Andrej Babiš (ANO) v poslanecké sněmovně FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
KOMENTÁŘ / Andrej Babiš se opět ve sněmovně předvedl. Ve svém středečním projevu nejprve zpochybnil důležitost České televize a Českého rozhlasu s tím, že dnes máme množství jiných platforem jako sociální sítě nebo podcasty, aby následně prohlásil, že jeho hnutí ANO považuje veřejnoprávní média za hlavní informační kanál v naší zemi. Pokud tomu nerozumíte, nejste rozhodně sami. Nebyl to ale jediný nesmysl, který na toto téma pronesl.
Podle šéfa hnutí ANO je pryč doba, kdy byla veřejnoprávní média hlavním zdrojem informací. „Dnes existují stovky televizních stanic, nekonečné množství on-line platforem, sociální sítě, podcasty. Každý si může vybrat, odkud bude čerpat informace,“ nechal se Babiš slyšet v poslanecké sněmovně.
Po pár minutách ale otočil. Je sice běžné, že představitelé hnutí ANO mění své názory poměrně často, taková rychlost, jakou předvedl Andrej Babiš ve středečním projevu, byla ale nejspíše nečekaná i pro jeho největší protivníky. „Nikdo přece neříká, že veřejnoprávní média nejsou důležitá. Ano, my to říkáme, jsou. Ano, je to trvale hlavní informační kanál v naší zemi,“ prohlásil. Zda tedy je pro Babiše Česká televize a Český rozhlas hlavním zdrojem informací, nebo ne, si zřejmě můžeme vybrat. Pravda je ale spíše taková, že šéfovi hnutí ANO je úplně jedno, co říká. Jeho voličům stačí, že něco říká. A zatleskají mu.
Babiš si zároveň stihl postěžovat, že obě veřejnoprávní instituce jsou od vzniku ANO na straně současných vládních stran a jeho hnutí pouze kritizují. Asi každý posloucháme jiný rozhlas a sledujeme jinou televizi, ale například ve vysílání ČT 24 jsou pravidelně za hlavní hvězdy zástupci hnutí ANO, jako „nezávislí“ komentátoři velmi často vystupují Babišovi novináři z MF DNES a bývalých Lidových novin, případně jiní „spříznění“ odborníci. Vždyť kdo by si nevybavil servilní rozhovory s komentátorem Petrem Kolářem. Argument, že vydavatelství Mafra už Babišovi nepatří, tady opravdu neobstojí. V redakcích se od prodeje nic nezměnilo a do parlamentních voleb prý ani nezmění.
Šéf hnutí ANO dále ve svém projevu sliboval „benchmark“, který by srovnal počty zaměstnanců Českého rozhlasu a České televize se soukromými médii. „Porovnejte, kolik zaměstnanců je na Nově, na CNN, na dalších privátních médiích, v rádiu Impuls nebo dalších rádiích, Blaník, Hitrádia a další,“ vyjmenoval Babiš. „Soukromníci samozřejmě musí fungovat tak, aby uživili zaměstnance, to není stát, který vždy ty peníze má, protože ty tiskárny jedou. Takže to porovnání samozřejmě nikdo neudělá,“ prohlásil. Vůbec ho přitom netrápil rozsah výroby a úkoly dané zákonem, které veřejnoprávní instutice mají.
Nesmyslná srovnání ze strany Babiše pokračovala. Znovu navrhnul sloučit televizi a rozhlas, za vzor dával britskou BBC, rakouskou ORF nebo italskou RAI. Ty však vznikly jako jedna organizace a fungují tak dodnes. Nikdo je dodatečně neslučoval. Naopak existuje mnoho příkladů ze světa, kdy veřejnoprávní televize a rozhlas fungují odděleně. Příkladem je třeba Francie nebo Švédsko. Babiš při spojování argumentuje ušetřením nákladů, žádná konkrétní čísla však nepřinesl. Naopak ignoroval fakt, jak velké náklady by sloučení obou institucí přineslo. Sám dokonce mluvil o nové budově televize a rozhlasu v pražských Letňanech.
Třešničkou na dortu už byly jen ohrané fráze o tom, proč si veřejnoprávní televize hraje na komerční a vyrábí drahé seriály. Tady je třeba říct, že veřejnoprávní média mají vysílat pro občany všech věkových katerogií a zájmů. Kdyby si diváci přáli jiný obsah, nebyla by Česká televize už sedmým rokem nejsledovanější televizní skupinou v České republice s podílem 30,43 procenta. Lídrem trhu byla ve sledovanosti za celý den, nadprůměrný výsledek zaznamenala také v hlavním vysílacím čase od 20 hodin, kdy podíl na sledovanosti dosáhl na 30,75 procenta. Například nejvyhledávanějším pořadem minulého roku se stalo finále mistrovství světa v ledním hokeji, ze seriálové tvorby byl nejsledovanější seriál Docent II, ze zábavních pořadů pak taneční show StarDance. Rekordní zájem od začátku svého vysílání slavily loni stanice ČT :D a ČT sport.
Stanice Českého rozhlasu Radiožurnál je pak dlouhodobě nejposlouchanější u nás, v první desítce se objevuje také Dvojka, Plus, Radiožurnál Sport nebo Pohoda. Jde o čísla, která mluví ve prospěch veřejnoprávních médií. Jsou lídry na trhu a zároveň patří k nejdůvěryhodnějším médiím u nás. I když se někteří politici snaží namluvit veřejnosti opak. Na to je třeba při diskuzi o financování obou institucí myslet.
