Vláda ve středu podpořila novelu zákona o soudech a soudcích, která nyní zamíří na projednání v poslanecké sněmovně a senátu. Návrh zavádí povinné vzdělávací plány pro soudce v jejich specializacích. Oběti trestných činů by podle něj měly získávat vyšší peněžitou pomoc, která by se odvíjela od průměrné hrubé mzdy. Podle předkladatelů jde o zlepšení systému a novela zajistí, že se bude rozhodovat na základě poznatků z oborů, jako je psychologie.

Návrh na povinné vzdělávání soudců reaguje na medializovaný případ nezletilé dívky, kterou dlouhodobě znásilňoval otčím. Přezdívaný je podle ní „lex Anička“. Muž za to dostal podmíněný trest. Nejvyšší soud následně rozhodl, že brněnský soud, jenž tento trest uložil, porušil zákon, protože sankce byla nepřiměřeně mírná. Trest dál platí, verdikt má sloužit pro budoucí rozhodování v obdobných případech v budoucnu.

Předkladateli novely jsou ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) a poslanci Marie Jílková (KDU-ČSL), Klára Kocmanová (Piráti), Taťána Malá (ANO), Barbora Urbanová (STAN) a Michal Zuna (TOP 09).

Co se má změnit

Každý soudce by pravidelně předkládal předsedovi svého soudu ke schválení tříletý individuální plán vzdělávání. K tomu by měla vzniknout i metodika Justiční akademie. Už nyní sice školení pod její záštitou fungují, ne všichni soudci se jich ale účastní. Nově by měla nabízet vzdělávací „balíčky“, které by odpovídaly specializacím soudců nebo určitým fázím jejich profesního života.

Dále čtěte

Za znásilnění podmínka? Chyba není v zákoně, ale v tom, jak je zákon aplikován soudci

KOMENTÁŘ / Za znásilnění podmínka. A bohužel to není poprvé. Ano, řeč je o aktuálním případu Aničky, kterou asi dva…

Zákon stanoví soudcům povinnost průběžného vzdělávání už v současné době, neuvádí ale žádné podrobnosti. Je tak na každém soudci, jak tuto povinnost naplní. Předkladatelé v důvodové zprávě k návrhu napsali, že odbornou úroveň soudců nelze zjednodušit jen na právní znalosti hmotného a procesního práva. Soudci podle nich potřebují také praktické dovednosti pro vedení jednání, v řadě agend pak také znalosti z viktimologie, psychiatrie či psychologie. Soudci, kteří se věnují insolvenčnímu či finančnímu právu nebo rozsáhlým kauzám hospodářské trestné činnosti, se zase musí orientovat v ekonomii či účetnictví.

Návrh také valorizuje částky, které ministerstvo spravedlnosti poskytuje obětem trestné činnosti. Zákon o obětech trestných činů je v roce 2013 určil fixně a částky už neodpovídají ekonomické realitě. Pokud by novela platila, letos by oběť dostala při ublížení na zdraví více než 16 tisíc korun, při těžkém ublížení na zdraví přes 80 tisíc korun a pozůstalí by obdrželi zhruba 322 500 korun, uvádí zdůvodnění. Předloha také rozšiřuje okruh lidí, kteří by mohli žádat o pomoc v postavení pozůstalých, o osoby žijící v takzvaných faktických manželstvích, tedy o druhy a družky.

Probační a mediační služba by nově měla získat ze soudně uložených peněžitých trestů deset procent namísto současných pěti. Peníze by měly pomoct dokončit síť poradců pro oběti trestné činnosti ve všech 74 probačních střediscích v Česku. Specializovaní poradci, kteří obětem dokážou poradit mimo jiné s žádostí o odškodnění, aktuálně působí ve 41 střediscích.

Dále čtěte

Roky znásilňoval nevlastní dceru, odešel s podmínkou. Na pomoc dívce už lidé darovali miliony korun

Za znásilňování neplnoleté nevlastní dcery dostal otčím podmínku. Kontroverzní případ už řeší i ministerstvo spravedlnosti či Nejvyšší státní zastupitelství. Iniciativa…

Peníze chce služba využít i na vzdělávání svých zaměstnanců v oblasti práce s oběťmi, na vybavení místností určených pro komunikaci s oběťmi a na osvětu směrem k veřejnosti.

Soudci jsou proti

S povinnými vzdělávacími plány soudců nesouhlasí ale Nejvyšší soud. Jeho předseda Petr Angyalossy v připomínkovém řízení uvedl, že v první řadě nebyl tento záměr projednán se zástupci justice a ani přímo se soudci. Návrh také označuje za nekoncepční.

Poukazuje na to, že Justiční akademie vytváří plán vzdělávacích akcí vždy na rok dopředu. Není podle něj představitelné, že by se takovýto plán dal vypracovat například na dobu tří let, na niž by si podle předkládaného návrhu měli soudci vytvářet individuální plány vzdělávání. Navíc by to podle něj přineslo větší administrativní zátěž pro všechny soudy, vytvoření další agendy, rejstříků a též další zátěž pro Justiční akademii. Je podle něj otázkou, zda na to má ministerstvo spravedlnosti dostatek peněz.

Dále čtěte

Nechceme zamykat obsah. Pomozte nám šířit články deníku FORUM 24 a přispějte nám ve sbírce

Deník FORUM 24 vznikl jako protiváha k médiím, která v Česku převzali oligarchové. Aniž by za námi některý z nich…

Systémové opatření, které má pomoci

„Rozumím debatě na téma, jakým způsobem dosáhnout cíle, tedy jak stanovit konkretizaci povinnosti soudce vzdělávat se. Nejsem odborník, odborníci na toto téma zvolili tuto cestu tak, aby byla zachována nezávislost soudní moci (Justiční akademii považuji za nezávislou instituci) a aby byla metodika Justiční akademie flexibilní nástroj, který může reagovat na vzdělávací trendy a potřeby,“ sdělila deníku FORUM 24 poslankyně a spolupředkladatelka návrhu Barbora Urbanová.

„Jiným námitkám, třeba ohledně neprojednání návrhu, nerozumím, protože podle mých informací cíl na Justiční akademii projednáván byl,“ dodala.

Podobně to vidí poslankyně Marie Jílková. „Návrh zákona byl připravován v úzké součinnosti s ministerstvem spravedlnosti, stejně tak konzultován i s Justiční akademií, ostatně ředitelka JA novelu prezentovala s předkladateli na tiskové konferenci,“ upozornila. „Navrhované znění, týkající se vzdělávání soudců, je velmi měkké, dávající prostor pro to, aby si jednotliví soudci vybrali témata, v nichž si chtějí prohlubovat znalosti, a na jejich poptávku může Justiční akademie i pružně reagovat,“ napsala deníku FORUM 24.

„Je to vlastně příležitost pro to více komunikovat potřeby soudců v oblasti vzdělávání a asi není možné polemizovat s tím, že soudci by se vzdělávat neměli. Svět se vyvíjí velice rychle a i v jiných oborech klademe důraz na celoživotní vzdělávání,“ dodala Jílková.

Urbanová také upozornila, že „lex Anička“ je nejen reakcí na podobné případy, které se objevují, ale hlavně jde o systémové opatření, které má pomoci. „Tak, aby, když dojde k nějakému rozsudku, jsme mohli mít všichni jistotu, že se rozhodovalo na základě poznatků z oborů, jako je psychologie, protože to v mnoha oblastech je třeba,“ uvedla.

Dále čtěte

Senát schválil redefinici znásilnění. Bude platit přísnější vymezení podle principu „ne znamená ne“

Za znásilnění bude nově považován nesouhlasný pohlavní styk, nejen silou vynucený. Přísnější vymezení podle principu, že "ne znamená ne", přinese…

Poslankyně Klára Kocmanová potom na sociální síti X uvedla, že by ráda ještě jednala o dalších možnostech, „především rozšíření o paušál na terapie, ochranu dětských obětí, které během řízení dosáhnou plnoletosti, nebo rychlejší přidělování soudních zmocněnců obětem“.

V případě sexuálních trestných činů podle statistik odchází většina pachatelů s podmínkou. Od roku 2016 do roku 2022 bylo za trestný čin znásilnění v České republice odsouzeno 643 osob, přičemž s podmíněným trestem, případně s podmíněným trestem s dohledem, odešlo od soudu 57 procent pachatelů. Nepodmíněný trest odnětí svobody potom dostalo 40 procent pachatelů. Vychází to z dat aplikace jaktrestame.cz.

Při rozsudcích navíc padají v řadě případů kontroverzní výroky, které neodpovídají skutečnosti. V případu Aničky například podle znalce nemělo jednání na nezletilou zásadní negativní dopad. Dívka se přitom několik dní po verdiktu opět pokusila o sebevraždu.