POLEMIKA / Web Echo 24 nedávno obohatil diskusi o dezinformacích tím, že slovo dezinformace uvodil zkratkou „tzv.“. My, co pamatujeme komunistickou propagandu, víme, že označí-li autor něco za „tak zvané“, chce tím říci, že jde o něco podezřelého nebo dokonce neexistujícího. Tak jsme třeba za minulého režimu neměli politické vězně, ale nanejvýš tzv. politické vězně, kteří byli věznění za to, že požadovali dodržování tzv. lidských práv. 

Na Západě naproti tomu neměli svobodu, ale tzv. svobodu apod. Prostě, je-li něco „tzv.“, autor chce říct, že název neodpovídá tomu, co označuje. Ale proč má být dezinformace tak zvaná? Vzhledem k tomu, že autor píše o tzv. dezinformacích obecně, nikoliv o nějaké konkrétní tzv. dezinformaci, nezbývá než dojít k závěru, že autor popírá existenci dezinformací en gros. Prostě dezinformace neexistují.

Dále čtěte

Moudrý mírotvorce Jeffrey Sachs, hodné Rusko, zlá Amerika a další bludy

KOMENTÁŘ / Máme tu opět svátek našeho národního mučedníka pro svobodu slova Jana Husa. Optikou středověké společnosti však nešlo tolik…

Ti, co existenci dezinformací nepopírají, je chápou jako záměrně šířené nepravdy nebo záměrně upravené informace, které mají jejich příjemce ovlivnit v zájmu autora nebo objednatele dezinformace. Dezinformace je tedy opakem pravdy. Například pravdou je, že Rusko napadlo Ukrajinu. Nepravdou a dezinformací je, že Rusko Ukrajinu nenapadlo. Tak to lze popsat v prostoru těch, kteří existenci dezinformací nepopírají. Ale jak je to u těch, kteří věří, že dezinformace jsou „tak zvané“? Co je opakem tzv. dezinformací? Zřejmě tzv. pravda. A tím jsme se přesně dostali do vidění světa, jak chtějí, abychom ho vnímali, ruští propagandisté. Aby nebylo jasné, co je pravda, co je nepravda. Aby všechno bylo tak nějak tak zvané.

Autor článku se zabývá novelou zákonů o České televizi a o Českém rozhlase. Zdůrazňuje, že veřejnoprávní média mají mít nově za úkol přispívat k postupu proti dezinformacím. Nedomnívám se, že by tahle povinnost přinášela nějakou zásadní změnu do práce novinářů. Principem žurnalistické práce je hledání pravdy a tedy i odhalování nepravdy. Aspoň v těch médiích, která pravdu a nepravdu nezpochybňují jako tak zvané.

Dále čtěte

Nechceme zamykat obsah. Pomozte nám šířit články deníku FORUM 24 a přispějte nám ve sbírce

Deník FORUM 24 vznikl jako protiváha k médiím, která v Česku převzali oligarchové. Aniž by za námi některý z nich…

Když byl šéfredaktor Echa 24 ještě novinářským elévem, začínal v redakci deníku Lidové noviny, které vydávalo stejnojmenné vydavatelství, jehož jsem byl ředitelem. Jako první noviny v postkomunistickém Československu jsme přijali etický kodex, jehož součástí byla povinnost ověřovat informace a do novin psát jen ty, které ověřováním prošly. Tehdy ovšem ještě nikoho nenapadlo, že by pravdivost či nepravdivost mohly být tak zvané.

Požadovat po médiích, aby vyvracela dezinformace, není nejen nepatřičné, ale je to zcela samozřejmé. Pokud to tedy vláda navrhla do zákona, je to jen zdůraznění dobové naléhavosti tohoto úkolu, ale fakticky to neznamená žádné změny v práci profesionálních novinářů. A ti, co se domnívají, že dezinformace jsou „tzv.“, by se měli zamyslet, jestli by „tzv.“ neměli doplnit i před svou profesi.