Zejména poté, co loni v listopadu uzavřelo Finsko téměř všechny přechody na hranici s Ruskem, stala se pro mnohé jedinou dostupnou alternativou cesta přes estonskou Narvu. Estonská pohraniční stráž odhaduje, že po mostě Přátelství přes hraniční řeku Narvu projdou denně v obou směrech asi tři tisíce lidí.
Většinou jde o Rusy žijící právě ve Finsku, Estonsku nebo dalších zemích Evropské unie, kteří míří do Ruska za příbuznými a přáteli. Jak ve své reportáži uvedl deník Expressen, ve frontě na pasovou kontrolu musejí čekat několik hodin. Vzhledem k tomu, že přechod funguje jen pro pěší, pohybují se po mostě zástupy lidí s kufry či dětskými kočárky. Loni v létě byla situace mnohem klidnější.
„Možná budeme muset čekat tři nebo čtyři hodiny, než projdeme oběma kontrolami,“ říká muž obklopený početnou rodinou, která podle jeho slov cestuje do Ruska za příbuznými. Ve městě Ivangorod na protějším břehu prý na ně čeká auto. Nikdo z nich nechce uvést jméno. Podobně jako vysportovaný muž, který tvrdí, že je z Finska, a agresivním tónem novináře odhání.
Linka Tallin-Petrohrad
O pár set metrů dál na ruském břehu řeky se totiž pohybuje pohraniční hlídka a lidé se podle deníku Expressen bojí udavačů a špionů. Mezi Tallinnem a Narvou jezdí v podstatě denně speciální autobusová linka. Protože automobilový provoz na mostě Přátelství je zastaven, cestující musí pár set metrů přes řeku pěšky.
V Ivangorordu pak na ně čeká další autobus, který je odveze do 200 kilometrů vzdáleného cíle – Petrohradu. „Z ruské strany řekli, že (na mostě) udělají nějaké opravy,“ sdělil velitel pohraniční stráže v regionu Narva Erik Liiva k tomu, proč doprava přes most nefunguje.
Stejně Rusové argumentovali, když podobným způsobem zastavili provoz na mostě v litevském Panemunė na hranici s Kaliningradskou oblastí. Jenže v obou případech žádné práce na mostě ani na hranicích nezahájili.
Bez náporu běženců
Současné sankce EU vůči Rusku kvůli jeho agresivní válce na Ukrajině uzavřely vzdušný prostor pro ruská letadla a přístavy pro ruské lodě. Cestující jsou tak nuceni hledat „únikové“ cesty po zemi, nebo letět oklikou přes Istanbul – Turecko sankce proti Rusku nezavedlo.
Situaci na podzim ještě zhoršilo uzavření hraničních přechodů s Finskem, které nechalo otevřený jen jeden v Laponsku na severu země. Krok zdůvodnilo hybridními operacemi ze strany Ruska, které k finským hranicím dopravovalo žadatele o azyl.
„Nemáme stejné problémy jako Finsko, Lotyšsko, Litva a Polsko. Nevím proč. V loňském roce jsme měli několik případů, kdy se státní příslušníci třetích zemí pokusili překročit hranici v Narvě. Šlo asi o padesát lidí, kteří přišli v malých skupinkách. Protože ale neměli v úmyslu požádat o azyl, poslali jsme je zpátky do Ruska,“ řekla Eva Kalmusová, zástupkyně vedoucího estonské pohraniční stráže.
Estonci vyjadřují odpor
Estonci na hradby pevnosti Narva tyčící se nad řekou naproti ruské pevnosti Ivangorod umístili tři vlajky EU, dvě estonské a dvě ukrajinské. Když Rusko zahájilo válku proti Ukrajině, estonská vláda se rozhodla uzavřít ruské konzuláty v Narvě a v Tallinnu a vyhostit 14 diplomatů. Dnes jich na velvyslanectví pracuje pouze osm.
Před ambasádu v Tallinnu postavili demonstranti plot na protest proti Rusku a válce. Lidé na něj umisťují nápisy, vzkazy, ukrajinské vlajky nebo fotografie mrtvého opozičníka Alexeje Navalného.
Jak už deník FORUM 24 informoval, letos v květnu ruská pohraniční stráž odstranila z estonských vod na řece Narvě čtyřiadvacet navigačních bójí. Ty se používají k vyznačení plavební dráhy a zabraňují tomu, aby estonští rybáři a rekreační plavidla náhodou nezabloudili do ruských vod.
Estonská strana se nechala slyšet, že k incidentu bude přistupovat s chladnou hlavou a nenechá se vyprovokovat.