Proruští demonstranti na Václavském náměstí. FOTO: Pavel Hofman / FORUM 24
FOTO: Pavel Hofman / FORUM 24
KOMENTÁŘ / Policie začala prověřovat výroky proslulého Jakuba Netíka. Vyhrožoval oběšením ministru Rakušanovi. Na jednu stranu je skvělé, že se jeho výroky začaly úřady zabývat. Na stranu druhou musíme přiznat, že když někdo udělá začátkem září malér a prověřovat jej za to začnou koncem listopadu, je výchovný dopad toho stíhání poměrně snížen.
Barbora Mercury – účet na sociální sítí X mapující projevy dezolátů – hned po zářijovém projevu pana Netíka napsala: „Tak jsem čekala, ze si pro něj policie přijde rovnou na podium, ale nic no. Tak třeba příště.“
Bylo nesporně proč to čekat. Pan Netík na pódiu na dezolátském shromáždění ztratil poslední zbytky soudnosti a vykřikoval do mikrofonu: „Rakušane, vrahu, prezident Putin zná viníky a stejně jako on visel tam na té budově, tak i vy všichni – vlastizrádci tohohle národa –, kteří adorujete fašismus v této zemi, budete viset do jednoho.“
Tyto výroky jsou tolerovatelné v hospodě, na veřejnosti na pódiu rozhodně ne.
Každý majitel psa, který se pokoušel svého mazlíčka nějak zcivilizovat, ví, že reakce na nějaký nežádoucí projev – například okousané trepky – musí přijít co nejrychleji po okousání. Pokud totiž dostane pes svinutými novinami (jedna z nejúčinnějších vymožeností pro výchovu psa) večer, když se majitelé vrací domů, ale ty bačkory z nudy okousal už dopoledne, kdy majitelé odešli a nechali ho o samotě, zapomněl na to. A vlastně neví, za co těmi svinutými novinami dostal.
U inteligentnějších plemen psů je samozřejmě možné – aby to pochopil – mu ožvýkané papuče ukázat, případně jej s nimi plácat přes čumák. Ale ani to nezaručuje, že si okousání a trest v hlavě spojí. Omlouvám se psům, vím, že inteligentnější plemena kognitivní výkon specificky dezorientovaných jedinců výrazně převyšují. Přesto tato zákonitost platí nejen pro ně, naše přátele nejvěrnější, ale i pro dezoláty.
Čím později trest za nějaký jejich výkon přijde, tím menší výchovný dopad na ně může mít. Oni totiž už dávno na ten svůj prohřešek pozapomněli, a mnozí dokonce dospěli k závěru, že jim ten malér prošel. Dobrým příkladem takového zapomínání je Tomáš Čermák, který utíkal před uvězněním – dostal pět a půl roku. A pár dní předtím, než jej policie dopadla v Polsku a umístila do cely, vykřikoval ve videu na sociálních sítích, že Vít Rakušan neumí ani pořádně zavírat. Ještě více pak odložený trest ztrácí na svém výchovném dopadu pro ostatní takové. Když vidí, že jejich kumpán něco vyvedl, a nic se mu krátce poté nestalo, uloží si do paměti, že ten malér, který vyvedl, se vlastně smí dělat.
Poptávka byla
Když Barbora Mercury video s Netíkovými výhružkami na pódiu zveřejnila, ihned se ukázalo, že tento dezolát nemá velkou podporu veřejnosti. Z diskuse pod postem: „Tak s ohledem na to, co tady pan Rakušan psal, počítám, že hrdina z videa buďto již je, nebo za 3,2,1 bude zatčen. Tohle už přece snad trestný je. O to víc, že k tomu věšení nejen Rakušana de facto v závěru řeči vyzval i své přívržence. Nemůžu se dočkat, až tohle nebezpečný hovado bude malovat stěny své cely.“
Nic se nestalo, jen policie na sociálních sítích ujistila: „Ano, o proslovu víme, kriminalisté se jím zabývají a vyhodnocují jej. S řečníkem budeme chtít hovořit. Malé připomenutí: To, že o každých takovýchto případech neinformujeme veřejnost, má vždy objektivní důvody a neznamená to, že bychom se jimi nezabývali.“
Přesto to tak, jako by se Netíkovým výkonem úřady opravdu nezabývaly, vypadalo. A až třiadvacátého listopadu Policie ČR na twitteru ujistila: „Kriminalisté z odboru extremismu a terorismu pražské policie v této věci sdělili podezření pro trestný čin vyhrožování s cílem působit na orgán veřejné moci. V případě odsouzení hrozí za tento trestný čin až tři roky vězení.“
Dá se říct – pozdě, ale přece. Ale za těch dva a půl měsíce „odkladu“ prostě výchovný účinek toho stíhání jak na Netíka samotného, tak na jeho dezolátské publikum zeslábl.
Je samozřejmé, že nikdo nechce, aby v podobné situaci policie zasahovala na místě. Kdyby minutu po Netíkově projevu vyběhla na pódium skupina policistů a nasadila mu klepeta, byla by to nejlepší cesta do maléru. V exaltované situaci demonstrace, kdy jsou dezoláti mezi svými, a řádně nažhavení plamennými projevy řečníků, by takový zákrok nejspíš vyvolal masovou rvačku. I když by to byla hezká videa, nelze po policii chtít, aby se prala s davem. Navíc – jejím úkolem je udržování klidu a pořádku, k čemuž by taková rvačka rozhodně nepřispěla.
Při demonstracích je takticky mnohem bezpečnější a lepší protiprávní jednání demonstrantů pouze dobře monitorovat, a zasahovat až později. Až nebude onen přestupce v centru pozornosti nažhaveného agresivního davu. Ovšem dva a půl měsíce jsou moc. Netík je v centru dezolátského dění léta, policie nade vší pochybnost zná jeho telefonní číslo, a především IMEI – originální identifikační kód jeho mobilu (kdyby byl chytrej a měnil si SIM karty). Takže není žádný technický problém jej zaměřit třeba večer po demonstraci, kde své nenávistné výroky daleko za hranicí zákona vypouštěl.
Kdyby jej policie zatkla a vyslechla už ten den, byl by výchovný dopad toho zadržení a výslechu, případně i sdělení obvinění, na dezolátskou scénu mnohem větší, než když mu o tom podezření policie řekne až o dva a půl měsíce později. Podobně, jako má mnohem větší výchovný dopad na psa, když mu ty okousané papuče omlátíte o čumák bezprostředně poté, co je ohlodal. Takže prosím policii, aby po příštích dezolátských výlevech nenávisti a výzev k násilí pachatele začala prověřovat ještě ten den, kdy svou nenávist z pódia vyzvracel na demonstranty.
Pokud by měli policisté sebemenší pochybnosti o mnou navrženém postupu, prosím, aby konzultovali postup s policejními kynology. Nechci se dotknout služebních policejních ovčáků, ale k pochopení psychických pochodů dezolátů toho mají co říct více kynologové než psychologové, zabývající se psychickými procesy člověka moudrého.
