Pokud by došlo k vojenské eskalaci na východě Evropy, má být do boje proti ruské agresi v krátkém čase vysláno na osm set tisíc vojáků NATO a dvě stě tisíc zbraňových systémů, uvádí tajný dokument německé armády, který cituje tamní tisk. Severoatlantická aliance zároveň řeší logistiku a možné pozemní koridory, jimiž by se početná vojska na frontu dostala.
Severoatlantická aliance má plány pro případ, že by se Rusko rozhodlo napadnout některou z členských zemí na východě Evropy, uvádí německý týdeník Spiegel. Odvolává se přitom na tajný operační plán Bundeswehru (OPLAN DEU), který se mu podařilo získat. Cituje je mimo jiné i ruský list The Moscow Times.
Pokud by došlo k ruskému útoku na NATO, má prý v prvních třech až šesti měsících na východní hranice aliance zamířit 800 tisíc vojáků a 200 tisíc kusů vojenské techniky. Počítá se samozřejmě i se zapojením Spojených států amerických.
Síly NATO by se vylodily v přístavech v Nizozemsku, Belgii a v Německu. Následně by pokračovaly po zemi, přičemž nejdůležitější zásobovací tepnou se má stát německá dálnice A2, která vede ze Severního Porýní-Westfálska k Berlínu.
Nemá jít ale o jediný pozemní koridor pro přesun jednotek na východ, vzhledem k tomu, že tato trasa je zranitelná. Mimo jiné severně od Magdeburgu, kde překonává Labe. Pokud by byl tamní most nějakým způsobem vyřazen, vedlo by to k ochromení této zásobovací trasy, píšou Němci. Proto zpracovávají další trasy a také zvažují, kde by bylo nejlepší zřídit základny pro odpočinek vojáků. Ty mají být od sebe vzdáleny zhruba 300-500 kilometrů.
Válku nechceme, říká NATO
NATO již během svého summitu ve Washingtonu nicméně zdůraznilo, že nechce konfrontaci a nepředstavuje pro Rusko žádnou hrozbu. „Zůstáváme ochotni udržovat otevřené komunikační kanály s Moskvou ve snaze zmírňovat rizika a předejít eskalaci,“ vzkázala aliance Rusku.
Americký ministr obrany Lloyd Austin během června dvakrát hovořil se svým ruským protějškem Andrejem Belousovem. Podle mluvčí Pentagonu Sabriny Singhové při nynějším telefonátu zdůraznil důležitost udržet otevřené komunikační kanály i v době války na Ukrajině.
Podle vyjádření armádního generála Christophera Cavoliho, velitele amerických sil v Evropě, nicméně představuje Rusko chronické ohrožení pro svět a klíčové zůstává nadále odvrátit jeho invazi na Ukrajinu prostřednictvím další pomoci napadené zemi. Dosluhující generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg označil ruskou agresi proti Ukrajině za největší bezpečnostní krizi za poslední generace.
Ruský prezident Vladimir Putin opakovaně odmítl, že by Rusko mělo v úmyslu zaútočit na NATO, a útok na některou z členských zemí aliance označil za čirý nesmysl. Deník FORUM 24 již informoval o tom, že Putin inteligenci stoupenců podobných nápadů přirovnal k inteligenci kusu nábytku. Rusko ovšem před vypuknutím plnohodnotné války na Ukrajině rovněž ústy svých čelních představitelů opakovaně popřelo, že by mělo v úmyslu svého východního souseda napadnout.