Jak upozorňují některé spojenecké tajné služby, z řad muslimské (převážně arabské) komunity v západní Evropě se rekrutují bojovníci teroristických organizací hlásících se k nebezpečnému výkladu islámu. Jedná se o muslimy žijící v Evropě mnohdy již několik generací.
Tak závažné nebezpečí sice hrozí jen od zlomku procenta této komunity, ale to nic nemění na tom, že riziko je vysoké. Jedná se, na rozdíl na příklad od komunistů či některých separatistů, o sebevražedné útočníky. Podle výstrah tajných služeb z let 2014 a 2015 jezdí takoví odhodlaní bojovníci na výcvik do Sýrie, kde je vyučují mimo jiné také teroristé z pákistánské al‑Qaidy. Připomeňme, že cílem této potenciálně nejnebezpečnější teroristické organizace je z dlouhodobého hlediska převzetí pákistánského jaderného arzenálu. Rekruti v Evropě mají poměrně velké možnosti, jak rozprášit v metru chemikálie, otrávit pitnou vodu, rozeslat poštou toxiny či viry, vytisknout si na 3D tiskárně střelnou zbraň nebo vyrobit výbušninu z papiňáku.
Některé evropské tajné služby varují, že vzhledem k migrační krizi již nestíhají rizikové skupiny sledovat. Rizikovou skupinou není arabský svět jako celek. Jistě můžeme přijímat naše spojence v boji proti teroristické organizaci Taliban z Afghánistánu, obdobně jsme mohli v době převratu v Egyptě udělit azyl našemu spojenci, svrženému prezidentu Hosnimu Mubarakovi a jeho lidem.
Na druhou stranu uprchlíci ze Sýrie představují, například mimo turecké či jordánské uprchlické tábory, poměrně vysoké riziko, protože přicházejí z oblasti, kde působí teroristické organizace Islámský stát, al‑Qaida či bývalá al‑Nusrah Front. Chceme‑li tedy lidem utíkajícím před válkou a tonoucím ve Středozemním moři pomáhat (jinak než vytvořením bezletové zóny nad západní Sýrií, což blokuje ruská vláda), stálo již dávno za úvahu, zda raději nepřispívat na provizorní uprchlické tábory mimo Evropu. Jak z hlediska bezpečnosti, tak z hlediska efektivity vynaložených peněz.
Práci tajným službám ještě komplikuje zveřejnění jejich postupů zrádcem Edwardem Snowdenem, který utekl původně do Čínské lidové republiky a nyní nad ním drží ochrannou ruku Putinovská Ruská federace. Nově zvolený americký prezident Donald Trump (pravicová Republikánská strana) však dlouhodobě požaduje jeho vydání. [ctete]90892[/ctete] [ctete]84693[/ctete]
O bojovnících Islámského státu i o jim podobných teroristických skupinách se občas tvrdí, že podlehli nebezpečnému (a podle řady imámů i nesprávnému) výkladu islámu. Mohlo by se říci, že jim do hlavy nevidíme. V poslední době však bylo u mnohých z nich prokázáno, že vědomě obcházejí, nebo spíše porušují Korán.
Jak informoval server „Focus Online“, Tunisanky jezdí do Sýrie provozovat prostituci s teroristy z al‑Qaidy, kteří se údajně hlásí k islámu. Mají si tak podle svého lidového pojetí zbožnosti zajistit cestu do ráje. O zmíněném článku informoval také Český rozhlas Plus. Válku v Sýrii podle jejich představ nemá rozhodnout zapojení ruské armády do bombardování, nýbrž dobíjení sil nejvyčerpanějších teroristů díky uvolnění s ochotnými ženami, které si tak chtějí předplatit vstupenku do ráje.
Jenže co mimomanželský sex? Ten přece Korán jasně zakazuje. Pro teroristy žádný problém. Stačí si vzít prostitutku za manželku, pak se trochu uvolnit a ještě do západu slunce se zase nechat rozvést. Říká se tomu obcházení, nebo snad porušování zákona. V tomto případě muslimského zákona.
„Focus Online“ si stěžuje, že tuniský ministr vnitra sice potvrdil případy verbování žen za účelem sexuální cesty do ráje, ale němečtí a francouzští novináři to převážně interpretovali tak, že chce pan ministr poškodit syrské fundamentalisty.
Francouzská rozhlasová stanice IRIB dokonce informovala, že syrští vojáci z teroristické organizace dříve známé jako al‑Nusrah Front zavraždili v Sýrii pět tuniských žen, které se nakazily virem HIV. Důvodem bylo, jak uvádí „Focus Online“, zamezení další nákazy.
Psycholog Arie Kruglanski v článku pro server Reuters v roce 2014 vyjádřil názor, že hlavním prostředkem při verbování bojovníků Islámského státu je vyvolání pocitu, že verbovaný pro společnost nic neznamená (čili pošlapávání jeho osobnosti), a také šíření informací o ponižování skupiny, do které mladí uchazeči o zaměstnání u teroristů patří, velkými agresory.
Mezi teroristy si pak tito mladíci připadají důležití díky možnosti vybít si svou agresivitu a také právě díky nabídce častého sexu. Sex je lákavou odměnou za agresivitu. Islámský stát dokonce zřídil centra, kde se registrují ženy, které se chtějí provdat za nějakého bojovníka.
Pokud se někdo stane členem komunistické strany, lze věřit, že tak možná činí kvůli naivním ideálům a nikoli kvůli pohlavnímu styku s rolnickou a dělnickou třídou. V případě teroristických organizací hlásících se k nebezpečnému výkladu islámu však na nezištné ideály nebo snad dokonce náboženská pravidla v hlavách mladých bojovníků nevěřme.