KOMENTÁŘ / KDU-ČSL, jmenovitě hlavně ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, se na sociálních sítích chlubí snahou o prosazení zvýšení rodičovského příspěvku z 300 na 350 tisíc korun. V době, kdy všichni od vlády očekávají škrty, je to nehoráznost. A navíc spojená s nepravdivým tvrzením, že právě tohle nějak zvýší porodnost a podpoří rodiče.
České rodičovské příspěvky jsou štědré a ministr zjevně neví, že matky a otcové potřebují úplně jiné, systémové kroky, které by jim pomohly v době, kdy se stávají rodiči. Tohle je jen populismus a snaha oslovit někoho na první signální, nevíme, jak někoho podpořit, tak přihodíme peníze. Nejde o prorodinnou politiku.
Vláda Petra Fialy, ať chce, nebo nechce, bude vnímána jako vláda, která musela šetřit a také to dělala. Protože je taktéž vnímána jako pravicová, mohou proruští obchodníci se strachem schovávat své akce za hesla „proti bídě“. A je úplně jedno, kolik peněz navíc rozdá, protože ti, kteří čekají na peníze od státu a na to, že systém vyřeší jejich problémy, budou stejně volit Andreje Babiše. Proto by bylo skvělé přestat rozdávat a konečně se odhodlat ke škrtům.
Začít by se ale dalo tím, že se prostě nebude slibovat víc a víc. Národní ekonomická rada vlády (NERV) naopak navrhuje zkrácení doby pobírání rodičovského příspěvku o jeden rok, což by ušetřilo až sedm miliard ročně. Toto by měla být cesta, nikoli plošné navýšení o padesát tisíc korun. Ty peníze bude státní rozpočet někde muset vzít.
Ano, je to nepopulární. Ale co není? Pokud politik nechce vystupovat jako Andrej Babiš, tvrdit, že všechno zařídí lusknutím prstu za jakoukoli cenu, až jsou z toho desítky tisíc mrtvých během covidu a rozvrácené státní finance, vždycky si na něj bude část občanů stěžovat. Ta část, která si myslí, že stát je tu od toho, aby všechno zařídil. Ta část, která rozdávání očekává za všech okolností, a i když probíhá, není spokojená, protože dle svého přesvědčení dostala málo.
Vláda je odvážná a oceňovaná v zahraniční politice. Politická kultura v České republice se zlepšila tak, že už si snad ani nedovedeme představit, že jsme tu někdy měli Babiše, zároveň s ním Zemana a další účastníky té smutné tragédie. Ovšem je také načase mít odvahu, kterou voliči očekávali. A jestli někdo chce doopravdy myslet na „naše děti“, nepomůže jim populistickým zvyšováním rodičovských příspěvků v rámci špatného systému. Pomůže jim tím, že jim zůstane budoucnost v zemi, která nezbankrotuje.