
Lídr Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Herbert Kickl FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Formování nové rakouské vlády vedené pravicovou populistickou Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ) stagnuje. Pokusy o koalici s lidovci (ÖVP) narážejí na zásadní rozpory zejména v zahraniční politice a přístupu k Evropské unii, ukazují uniklé zápisy zveřejněné servery Die Presse a ORF. Na 223 stranách je téměř polovina zásadních bodů označena červeně – tedy bez šance na dohodu. Vyjednávání se tak podle serverů spíš podobá „střetu dvou světů“.
Již na začátku ledna dostal šéf FPÖ Herbert Kickl pověření od prezidenta Alexandera Van der Bellena k sestavení vlády. Změna v čele ÖVP, když se dočasným lídrem stal Christian Stocker, přinesla možnost zahájit vyjednávání o koaliční vládě. Jak ale nyní zjistil deník Die Presse, přibývá témat, na kterých se obě strany rozcházejí. Mezi nejproblematičtější oblasti patří především zahraniční politika a otázka suverenity.
Svobodní podle deníku požadují „návrat k plné suverenitě“ a odmítají vliv mezinárodních organizací. Požadují například, aby se Rakousko při tvorbě unijní politiky odklonilo od společného postupu s EU a vyjednalo si více výjimek, například v otázce sankcí vůči Rusku. Jak nedávno připomněl The Economist, Svobodní jsou stále partnerskou stranou Jednotného Ruska. Konzervativní ÖVP ale trvá na aktivní roli Rakouska v EU.
Herbert Kickl, lídr FPÖ, otevřeně odmítá sankce vůči Rusku. Opakovaně je kritizoval jako neefektivní a volá po obnovení obchodních vztahů s Moskvou. FPÖ chce přezkoumat dopady sankcí na Rakousko jako obchodní lokalitu a při nejbližší možné příležitosti vyjednat „výjimky specifické pro Rakousko“. ÖVP se na druhou stranu chce „podílet na rozhodnutích v souladu se všemi členskými státy jako dříve“. Otevřeně proruský postoj je podle informací listu pro lidovce naprosto nepřijatelný.
Nejde ale jen o Rusko. Podle uniklých dokumentů je jedním z nejzásadnějších sporů mezi stranami odmítnutí Svobodných uznat historickou odpovědnost Rakouska vůči Izraeli. Zatímco lidovci považují vztahy s Izraelem za pilíř rakouské zahraniční politiky, FPÖ je podle zveřejněných zápisů připravena revidovat dosavadní oficiální stanoviska a odmítá zapracovat do koaliční smlouvy formulaci o „zvláštní historické odpovědnosti Rakouska vůči Izraeli jako demokratickému a židovskému státu“. Tento postoj je vnímán jako bezprecedentní posun ve vztahu Rakouska k blízkovýchodní politice.
FPÖ dokonce navrhuje odstoupení země od Partnerství pro mír, tedy programu spolupráce Severoatlantické aliance s armádami států, které nejsou jejími členy. Program podle ní narušuje rakouskou neutralitu uzákoněnou v roce 1955. To ale ÖVP jednoznačně odmítá podpořit.
Rozdělené jsou strany i v otázce vyvěšování vlajky EU na veřejných budovách. FPÖ chce unijní vlajku odstranit, protože to podle ní lépe odpovídá neutralitě Rakouska. Poslanec Svobodných Walter Rosenkranz dokonce během přijetí maďarského premiéra Viktora Orbána v listopadu 2022 nechal odstranit vlajku EU z parlamentní jednací místnosti, což tehdy vzbudilo tvrdou kritiku ze strany ÖVP.
Die Presse s odkazem na lidi z vyjednávacího týmu napsal, že Svobodní vyjednávali jako na „sjezdu vlastenců“. Strany se prý nedohodly ani na názvu kapitoly týkající se EU.
Sporná je pak i spolupráce s Evropským soudem pro lidská práva (ESLP) a Evropským soudním dvorem (ESD). Svobodní požadují, aby rozhodnutí mezinárodních soudů v Rakousku byla „interpretována co nejrestriktivněji a implementována v nejpozdější možné době“.
Jednání o koalici se nyní podle rakouských médií dostala do mrtvého bodu. FPÖ údajně nabídla ÖVP kontrolu nad evropskou agendou, avšak výměnou požaduje prosazení tvrdé linie v imigrační politice. Tím by se EU agenda odtrhla od možného kancléře Herberta Kickla a přenesla zpět na lidovce. Tato nabídka podle médií naznačuje určitou flexibilitu některých vyjednavačů z FPÖ, ale zároveň vytváří tlak na ÖVP, aby ustoupila a přenechala FPÖ klíčové kompetence v oblasti bezpečnosti, migrace a azylové politiky.