Finské úřady zabavily více než dvacet nemovitostí ve vlastnictví Ruské federace, mimo jiné takzvaný Putinův plážový pozemek na souostroví Ålandy se strategickou polohou mezi Finskem a Švédskem v Baltském moři. Informoval o tom deník Helsingin Sanomat. Celková hodnota zabaveného ruského majetku činí desítky milionů eur.

Mezi další zkonfiskované nemovitosti patří například rekreační středisko ruského velvyslanectví v Kirkkonummi, ruské vědecké a kulturní centrum v Helsinkách či řada podílů v bytových družstvech v různých finských městech, především v Helsinkách a Turku.

Rusko podle serveru Yle nese zabavování svého majetku nelibě a proti Finsku prý vznese obvinění. Důvodem rozhodnutí finských úřadů z 24. října je verdikt Stálého rozhodčího soudu v Haagu, který Rusku nařídil zaplatit ukrajinské energetické společnosti Naftohaz více než pět miliard eur jako náhradu škody způsobené nezákonnou okupací Krymu v roce 2014.

Ukrajinská energetická společnost v této souvislosti požádala o konfiskaci ruského majetku v několika západních zemích.

Majetek po vyhnaných Němcích

Rusko vlastní ve Finsku několik nemovitostí a pozemků, které byly po skončení pokračovací války v roce 1944 vyvlastněny Němcům a následně připadly Sovětskému svazu. Tři z těchto objektů se nacházejí na ålandských ostrovech. Úřady zabavily také několik nemovitostí v Helsinkách.

Finská exekuční služba získala mimo jiné i pozemek, o kterém se od roku 2010 spekulovalo, že si na něm chce ruský prezident Vladimir Putin postavit letní sídlo. Nemovitosti na Saltviku, označovaném za nejkrásnější ålandský ostrov, se proto začalo říkat Putinův plážový pozemek.

Dále čtěte

„Možná jsme byli trochu naivní, ale teď se to mění.“ Rusové už si ve Finsku nemovitost nekoupí

Finsko zakáže nákup nemovitostí občanům států, které podle Evropské unie porušují územní celistvost, svrchovanost a nezávislost jiné země a zároveň…

Rusko na Ålandách vlastní celkem tři nemovitosti po vyhnaných Němcích. „Vysvětlili nám, že je to majetek Sovětského svazu. I oblečení, které máme na sobě, je prý jejich,“ vzpomínal Uffe Grüssner na rok 1947, kdy se odtud s matkou a třemi malými sourozenci museli během tří dnů vystěhovat.

Finové se neodvážili vzdorovat

Dohoda o příměří mezi Finskem a Sovětským svazem se přitom o povinnosti vyvlastnit německý majetek nezmiňuje. „Když to však o něco později Sovětský svaz požadoval, Finové cítili, že nemůžou oponovat,“ vysvětlil profesor historie Niklas Jensen-Eriksen.

Sovětský požadavek navíc v létě 1945 podpořily závěry postupimské konference, kde spojenci rozhodli, že veškerý německý majetek ve Finsku bude převeden na Sovětský svaz. „Finští právníci se domnívali, že tyto požadavky mají slabý základ v mezinárodním právu, ale z politických důvodů bylo obtížné se proti nim postavit,“ uvedl historik.

Dále čtěte

Česko a Západ nad propastí? Chcete-li pochopit problémy současného světa, kupte si naši novou knihu

Pořiďte si v našem e-shopu novou knihu Nad propastí. Česko a Západ v boji o svobodu a demokracii, kterou jako editor…

Po skončení války připadl SSSR také objekt velvyslanectví nacistického Německa v Helsinkách, který dnes slouží jako škola při ruské ambasádě. Budova je údajně jediným příkladem nacistické architektury ve Finsku.

„Rusové, jděte pryč!“

Deník FORUM 24 již informoval, že od začátku agrese Ruska proti Ukrajině se na Ålandách zvedá odpor proti ruské přítomnosti. Podle mírové smlouvy mezi Finskem a SSSR z roku 1940 má Rusko dohlížet na to, že Ålandy zůstanou demilitarizované, jenže to se místním začalo zajídat. Od 24. února 2022 proto chodí každý den protestovat před ruský konzulát.

Po přezkoumání dohod právníky se však ukázalo, že možnosti uzavření ruského konzulátu jsou velmi omezené, a porušení smluv by podle zemské radní Katrin Sjögrenové neprospělo bezpečnostní situaci. „Samozřejmě vím, co je Rusko zač. Usoudili jsme, že pokud my v západních demokraciích nebudeme ctít dohody, dojde k eskalaci,“ uvedla.

Dále čtěte

Postavme most do Švédska, ve válce přijde vhod. Ruská agrese vzkřísila ve Finsku dávný nápad

Finsko kvůli hrozbě ze strany Ruska usiluje o vybudování mostu mezi městy Umeå a Vaasa v…

Ålandy tvoří více než 6700 ostrovů, z nichž 60 je obydlených. Jedná se o samosprávní finskou provincii s téměř 30 tisíci obyvateli. Má vlastní vlajku, poštovní známky a poznávací značky. Na Ålandách se mluví švédsky.