Když zrovna nezveřejní průzkum volebních preferencí sociální demokracii zjevně nakloněné CVVM, bývá to tragédie. V posledním měření pro Českou televizi skončila ČSSD dokonce pod hranicí volitelnosti. A víte co? Je to dobře. Ne pro českou politickou scénu, která by opravdu potřebovala normální levicovou politickou stranu. Je to dobře jako ukazatel toho, co se stane, když se několik kariéristů zaprodá oligarchovi.
Je úplně jedno jestli se ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová bude i nadále tvářit, že je to ona, kdo rozdává rozpočet. Předseda vlády Andrej Babiš ji vždycky převálcuje a v “Čau lidi” napíše, že to seniorům/maminkám/komukoli dalšímu přidal peníze on. A stejně tak to budou prezentovat jeho média a všechna další spřátelená.
ČSSD si zaslouží, aby dopadla přesně tak, jak to ukazují průzkumy. Neprokázala nic jiného než nekonečnou snahu zůstat ještě chvilku u moci. Porušila všechny podmínky, které si na začátku vládnutí s Babišem kladla. A co víc – sociální demokraté se několikrát nechali ponížit, ztrapnit a ještě se u toho poklonili premiérovi i prezidentovi. To všechno poté, co předchozí čtyři roky sledovali tragédii Bohuslava Sobotky, který tehdy ale do koalice s Babišem vstoupil jako ten silnější.
Jan Hamáček se do historie zapíše jako hrobař strany se staletou tradicí. Z ČSSD se stala marginální strana, a ať vymyslí cokoli, nezachrání ji už nic. Proč by někdo volil Maláčovou, když může natáhnout ruku rovnou k Babišovi? A proč by někdo, kdo by opravdu chtěl autentickou levici, volil stranu, která u moci drží miliardáře, který zbohatl nepřátelským přebíráním firem?
Sociální demokracii nepoučily troje prohrané volby, nepoučí se ani teď. Konec je blízko, nejspíš přijde už při příštích volbách do Poslanecké sněmovny. Smutno může být ve výsledku jen těm, kdo byli v referendu o vstupu do vlády proti tomuto kroku. Nikdo další už Hamáčkovu marnou ČSSD nepotřebuje.