NÁZOR / Jak v rozhovoru pro internetový portál Vidsboku řekla bývalá rakouská ministryně zahraničí Karin Kneisslová, pronajala si dům v obci Petruševo v Rjazaňské oblasti, protože doma byla prý terčem výhrůžek a obvinění, že pracuje ve prospěch Ruska.
„Nebylo snadné se sem dostat, ale snažím se najít cestu, i když to není snadné. Líbí se mi tu, tahle vesnice je moc pěkná. Začala jsem pracovat, pokračuji ve výuce a učení, v psaní knih, učení se jazyka. Musela jsem opustit svůj starý život, začít znovu, a v 60 to není snadné,“ prohlásila bývalá rakouská diplomatka, která se „proslavila“ hlavně tím, že v roce 2018 na svoji svatbu pozvala Vladimira Putina a zatančila si s ním.
To samozřejmě zvýšilo zájem o její osobu, zda svoji ministerskou funkci vykonává opravdu v zájmu Rakouska, a ne Ruska. Podezření logicky zesílilo o dva roky později, když se stala členkou představenstva firmy Rosněft, a tuto pozici zastávala až do května 2022, kdy v důsledku sílícího tlaku po rozpoutání války podala rezignaci. Vzhledem k tomu, že nerezignovala hned 24. února či maximálně pár dní poté, lze právem pochybovat o upřímnosti a dobrovolnosti opuštění ruské výplatní pásky.
Ostatně i její další kroky nesvědčí o přílišné lásce k vlasti. V červenci 2022 totiž Rakousko opustila, nějakou dobu žila v Libanonu a letos v červnu prohlásila, že skutečně vážně uvažuje o přestěhování do Ruska. Ten poslední krok tedy zřejmě již učinila.
Někomu by se snad mohlo zdát, že je to špatná zpráva, že de facto potvrdila, že nehájila zájmy vlastní země, ale ruského diktátora Putina. Ale spíše bychom to měli brát jako zprávu pozitivní. Pomineme-li několik excentrických umělců, kteří se do Putinova chomoutu nacpali ze zištných důvodů, ať již přicházeli z Francie či z USA, několik lidí, kteří v Rusku hledali ochranu před následky své kriminální činnosti, je Kneisslová svého druhu průkopnicí.
Díky ní by se obec Petruševo mohla proměnit v takovou šmoulí vesničku, kde by místo kreslených modrých trpaslíků žili a pobíhali proruští kolaboranti z celého světa a na vše by tam moudře dohlížel nikoliv Taťka Šmoula, ale Vladimir Putin.
Představte si, jak by se mnoha zemím světa ulevilo, kdyby ruská pátá kolona konečně odešla do země zaslíbené, kde by vrchovatě poznávala a konzumovala výdobytky „ruského světa“. Třeba by konečně měli v jedné ulici vedle sebe své zemljanky i Klaus, Zeman, Filip, Konečná, Rajchl, Vrabel, Paroubek či již takřka zapomenutá obskurní figurka Jiří Ovčáček. A mnoho a mnoho dalších. Mohli by si přes ulici mávat třeba s Ficem či u samovaru diskutovat s Orbánem nebo Schröderem.