Úniky ze živého policejního spisu Beretta do rukou Andreje Babiše, které se staly podnětem ke vzniku parlamentní komise, nejsou jediné z poslední doby. Už tři měsíce do médií proudí úniky z vyšetřování rozdělování sportovních dotací, které zasáhlo ministerstvo školství. Celou kauzu provází řada otazníků, počínaje jejím načasováním.

„Úniky z policejních spisů tady jsou desítky let. Máme možnost dokonce si číst v novinách o kauze ohledně podezření z korupce ve sportu, Pelta a spol. Takže to není nic nového,“ prohlašoval na tiskové konferenci Andrej Babiš po výslechu na vyšetřovací komisi, jejíž vznik považuje za součást politického boje.

Systém Mafra 

Znovu tak upozornil na případ, který začátkem května otřásl ministerstvem školství a vedl k odchodu ministryně Kateřiny Valachové (ČSSD). Přijala politickou odpovědnost za svou náměstkyni Simonu Kratochvílovou, nedávno propuštěnou z vazby. Kratochvílová je obviněna z údajného zmanipulování investičních dotací na sport, které měla domlouvat s hlavní postavou případu, dnes už bývalým předsedou Fotbalové asociace ČR Miroslavem Peltou.

[ctete]143118[/ctete]

Předseda hnutí ANO má jistě pravdu, že někteří investigativní novináři pracují s úniky z policejního vyšetřování dlouhodobě. Ovšem teprve s jeho osobní akvizicí do vydavatelství Mafra byl tento model spolupráce povýšen na masový organizovaný systém, zcela vyhovující politickým zájmům jeho majitele.

Pokud tedy Babiš hovoří o tom, že si o „Peltovi a spol.“ můžeme přečíst v novinách, jistě měl na mysli především Lidové noviny, specializované na politické kauzy namířené proti jeho konkurenci. V posledních dnech úniky ze spisu do deníku zesílily a jsou stále propracovanější.

V článku na titulní straně „Systém Pelta“ (28. 7. 2017) klíčový investigativec Ondřej Koutník nezastírá, že podklady pro svoje konstrukce čerpá ze zdrojů orgánů činných v trestním řízení. „Lidové noviny nahlédly do dokumentů, které se vážou k vyšetřování případu, a z nich podle vyšetřovatelů vyplývá plastický obraz ,systému Pelta‛. Tedy toho, jak pomocí dotačních peněz vytvářel výhodné vazby, splátky za laskavost či závazky do budoucna,“ píše Koutník.

Nápadné načasování

„Mocenské podsvětí kolem bývalého šéfa Fotbalové asociace má ale daleko rozsáhlejší dopady. Sahá až do nejvyšších pater politiky. Klíčovými osobami na vrcholu dotační pyramidy byli podle policie Pelta a Kratochvílová,“ uvádí deník. Do této skupiny dále patřili vlivný pražský sociální demokrat Karel Březina a čerstvě obviněný předseda České unie sportu Miroslav Jansta, který má rovněž blízko k ČSSD.

O den později už Koutník do „systému Pelta“ začlenil i zájmy premiéra Bohuslava Sobotky a jeho „přítele“ Karla Březiny, přičemž deník hojně cituje z odposlechů Pelty a Kratochvílové. Zjevným cílem je zatáhnout do případu významné představitele sociální demokracie. Aktivizována je přitom v poslední době obvyklá policejní metoda využití soukromých hovorů dvou lidí o třetích osobách jako důkaz, že se staly trestné činy. Že se tak skutečně stalo na konkrétních příkladech, však dosud není známo.

Kauza Pelta ovšem stojí za pozornost i z jiných důvodů. Především je pozoruhodné její načasování. Policejní razie, tradičně exkluzivně pokrytá v médiích, byla pod dozorem pražské vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové spuštěna 3. května. Tedy den po oznámení demise vlády premiérem Sobotkou mířící na Andreje Babiše. Už tehdy byly tyto dvě události dávány do až příliš nápadných časových souvislostí.

Vrtěti psem? 

Druhého dne proto mohly vyjít titulní strany Mladé fronty DNES („Policie zadržela bossy sportu“) a Lidových novin („Razie proti bossům sportu“), odklánějící pozornost metodou „vrtěti psem“ od podstaty vrcholící vládní krize, tedy podezření ze zneužívání médií Andrejem Babišem a jeho finančních operací s cílem obejít placení daní v objemu minimálně desítek milionů korun.

Šéf hnutí ANO upozorňoval na rozjíždějící se případ den po policejní operaci v Interview ČT 24, kde se vůbec nechtěl vyjadřovat k vlastním nahrávkám. Označoval je za pokračování kontinuální kampaně a snažil se nasměrovat moderátorku, aby „divákům říkala o korupci na ministerstvu školství“. Později už dával tuto kauzu opakovaně do přímé souvislosti s jeho odvoláním.

Není jasné, proč tento případ vyšetřuje Národní protidrogová centrála, kam byli původně kvůli jediné kauze Beretta přesunuti detektivové bývalého Šlachtova protimafiánského útvaru. Obchodovali snad Pelta s Kratochvílovou i s pervitinem?

Ještě jedna závažná věc stojí v této souvislosti za pozornost. Vrchní státní zastupitelství v Praze vydalo v polovině května neobvyklou výzvu ke stažení článků o vyšetřování této kauzy na serveru Aktuálně.cz a na webu Českého rozhlasu. Jako důvod uvedlo, že zveřejněné informace závažným způsobem zasahují do průběhu trestního řízení tím, že brání řádnému objasnění věci, jelikož přípravné řízení je vedeno neveřejně.

Tato stížnost nebyla vyslyšena a Lenka Bradáčová byla kvůli ní kritizována. Je skutečně zvláštní, že jí vadí selektivní úniky v jediné kauze, zatímco v řadě jiných jejími žalobci dozorovaných případů nikoli. Zejména těch nasměrovaných do Lidových novin, kde má v redakci nadstandardní vazby. Čerstvě zveřejněné odposlechy v Babišově deníku bez jediné reakce jsou toho nejlepším důkazem.

Co dotace Agrofertu? 

Nelze dnes odhadnout, zda vyšetřování časem u soudu neprokáže trestnou činnost, protože systém rozdělování jakýchkoli státních dotací vždy zavání korupčními dohodami. Také je skutečností, že současná vláda neudělala nic pro zúžení tohoto korupčního prostoru, a Andrej Babiš je dokonce jejich největším tuzemským příjemcem. Pokud tedy kritizuje systém rozdělování dotací zrovna on, je to opravdu chucpe.

[ctete]143118[/ctete]

Ostatně předmětem zájmu vyšetřovacích orgánů na evropské úrovni je rozdělování zemědělských dotací, kde se Agrofert dostal do střetu zájmů kvůli angažmá Jaroslava Faltýnka, za což Česku hrozí vysoká pokuta. Podezřelé je i domlouvání čelných představitelů Agrofertu na výrazném zvýšení evropských dotací pro velký chemický průmysl v řádu desítek miliard korun, dvojnásobně nad rámec pravidel Evropské unie.

Aktéry těchto a dalších podobných dohod a prosazování lobbistických zájmů ovšem nikdo neodposlouchává. I v těchto případech platí presumpce neviny, v médiích ve vlastnictví Andreje Babiše se o nich však nedočteme.

Kauza „Pelta a spol.“ patří k těm, jejíž okolnosti a do sebe zapadající indicie provázejí otazníky. Proto je opravdu úsměvné, pokud Andrej Babiš hovoří o nahrávkách s Markem Přibilem jako o účelovém nástroji politického boje. Zřejmě jen těch, které se týkají jeho osobně.