
Vrchní velitel švýcarské armády Thomas Süssli FOTO: Chairman of the Joint Chiefs of Staff from Washington D.C / Wikimedia commons / CC BY 2.0
FOTO: Chairman of the Joint Chiefs of Staff from Washington D.C / Wikimedia commons / CC BY 2.0

Thomas Süssli, vrchní velitel švýcarské armády, v rozhovoru pro zpravodajský portál Blick řekl, že země je připravena v případě uzavření příměří vyslat na Ukrajinu své vojáky. Jejich počet by však byl omezen přibližně na 200 mužů.
„Pokud nasloucháme evropským politikům a zpravodajským službám, musíme předpokládat, že v roce 2027 bude Rusko připraveno dále destabilizovat Evropu a eskalovat konflikt. Rok 2027 bude pro Švýcarsko nejnebezpečnějším rokem – kdy bude rozdíl mezi hrozbou zvenčí a našimi možnostmi největší,“ řekl v rozhovoru vrchní švýcarský velitel s tím, že protiletadlový raketový systém Patriot a letouny F-35 obdrží Švýcarsko až po roce 2027.
Na otázku, zda bude Švýcarsko schopno i v současné situaci bránit a ubránit svoji suverenitu a neutralitu, odpověděl jednoznačně. „Švýcarsko je neutrální. Tečka. Dokud budeme neutrální, nevstoupíme do aliance. Tečka. A očekává se od nás, že budeme připraveni jako neutrální stát naši suverenitu bránit sami,“ poznamenal Thomas Süssli a popsal, jak a proč se neutrální země účastní cvičení s vojáky ze zemí NATO.
„Švýcarsko sousedí se zeměmi NATO Německem, Francií a Itálií. NATO trénuje, co se stane, když je země NATO napadena. Pokud se těchto cvičení účastníme, trénujeme, jak by se Švýcarsko chovalo v takové situaci jako neutrální země. Nebudeme se účastnit žádných cvičení, která mají vliv na neutralitu,“ vysvětlil generál Süssli vztahy švýcarské armády a armád států NATO.
Švýcarští vojáci se v současné době účastní mírové mise v Kosovu, Bosně, na Středním východě a jsou i v Jižní Koreji. Pokud by však byla armáda vyzvána, zúčastnila by se i mírové mise na Ukrajině. „Zatím nevíme, jak se bude situace mezi Ukrajinou a Ruskem vyvíjet. Musíme také rozlišovat mezi misemi na vynucení míru a mírovými misemi. Švýcarsko nesouhlasí s vynucováním míru zbraněmi,“ řekl generál a dodal, že udržování míru vyžaduje, aby Rusko a Ukrajina souhlasily s ukončením nepřátelských akcí a s tím, že OSN vyšle mírové síly.
„Pokud bychom dostali za úkol zúčastnit se mise, navrhli bychom koncept výcviku pro výcvik našich milicionářů a jejich přípravu na nasazení. Pak bychom začali s náborem a výcvikem armádního personálu. Pravděpodobně bychom mohli poskytnout kolem 200 vojáků za devět až dvanáct měsíců,“ popsal možnosti svých mužů nejvyšší velitel švýcarské armády. Rozhodně by podle něj nešlo o stažení mužů, kteří v mírových misích ve světě již působí, ale byli by to nově vycvičení a připravení vojáci.
Kyjev trvá na tom, aby jako záruku případné mírové dohody vyslaly západní země na Ukrajinu mírový kontingent. Francie a Velká Británie diskutují o možném plánu nasadit až 30 000 vojáků evropských mírových jednotek. Americký prezident Donald Trump se podle The Economist vyslovil proti vyslání amerických vojáků na Ukrajinu, ale americké úřady údajně zvažují možnost vyslat na Ukrajinu mírové jednotky ze třetích zemí, včetně Brazílie či Číny.