Po ostudném selhání státních zástupců ve věci Čapího hnízda, které je dalším dupnutím na demokracii České republiky, se mezi lidmi šíří mnoho pocitů. Nejčastěji je to bezmoc. Premiér si mohl beztrestně vzít padesát milionů, může být v nekonečném střetu zájmů, přihrávat si zakázky, fúzovat státní pokladnu se svým holdingem, a nic se mu nestane. Totální deprese a bezmocnost. Vzývání státních zástupců na masových demonstracích bylo k ničemu.

Jenže, jak z toho ven? Bez osobní statečnosti policistů, státních zástupců a soudců nijak. Neexistuje síla, která by mohla jakkoliv omezit Babiše a jeho skupinu. Není možné dostat ho za evidentní zločiny od vlády. K rezignaci ho nedonutily statisíce lidí. Nedonutilo ho vlastní svědomí a už vůbec ne prezident. Dokud ho neodvede policie, bude premiérem. Jenže statečnost je čím dál vzácnější.

V tom současném bahně hraje naprosto zásadní roli Miloš Zeman. Sám ovlivňoval rozhodování státních zástupců tím, že několikrát připustil, že do procesu zasáhne a Babišovi udělí abolici, neboli že ho zbaví vyšetřování. Babiše, který je jednoznačně nejostudnějším premiérem Evropské unie, dlouhodobě podporuje, vychází mu vstříc, je jeho obdivovatelem. V podstatě se prezident stal součástí holdingu.

I kdyby se nějakou zajímavou náhodou stalo, že by došlo k předčasným volbám, kde by opoziční strany získaly většinu a šly by za Zemanem s tím, aby jejich lídra pověřil sestavením vlády, ten premiérem stejně znovu jmenuje Babiše, i kdyby měl mít menšinovou vládu s komunisty nebo Okamurou. A udělá to proto, protože to udělat může a protože ví, že tím naštve nenáviděnou polovinu obyvatel České republiky. A to mu dělá dobře.

Řádné volby do poslanecké sněmovny jsou v roce 2021, pokud nezasáhne vyšší moc, Zeman bude na Pražském hradě do roku 2023. Je tedy téměř jisté, že Babiš bude premiérem i po volbách v roce 2021. To není strašení. To je fakt.