NÁZOR / Asi nikdo nemůže Róberta Šlachtu podezřívat z toho, že by šlo o člověka, který je nějak zvlášť intelektuálně obdařen. Zato je to člověk obdařen velkými ambicemi, které se mu bohužel čas od času daří naplňovat. Když si založil béčko hnutí ANO jménem Přísaha, nejprve pomohl demokracii v Česku tím, že propadlo skoro pět procent hlasů. Nyní vycítil příležitost novou a jako zvolený senátor se dál lísá k uskupení Andreje Babiše.
Šlachta vstupuje do senátního klubu ANO a prý „bude hlasovat podle sebe“. Díky členství se dostane do výborrů, do nichž chtěl, a bude mít více možností než jeho nezařazení kolegové. Takovou Janu Zwyrtek Hamplovou ani v ANO nechtěli, což nevypovídá o tom, že by snad měli nějakou výše posazenou laťku, ale o tom, že Zwyrtek Hamplová do budoucna nenabízí vůbec nic, rozhodně ne potenciálního koaličního partnera do příští vlády.
Největším nebezpečím pro hnutí ANO je situace, kdy se mu po volbách nepodaří najít žádného koaličního partnera. Neexistuje žádná jistota, že by se některé z nových obskurních uskupení od komunistů po Motoristy muselo do sněmovny dostat, i když samozřejmě možnost tady je. A pokud by se to náhodou povedlo, je dobře si už teď pro budoucí spolupráci chystat půdu, což Andrej Babiš dobře ví.
Stále je ale docela dobře možné, že u teplého místečka pro Šlachtu, o které tady ostatně hlavně šlo, zůstane. Jeho Přísaha v krajských volbách absolutně propadla, nikde není psáno, že bude stejně jako v eurovolbách kandidovat s Motoristy a hlavně – ani jedna partička evidentně nemá lidi, nemá zázemí a stavět vždy na jedné osobě, ještě navíc na osobě, která dá sotva dohromady smysluplnou větu, to je dost velký risk.
Je navíc zajímavé, jakým způsobem Šlachta otevřeně bojuje s SPD Tomia Okamury – ví totiž, že právě mezi jeho voliči potřebuje brát, jenže v tomhle rybníčku už je poněkud přeplněno. I to ale může být výhoda pro všechny demokraty, kteří nechtějí skončit v náruči Vladimira Putina a jeho velkého Ruska.
Ať to dopadne jakkoli, Róbert Šlachta je nebezpečný člověk. Nikdy bychom neměli zapomenout, co naší zemi provedl pučem na Úřadu vlády v roce 2013. Je to on, kdo podporuje historky, které nám mají říkat, že všichni politici jsou zkorumpovaní a je třeba je zavřít. Doufejme, že se jednou dočkáme chvíle, kdy se bude nějaký soud spíše zabývat konáním člověka, který bez reálného důvodu zařídil pád demokraticky zvolené vlády, než chimérami o tunách zlata v trezorech. A do té doby snad Přísaha skončí tam, kam patří: v propadlišti dějin.