Skartací tajné zprávy, v níž měly být uvedeny informace o vlivu ruských tajných služeb na osm let starý výbuch v muničním skladu ve Vrběticích, se nebude zabývat pouze policie, nýbrž i sněmovní bezpečnostní výbor. Na twitteru to potvrdil předseda výboru Pavel Žáček (ODS).
Podnět k řešení této otázky vzešel od lidoveckého poslance Šimona Hellera, který vyzval Žáčka ke svolání mimořádné schůze výboru za účasti zástupců Bezpečnostní informační služby a policie. Poslanec za Občanskou demokratickou stranu se ale rozhodl zahrnout daný bod k řádné schůzi plánované na čtvrtek 3. února.
„Předpokládám, že nebude problém doplnit jeden nový bod na řádné jednání našeho výboru pro bezpečnost, které proběhne ve čtvrtek. A pozveme navíc zástupce Národního bezpečnostního úřadu,“ napsal na twitteru Žáček.
Ad podezřelá skartace důvěrných písemností v Kanceláři prezidenta republiky 👎: předpokládám, že nebude problém doplnit jeden nový bod na řádné jednání našeho výboru pro bezpečnost, které proběhne ve čtvrtek. A pozveme navíc zástupce Národního bezpečnostního úřadu 👍 https://t.co/K2ynGNjs57
— Pavel Žáček (@PavelZacek_69) January 29, 2022
Pochybnosti o tom, zda lze tak závažný dokument, jako je tajná zpráva o výbuchu ve Vrběticích, skartovat omylem, vyjádřil ředitel Knihovny Václava Havla a někdejší hradní mluvčí Michael Žantovský.
„Pokud se Kancelář prezidenta neodtrhla od ČR a nepřipojila k jiné mocnosti, platí pro ni české zákony. Utajované dokumenty spravuje tajná spisovna a jejich skartace podléhá přísnému skartačnímu řádu. ‚Omylem‘ dokument skartovat nejde. Někdo tu překročil zákon,“ píše na svém twitterovém účtu.
Tento „omyl“ měl podle jednoho ze tří utajovaných zdrojů Radiožurnálu a Respektu vzniknout tím způsobem, že k plánované skartaci materiálů schválených ke zničení se „připletl dokument v utajovaném režimu D, a to zpráva o Vrběticích“.
Zprávu, která měla být zničena na konci loňského listopadu, vyšetřovali detektivové snažící se odebrat otisky prstů nebo DNA, a to především kvůli deseti dubnovým dnům roku 2021, kdy dokument ležel na Hradě, aniž by se s ním prezident seznámil. Policie z toho důvodu chtěla prověřit, zda se k němu v této době nedostal někdo nepovolaný.
Kancléř Vratislav Mynář skartaci dokumentu nevyvrátil, ovšem současně odmítl, že by někdy četl materiály, k nimž nemá bez bezpečnostní prověrky přístup.