného činu zneužití pravomocí úřední osoby, kterého se měl „dopustit neustanovený příslušník Policie ČR, eventuálně jiné osoby“ tím, že poskytl informace z průběhu vyšetřování vyšetřovaným osobám. Zašmodrchaný případ plný spekulací kolem telefonních SIM karet, který se údajně týká policejního prezidenta Tuhého, jeho bývalé manželky a dalších „blízkých“, vyšetřovala Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) a Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. GIBS však případ podle Lidových novin pro nedostatek důkazů odložila.

Věcně podstatný je přitom zdroj zveřejněných informací. „LN se podařilo získat informace z finální zprávy inspekce (tedy GIBS – pozn. red.) o tomto vyšetřování,“ píší v jednom z článků Babišovi redaktoři Shabu a Koutník.

Svobodné fórum má tedy za to, že finální zpráva GIBS o vyšetřování zmíněného případu je veřejně dostupným dokumentem, k němuž má veřejnost oprávněný přístup. Žádá proto GIBS podle zákona č. 106/1999 o svobodném přístupu k informacím o její poskytnutí.

Anebo – což je druhá varianta – ona finální zpráva veřejně dostupným dokumentem není a podléhá ochraně utajovaných informací. V tom případě Svobodné fórum žádá GIBS o sdělení, zda inspekce vyšetřuje podezření z trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby, k němuž by v takovém případě došlo předáním utajovaných informací z GIBS Babišovým Lidovým novinám a jejich následným zveřejněním.

Přesně v tomto smyslu zaslali šéfredaktor Svobodného fóra Pavel Šafr a editor Jan Scheinost dopisy řediteli GIBS Michalu Murínovi a olomouckému vrchnímu státnímu zástupci Ivu Ištvanovi. Oba dopisy jsou téměř identické, proto zde v plném znění zveřejňujeme pouze dopis řediteli GIBS.

■ ■ ■

Vážený pan
plk. JUDr. Michal Murín
ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů
PO BOX 33
160 17 Praha 617
__________________________________

V Praze dne 11. 8. 2016

VĚC: Žádost o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb.

Vážený pane,

dne 9. 8. 2016 zveřejnil deník Lidové noviny v několika článcích obsáhlou informaci o vyšetřování případu podezření ze spáchání trestného činu zneužití pravomocí úřední osoby, kterého se měl „dopustit neustanovený příslušník Policie ČR, eventuálně jiné osoby“ poskytnutím informací z průběhu vyšetřování vyšetřovaným osobám. Případ vyšetřovala Generální inspekce bezpečnostních sborů. Jako indicie případu je zmíněn mimo jiné monitoring telefonické komunikace mezi podezřelými a jeho následná interpretace. Celý případ a detailní podrobnosti o vyšetřování jsou popsány zejména v článcích: 9. 8. 2016, Lidové noviny, „Příběh telefonu. Šéf policie v úzkých“ a 9. 8. 2016, Lidové noviny, „Základy konspirace znali dobře… zradila je důkladnost Němců“.

V článku „Příběh telefonu. Šéf policie v úzkých“ popisují Lidové noviny vyšetřovaný případ takto:

„Inspekce vyšetřovala, kdo varoval olomouckého podnikatele Davida Tesaříka ze společnosti Tesco SW den před chystanou policejní razií v září roku 2014. Jde přitom o synovce bývalého olomouckého hejtmana a senátora Martina Tesaříka (ČSSD). Inspektorům GIBS při vyšetřování úniku informací vyskočilo nečekané jméno – policejního prezidenta Tuhého. Jak? Podnikatel Tesařík den před razií v jeho společnosti dostal varování z německého telefonního čísla. Když inspektoři GIBS tuto podezřelou SIM kartu zkoumali, dostali se až k exmanželce Tuhého a zřejmě i jednomu dalšímu z jeho blízkých. Varovná zpráva přišla z německého telefonního čísla s posledním trojčíslím „312“. Majitel této německé SIM karty komunikoval s další podezřelou německou SIM kartou s koncovkou „015“, což pro GIBS bylo klíčovým zjištěním.“

V článku „Základy konspirace znali dobře… zradila je důkladnost Němců“ je pak například a mimo jiné uvedeno:

„Inspektoři GIBS na SIM kartách, jež byly zakoupeny v Německu, zachytili podezřelou komunikaci, z níž vyplynulo, že 29. září 2014 – tedy den před zásahem – obdržel David Tesařík varování. V SMS z německé SIM karty mu odesílatel napsal, že dle jeho zdroje si má policie přijít pro Tesaříkova otce Josefa Tesaříka. Protikorupční policisté tuto konverzaci získali v rámci prohlídky u samotného Davida Tesaříka v září 2014. Vyšetřovatelé přitom zdůraznili jeden moment, a to, že osoba, která Tesaříka varovala, měla sice asi přístup k citlivým informacím policie, ale neznala všechny detaily chystaného zásahu. To mohlo ukazovat na to, že tajemnému odesílateli SMS poskytl informace někdo z vedení policie, kdo sice věděl o případu, ale nepodílel se přímo na jeho vyšetřování. Proto GIBS začala prověřovat také tuto možnost.“

Z prvního z citovaných článků vyplývá, že se nejspíš jedná o již uzavřený případ. Citujeme: „Ačkoliv kauza směřuje do nejbližšího okolí policejního prezidenta, vyšetřovatelé nezískali dostatek důkazů pro obvinění konkrétní osoby, a případ proto odložili. Zdůraznili však, že šlo o „protřelé“ lidi.“

Věcně podstatný je přitom zdroj zveřejněných informací, na který deník Lidové noviny odkazuje. Odkud tyto informace pocházejí, upřesňují autoři v článku „Základy konspirace znali dobře… zradila je důkladnost Němců“ takto:

„LN se podařilo získat informace z finální zprávy inspekce (tedy GIBS) o tomto vyšetřování.“

Z uvedené informace Lidových novin máme za to, že:

1. Finální zpráva Generální inspekce bezpečnostních sborů o vyšetřování výše popsaného případu je veřejně dostupným dokumentem, k němuž má veřejnost oprávněný přístup.

V tom případě Vás žádáme na základě zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím o poskytnutí uvedené finální zprávy GIBS o předmětném vyšetřování.

Anebo:

2. Finální zpráva Generální inspekce bezpečnostních sborů o vyšetřování předmětného případu podléhá ochraně utajovaných informací a dalším omezením práva na informace podle § 7 a § 11, odst. 6) zákona č. 106/1999 Sb.

V tom případě Vás žádáme na základě zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím o poskytnutí informace, zda Generální inspekce bezpečnostních sborů zahájila vyšetřování, respektive úkony trestního řízení, pro podezření ze spáchání trestného činu zneužití pravomocí úřední osoby a pro porušení služebních předpisů, k němuž v takovém případě pravděpodobně došlo únikem utajovaných informací z GIBS do redakce deníku Lidové noviny a jejich následným zveřejněním ve výše uvedených zprávách Lidových novin.

S pozdravem

Pavel Šafr
šéfredaktor Svobodného fóra

Jan Scheinost
editor Svobodného fóra