Že začínají chybět peníze, to bylo jasné ještě před koronavirovou krizí. Už na konci minulého roku bylo patrné, že se vláda pokusí sehnat finance různými triky, kde to jen půjde. To proto, aby schodek státního rozpočtu nevypadal tak zle. Najednou do toho vpadl čínský virus jako bomba a nemluví se o desítkách, ale stovkách miliard schodku. To bude mít následky na celé roky.
Když nebudou peníze, nebudou věci. Také ty, které chtěl stát, respektive vláda pořídit. Je skoro zbytečné se ptát, co bude s novými jadernými bloky, dálnicemi, slavným investičním plánem. Pro pobavení můžeme zmínit ještě sci-fi kanál Miloše Zemana, totiž původním názvem kanál Dunaj-Odra-Labe. Ani Zemanův rybníček místo toho nejspíš nebude, leda by ho hradní bezprověrkový kancléř Mynář nějak načerno postavil.
Ekonom Zdeněk Tůma pro server iHned.cz líčí, co všechno nás čeká: „Jako společnost prostě výrazně zchudneme. Když se podíváte několik let zpět, bylo krásně vidět, jak česká společnost bohatla. Jeden z velkých problémů uplynulých let byl, že ne všechny složky společnosti na tom růstu profitovaly. Nůžky se rozevíraly a mělo to určité dopady i na postoje voličů a polarizaci společnosti. Tento problém se vrátí.“
On se ani nemusí vracet, dodejme. Vrátit se může jen to, co někdy odešlo. Ale pojďme dál.
Rozjet ekonomiku nebude jednoduché. Zatím jsme znali její zpomalování, ale její zastavení současným způsobem je nevídané. Ekonom Tůma říká: „V posledních letech hnala českou ekonomiku spotřeba domácností. Ty ale nebudou nastavené na utrácení, mnohé budou v horší finanční situaci. Tato část poptávky nám vypadne. S tím budou souviset i investice, které se zpomalí. Pak zbývá spotřeba a investice vlády. Dosud v tom vláda rozhodně nebyla přeborník a je potřeba, aby se ve střednědobém období aktivizovala a hnala ekonomiku dopředu. Podle mého názoru ale bude trvat několik let, než se dostaneme na úroveň roku 2019.“
Co je to „několik let“, si asi nikdo netroufne říct, aby to jednou nebylo trapné.
V historický dokument se nejspíš promění „Národní investiční plán“ pro období do roku 2050. V něm bylo více než 20 tisíc investičních projektů celkem asi za osm bilionů korun.
„Ze zhruba 260stránkového dokumentu se seznamem investic, který nyní vláda zveřejnila, vyplývá, že z celkových investic za osm bilionů korun je určeno zhruba 6,2 bilionu, tedy 77,4 procenta, na investiční akce v dopravě. Druhý největší objem investic, 423,5 miliardy, je u ministerstva průmyslu a obchodu. Jde tak o zhruba pět procent z celkového objemu.“ (Aktuálně.cz)
V plánu se počítalo i se dvěma novými jadernými bloky za 300 miliard korun. Jeden se měl začít stavět v roce 2029 v Dukovanech, ten druhý v Temelíně, ale neví se, kdy by to mělo být. Výdaje na jaderné bloky by tvořily převážnou většinu z plánovaných investičních akcí ministerstva průmyslu a obchodu za 423,5 miliardy korun.
Když vezmeme v úvahu, že dnes v Evropě podobné stavby překračují původní rozpočet dvojnásobně až trojnásobně a o celé roky se protahuje jejich dokončení, je otázka, jestli to celé má smysl.
„Zatímco nad ekonomickými dopady rozhodnutí o investici přinejmenším 200 miliard na jeden reaktor je udržována mlha, ČEZ dnes (25. 3., pozn. red.) požádal Státní úřad pro jadernou bezpečnost o povolení umístění dvou reaktorů po 1200 MW elektrického výkonu v Dukovanech. Že by se mělo podařit postavit více reaktorů než jeden, to ale vyvrací vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl: „Postavit dva bloky do roku 2040, na to prostě ta země sílu ekonomickou ani personální, ani strojírenskou v podstatě nemá.“ (Roklen24.cz)
To říkal Jaroslav Míl ještě v době předvirové, v říjnu 2019.
Dobrá zpráva je, že nás třeba čínský virus aspoň osvobodí od stavby ruského reaktoru, protože politický tlak na to, aby ho dodali Rusové, je enormní.
Pokud jde o vyschlé zdroje, tak to samé se týká dálnic, které stát nebyl schopen pořádně stavět ani v době ekonomického růstu. Opravdu si někdo myslí, že v době zchudnutí to bude lepší?
Jen pro pobavení připomínáme, že Milošem Zemanem vysněný projekt Dunaj-Odra-Labe by v úplné verzi dosahoval výše investice až 582 miliard korun. Stejně s ním ale nyní zřejmě již poněkud zbytečný Národní investiční plán nepočítal.
Veškerá prognostika tady ale přechází do věštění, protože máme mnoho neznámých. Nevíme, jestli virus nějak nezmutuje. Co se bude dít, když masově zachvátí Afriku nebo Rusko. Jestli potíže nepozvednou k moci různá hnutí krysího typu, která jsou celá natěšená, jak se toho chopí. Kdo bude v Americe prezidentem a co se stane s Británií, která dostala k brexitu ještě tohle nadělení a poněkud psychopatického premiéra k tomu. Jak si povede maďarská ekonomika za dohledu plukovníků v továrnách a koho ten příklad inspiruje.
Budoucnost je samozřejmě otevřená, nejde o to, že by nás ovládal slepý osud. Jen se nám může vybavit název filmu Juraje Jakubiska z roku 1992: Lepší je být bohatý a zdravý než chudý a nemocný.