Od bývalého ruského prezidenta a premiéra Dmitrije Medveděva, na kterého v nových poměrech vybylo jen podřadné místo místopředsedy Rady bezpečnosti Ruské federace, už si veřejnost zvykla na nejrůznější výpady proti Ukrajině i proti západním demokraciím. Zatím posledním cílem se pro tohoto Putinova propagandistu stal nově jmenovaný vrchní velitel ukrajinské armády.
„Při pohledu na biografii nového vrchního velitele ozbrojených sil Ukrajiny Syrského zažíváte pocit nenávisti, pohrdání a znechucení. Znechucení z muže, který byl sovětským ruským důstojníkem, ale stal se banderovským zrádcem, který porušil svou přísahu a slouží nacistům a ničí své blízké. Ať mu země hoří pod nohama!“ napsal Medveděv na svém telegramovém kanále.
Kromě nenávisti k samotnému Syrskému se Medveděv přiznal i k nenávisti „ke všem, kdo se podíleli na rozpadu Sovětského svazu a vlastně i Ruského impéria, v jehož důsledku zmizela obrovská země, která vyvažovala světový řád, a miliony lidí byly odsouzeny k utrpení a smrti“.
Medveděv nejen nenávidí Syrského, ale také pohrdá „západními zeměmi, které šíleně, zběsile, všemi možnými způsoby tlačily národy Ruska a Ukrajiny (nebo spíše sjednocený ruský lid) k nové občanské válce“.
Proč Putinově propagandistické figurce osmapadesátiletý generálplukovník Oleksandr Syrskyj tak vadí? Není to ani tak desetiletá bojová zkušenost bojů proti ruským hordám či vytvoření úspěšné taktiky, která po ruském vpádu na Ukrajinu dokázala agresory ze značné části napadeného území vytlačit a uchránila hlavní město Kyjev před obsazením. Medveděvovi především vadí, že Oleksandr Syrskyj, ač se narodil v Rusku, vystudoval v Moskvě a sloužil v sovětské armádě, dal nakonec přednost Ukrajině, která podle Putina, a tudíž i podle Medveděva, nikdy neexistovala a vždy byla jen součástí Ruska.