Poslankyně Barbora Urbanová (STAN) FOTO: Pavel Hofman / FORUM 24
FOTO: Pavel Hofman / FORUM 24
Poslankyně Barbora Urbanová (STAN) se na sociální síti X rozčílila nad zákonem o domácím násilí, který by měl sjednotit jeho definici, ale také například situaci při rozvodu a rozhodování o péči o děti. Návrh zákona šel už na jaře do připomínkového řízení. Urbanová ale nyní upozornila na některé argumenty, které z debat vzešly. Vadí jí například, že by domácí násilí mělo být pouze to, které je dlouhodobé a opakované.
„Rovnou říkám, že tady kompromisy nebudou. Čtu si některé argumenty k zákonu o domácím násilí. Už zase to někteří vědí líp než odborníci. A jako domácí násilí chtějí dát „pouze“ opakované, dlouhodobé násilné jednání. Co na tom, že doc. Čírtková popisuje i tzv. situační párové násilí, viz příloha,“ napsala Urbanová.
Přiložila k tomu forenzně psychologické poznatky k domácímu násilí, které vypracovala soudní znalkyně Ludmila Čírtková. Ta popisuje například vzorce domácího násilí a různé typy a varianty, které může násilí mít.
Takzvané situační párové násilí je spojené s projevy násilí, které jsou navázány na vyhrocení konfliktů mezi partnery. To znamená, že cílem agresora není získání generální vztahové kontroly nad tím druhým, ale spíš zajištění krátkodobé kontroly spojené s řešeným problémem.
„Je zřejmé, že by právě do této kategorie mohly spadat varianty označované jinými autory jako krátká historie domácího násilí (cyklus domácího násilí se zopakoval jen několikrát, pak dojde k vymizení incidentů, partneři obvykle pokračují ve vztahu),“ píše Čírtková.
Urbanová dodala, že jí vadí také normalizace domácího násilí. „Tisíckrát tu můžeme lidem říkat, že když jim zvoní v hlavě červená kontrolka, mají odejít nebo to řešit, ne, občanský zákoník jim řekne, že se mají nechat dlouhodobě („dlouhodobost“) mlátit nebo znásilňovat („opakovanost“), případně bít a doufat, že se jednou ty modřiny objeví, aby to splnilo definici „násilí“. Ne, ta definice musí být široká, aby pomohla v civilních sporech těm, kteří samozřejmě nechtějí být nuceni s lidmi, kteří do nich kopali, chodit na mediace. Nemám s tímhle už moc trpělivosti, ten zákon řešíme až moc dlouho,“ myslí si.
Návrh zákona o domácím násilí představila zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková a předsedkyně Výboru pro prevenci domácího násilí a násilí na ženách Branislava Marvánová Vargová v květnu. Její podoba je prodiskutována nejen se zástupci dotčených ministerstev (v tomto případě ministerstvo spravedlnosti), ale také stranicky.
„Návrh zahrnuje definici domácího násilí, která by měla být nově v občanském zákoníku. Ta obsahuje mimo jiné i to, že pachatel a jeho oběť spolu nemusí sdílet společnou domácnost, můžou být například i bývalými partnery, mohou se tyto věci dít i mimo byt a dům. Dále obsahuje i psychické či ekonomické násilí, nejen to fyzické,“ řekla v březnu, kdy zákon mířil do připomínkového řízení, deníku FORUM 24 Urbanová s tím, že dále řeší věci, které se dějí „poté“.
„Třeba co se děje při rozvodu – při vypořádání společného jmění manželů se například konečně bude přihlížet k tomu, že se domácí násilí v rodině dělo, stejně tak při rozhodování o svěření do péče. Při rozvodu se nebude dát nařídit řízení s mediátorem, pokud se rozvod týká domácnosti, kde docházelo k domácímu násilí. V dalších zákonech dochází ke sjednocení definice s tou, která bude nově v občanském zákoníku,“ dodává. Zákon také předpokládá prodloužení institutu policejního vykázání z 10 na 14 dní.
Přístup institucí k případům domácího násilí v současné době není jednotný a řešení závisí na jejich pracovnících. Jednotlivé profese spolu ne vždy komunikují. Služby navíc nejsou všude a všem dostupné. Překážkou jsou třeba stavební bariéry či chybějící tlumočení do znakového i cizího jazyka. Výzkumníci už dřív spočítali, že ČR ztrácí ročně kvůli domácímu násilí desítky miliard korun, a to na výdajích na nemocenské, zdravotní péči, policejní zásahy či justici.
