Čínský komunistický vůdce Si Ťin-pching. FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
Čína v posledních letech vybudovala podél svých západních hranic více než padesátku nových měst. Dvanáct z nich se nachází na sporných územích, která si nárokují sousední země. Dokazuje to analýza deníku New York Times. Kromě toho měla Čína rozšířit další stovku pohraničních osad.
Podle analýzy Čína umístila minimálně jedno město do blízkosti himálajského průsmyku, který vede do Indie. Podobný postup experti zaznamenali na hranicích s Bhútánem a Nepálem.
Peking do nových obcí láká obyvatele na levné bydlení v nových domech, kvalitní silnice nebo internet. Lidé, kteří jsou ochotni se přestěhovat, mají podle novinářů dostávat příspěvek necelých 3000 dolarů, což je zhruba 65 tisíc českých korun. Přivydělat si mohou i zapojením do pohraničních hlídek.
Čínský vůdce Si Ťin-pching nazývá tamní obyvatele „strážci hranic“. Experti si však myslí, že Pekingu nejde jen o dohled nad hranicemi. Města se totiž jednoduše mohou změnit na vojenské pevnosti. Čínská armáda by mohla využívat silnice, mosty, elektřinu i internet. Jedna z osad má dokonce připomínat vojenskou základnu.
Chování Pekingu však může mít ještě další rozměr. Podle Alexandera Görlacha z New York University používá Čína taktiku evropských kolonizátorů. Mezi osadníky v pohraničí nastěhuje velké množství etnických Číňanů a z původních obyvatel vytvoří kontrolovanou menšinu. Potlačením regionální kultury je přinutí, aby byli loajální k čínskému způsobu života a ke Komunistické straně Číny. Stejnou taktiku Čína uplatnila v Tibetu, Sin-ťiangu nebo v Mongolsku, napsal německý list Die Welt.
Není to tak dávno, co se čínská armáda dostala do přestřelky s indickými vojáky, což si vyžádalo oběti na obou stranách. Incident se odehrál v roce 2017. Vše spustila snaha Číny rozšířit cestu na sporném území, které ovládá Indie, nárokuje si ho však i Peking.
„To, v čem Čína vyniká, je rychlost a nenápadnost, s jakou překresluje fakta na místě, bez ohledu na geopolitické dopady,“ popsal indický analytik Brahma Chellaney. Podle něj Čína stěhuje své obyvatele do míst podél hranic s Indií a dělá z nich svou první obrannou linii.
Alexander Görlach pak dodal, že od chvíle, kdy se Si Ťin-pching stal prezidentem Číny, měl Peking územní spory skoro s každým sousedem. Jen před pár dny se ozvaly Filipíny, které si stěžovaly na nebezpečné akce čínských letadel, jež podle nich minulý čtvrtek vypustila světlice v dráze letu filipínského hlídkového letadla. Tamní prezident Ferdinand Marcos označil akce čínského letectva ve sporné oblasti Jihočínského moře, na kterou si činí nároky obě země, za neospravedlnitelné, nezákonné a bezohledné.
Marcos vyzval Čínu, aby se chovala zodpovědně jak na moři, tak na obloze. „Sotva jsme začali uklidňovat vody, už hrozí, že by mohlo dojít k nestabilitě v našem vzdušném prostoru,“ napsal v oficiálním prohlášení své kanceláře.
Filipíny a Čína v červenci dosáhly dohody, která podle některých komentářů měla ukončit konfrontace u sporné mělčiny Second Thomas Shoal v Jihočínském moři. V ujednání však neustoupily od svých územních nároků.
Prakticky celé Jihočínské moře si nárokuje Čína, včetně částí, na které zároveň vznášejí nárok Filipíny, Vietnam, Indonésie, Malajsie a Brunej. Toto moře je bohatým lovištěm ryb, zřejmě skrývá i rozsáhlé zásoby ropy a zemního plynu a vedou tam významné námořní trasy. Čínské nároky na Scarborough Shoal neuznal v roce 2016 mezinárodní rozhodčí soud v Haagu, Peking však oznámil, že se tímto rozhodnutím nebude řídit.
