
Náměstí Svobody v Tallinnu (ilustrační foto) FOTO: Markéta Mitrofanovová / FORUM 24
FOTO: Markéta Mitrofanovová / FORUM 24

Přísná jazyková politika Estonska se od loňského podzimu dotýká i žáků základních škol, v nichž bylo zrušeno vyučování v ruštině. Tisíce dětí, pro které je tento jazyk mateřštinou, se teď musí naučit estonsky.
Z průzkumů veřejného mínění přitom vyplývá, že téměř polovina rusky mluvících, kteří tvoří v Estonsku čtvrtinu populace, je proti této reformě. Jako nejčastější důvod uvádějí obavy, že děti kvůli jazykové bariéře budou v učivu zaostávat.
Cílem je zajistit, aby všechny děti měly v životě stejné možnosti, tvrdí ti, kdvíce o o reformě rozhodli. V základní škole v Mustakivi v tallinské čtvrti Lasnamäe se reforma stále potýká s velkými problémy. Finská televize Yle navštívila hodinu matematiky ve 4. třídě, která začíná jednoduchou písničkou. Její slova jsou přizpůsobena žákům, z nichž většina estonštinu nikdy nepoužívala.
Pro učitele je to výzva
Mustakivi je někdy označováno za nejvíce ruskojazyčnou oblast v celém Estonsku a estonštinu zde téměř neuslyšíte. Ředitel školy Edgar Roditšenko si uvědomuje, že zdejší děti to teď mají těžké. Ale stejně frustrující je to podle něj i pro učitele. „Je obtížné učit v jazyce, kterému žáci nerozumějí. Je to výzva, protože pro sto procent dětí v naší škole je mateřským jazykem ruština.“
Jazyková reforma vyvolala mezi rodiči i odborníky na vzdělávání různé reakce, ale podle estonského ministerstva školství je odpor proti ní ve školách obecně nízký. Rusky mluvící rodiče mají obavy především z toho, že děti budou ve svých znalostech pozadu.
„Zpočátku se budeme více věnovat výuce jazyka. Proto pravděpodobně dojde k dočasnému poklesu znalostí v ostatních předmětech,“ řekl Ingar Dubolazov, vedoucí oddělení přechodu na estonskojazyčné vzdělávání na ministerstvu školství. „Výzkumy a naše zkušenosti ze škol, které již v minulosti dobrovolný přechod uskutečnily, však ukazují, že je dočasný. Trvá tři roky, než žáci učivo doženou.“
Protože je ruskojazyčné obyvatelstvo v rámci Estonska rozloženo nerovnoměrně, existují značné regionální rozdíly v tom, jak na ně jazyková reforma dopadá. Například ve zmíněném Lasnamäe tvoří rusky mluvící obyvatelé necelé dvě třetiny populace, takže v každodenním životě se bez estonštiny naprosto obejdou.
Přibližně každý pátý rodilý mluvčí ruštiny žije v oblastech, kde je estonština většinovým jazykem. Příkladem je druhé největší estonské město Tartu, kde žije 15 procent rusky mluvících obyvatel. „Zde žáci obecně znají estonštinu velmi dobře. Mnoho dětí mluví estonsky již od mateřské školy,“ uvedla Ellen Strohmannová, učitelka základní a střední školy Annelinna Gümnaasium v Tartu.
Tempo výuky je zde mnohem rychlejší než ve třídě v Lasnamäe, ověřila si televize Yle. „Doporučení zní, abychom si s dětmi hodně povídali a používali pouze estonštinu. Pokud na ně sami mluvíte estonsky, musí vám také estonsky odpovídat,“ řekla Strohmannová.
Mají získat estonskou identitu
Jedním z nejdiskutovanějších aspektů reformy je její dopad na identitu ruskojazyčné menšiny, čehož se rodiče rovněž obávají. „Někdy se říká, že výuka dětí v estonštině omezuje nebo dokonce eliminuje jejich schopnost udržet si kulturní identitu. S tím nesouhlasím,“ tvrdí Hiie Asserová, ředitelka Annelinna Gümnaasium.
Zdůrazňuje, že děti mohou o přestávkách mezi sebou mluvit rusky. Někteří zaměstnanci školy jsou také jednojazyční Rusové a děti s nimi mohou mluvit rusky. „Posláním školy je rozvíjet jejich identitu jako estonských občanů, jejich národní identitu. Pomáháme jim stát se součástí estonské společnosti,“ vysvětlila ředitelka.
Birute Klaas-Langová, profesorka estonštiny jako cizího jazyka na univerzitě v Tartu, je spolutvůrcem jazykové reformy. „Právě tuto otázku (identity) nám rusky mluvící rodiče často kladou. Náš názor je, že existuje kulturní a národní identita a že jsou to různé věci.“
Klaas-Langová je od dětství trojjazyčná. Její otec přišel do Estonska z Litvy během sovětské okupace pobaltských států. „Můžete být vícejazyční, aniž by to rozdělilo vaši identitu. Můžete být plně Estoncem a Rusem zároveň. Cílem reformy je dát každému estonskou národní identitu – identitu země, jejímž je občanem.“
Kromě toho má podle ní vést k větší integraci a lepším příležitostem pro rusky mluvící – jak na trhu práce, tak ve společnosti obecně.
Estonsko uplatňuje přísnou jazykovou politiku zaměřenou na ochranu a podporu estonštiny, která je jediným úředním jazykem v zemi. To zahrnuje vše od veřejné komunikace s občany až po inzeráty. Reklamy mohou být formulovány i v jiných jazycích, ale estonština v ní musí mít vždy nejviditelnější místo.
Zákon také vyžaduje, aby místní úřady pracovaly v estonštině. To platí i v obcích, kde žije většina rusky mluvících obyvatel. Zasedání obecní rady mohou probíhat pouze v estonštině. Ta se používá ve všech veřejných dokumentech a v úředním styku.