Nová doba má nové symptomy. Miliardáře a „vykořisťovatele pracujících“ Andreje Babiše se v kritické situaci nejhlasitěji zastávají komunisté. Připojil se k nim i jejich stranický tisk Haló noviny v čele s pověstným bardem komunistické žurnalistiky Jaroslavem Kojzarem.

[ctete postid=“222747″ title=“Farizejství ČSSD: Vyjádří nedůvěru premiérovi, ale vládní křesla si podrží“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2018/08/Hamáček-Babiš-2-385×230.jpeg“ excerpt=“Babišovy skandály nepovedou k pádu vládní koalice, ale k její destabilizaci. “ permalink=“http://forum24.cz/farizejstvi-cssd-vyjadri-neduveru-premierovi-ale-vladni-kresla-si-podrzi/“]222747[/ctete]

Sestava Babišových politických obhájců ve skandálních příbězích kolem Čapího hnízda, jež by v civilizovaných zemích už dávno znamenaly odchod z politické scény, není příliš široká. Kromě sešikovaného klubu ANO a prezidenta Zemana jsou to především komunisté. Znovu zapomněli na třídní boj, jelikož jim Babiš jako jediný umožňuje podíl na moci na vládní úrovni.

Babišovi advokáti

Samotný fakt, že nejloajálnějšími advokáty premiéra v nesnázích jsou vedle kmenových představitelů ANO (přičemž v médiích vystupují jen ti nejprověřenější) právě komunisté, je jedním ze zarážejících symptomů nové doby. Zařadila se k nim i ofenzíva jejich stranického deníku Haló noviny, nijak se nelišící od propagandy PR týmu hnutí ANO.

Nové poměry přinášejí nové pořádky a místy dostávají nezvyklou symboliku. Jednou z nich je osobní angažmá Jaroslava Kojzara, ideologické opory Rudého práva v době normalizace, deníku přímo řízeného Ústředním výborem KSČ. Stále pracuje se stejným ideovým nábojem, pouze ve změněných kulisách a s jiným obsazením.

Kojzar napsal do Haló novin k tématu vládní krize několik článků, nejvýstižnější je ale text „Divíte se premiérovi?“ (21. 11. 2018), připomínající jeho nejlepší formu. V souvislosti s premiérem píše o „štvanici, kdy skupina lidí či zmanipulovaný dav je připraven lynčovat, byť třeba jenom psychicky nebo alespoň velmi cíleně pronásledovat ty, které pokládají za svého nepřítele, jenž se odlišuje od ostatních či si dovolí myslet jinak“.

„Demokrat“ Kojzar v akci

Je pozoruhodné sledovat čelného komunistického ideologa, kdysi tvrdě hájícího vládu jedné strany, jak se stylizuje do role obránce demokracie. „Do boje byly nasazeny ty nejtvrdší kalibry. Pomluvy, dehonestace, tajně natáčené a pak upravené rozhovory, vyhrabávání osobních tajemství, kterým se jen dodá patřičný nátěr a promítnou se v televizi, anebo třeba pečlivě připravované demonstrace,“ píše Kojzar.

„Všechno je údajně v zájmu demokracie, ale ve skutečnosti v zájmu těch, kteří se ještě s demokracií nedokázali sžít a smířit se s porážkou. A v první linii jsou opět ti, co si říkají novináři,“ pokračuje a připojil i  příběh údajného pronásledování poslance Zdeňka Ondráčka a krajské zastupitelky Vítězslavy Baborové.

„Myslíte, že za této situace se lze premiéru Babišovi divit, jestliže svého skutečně velmi nemocného syna poslal z České republiky pryč anebo to podporoval? Já bych postupoval obdobně,“ uzavírá.

Ztroskotanci a samozvanci

Je docela chucpe, když o demokracii a o údajné štvanici novinářů hlásá autor proslulého textu v Rudém právu „Ztroskotanci a samozvanci“, namířeného proti Chartě 77. I tehdy psal o „štvanici“ (proti myšlenkám komunismu), pomlouvačné kampani, i nápadné koordinovanosti akce. Signatáře charakterizoval jako „sluhy a agenty imperialismu, zaprodance či sionisty“. Mnohé z nich potom režim zavíral, šikanoval a vyhošťoval. Jen kvůli jinému názoru.

Kojzar byl ještě v září 1989 oceněný v soutěži Julia Fučíka za „významné publicistické materiály, přispívající k boji za přestavbu naší společnosti a odhalující skutečné záměry protivníků socialismu“. Dnes opět píše, jako po celý život, o novodobých kolaborantech a přisluhovačích cizích mocností. Obhajuje bývalé komunistické funkcionáře, například Karla Hoffmana, odsouzeného za napomáhání invazi v srpnu 1968.

„Demokrat“ z Haló novin stále žije komunistickou mentalitou, že opozice má držet ústa a krok a demonstrace proti vládě, běžné ve svobodných civilizovaných zemích, považuje za cosi nepatřičného.

Bez Babiše KSČM ztrácí vliv

Dnes se Kojzar řadí do kohorty Babišových obhájců. Není to náhoda a nejde jen o jisté osobní spříznění, že sám premiér pochází z komunistické nomenklatury a je evidovaným agentem StB jako Vojtěch Filip. Má to i své pragmatické důvody.

[ctete postid=“222626″ title=“Plán B existuje. Prezident Zeman drží Babiše jen kvůli zájmům ruské lobby“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2018/11/Babiš-Zeman-večeře-385×230.jpg“ excerpt=“Skandální detaily pozadí kauzy Čapí hnízdo, které vyplavaly na povrch, nemohly “ permalink=“http://forum24.cz/plan-b-existuje-prezident-zeman-drzi-babise-jen-kvuli-zajmum-ruske-lobby/“]222626[/ctete]

Upadající KSČM si je dobře vědoma, že odchodem trestně stíhaného premiéra z čela vlády by okamžitě skončil jejich celostátní vliv. Proto nejúslužněji memorují Babišovu legendu o účelové kampani, novinářském hyenismu a destabilizaci politické scény. Proto se jejich předseda Vojtěch Filip po návštěvě Hradu pochlubil, že mu prezident poděkoval za vstřícný postoj vůči vládě.

Proto osvědčení žurnalisté typu Jaroslava Kojzara znovu píšou o údajných štvanicích a pomlouvačných kampaních a zcela přitom pomíjejí trestní podstatu věci. Ostatně čelné komunistické propagandisty nikdy nezajímala ani zločinná podstata režimu, kterému tehdy sloužili.