Když si člověk občas – pokud chce být na chvíli masochista – otevře internetové diskuze, musí ho nutně napadnout, co vede přispěvatele k často nepochopitelně zlému, nenávistnému vyjadřování (autorka tohoto článku může potvrdit, že znásilnění je to nejmenší, co jí někteří milí čtenáři přejí), a hlavně se musí nutně ptát, jak se mu bránit.
Dříve byly za to nejhorší označovány diskuze na webu Novinky.cz, v posledních letech ale míra nenávisti na sociálních sítích a diskuzních fórech jednoznačně roste – také v souvislosti s migrační krizí, ruskou propagandou, ale hlavně s posouváním hranic toho, co je možné veřejně říkat.
Není to jenom prezident Zeman, kdo má rád vulgární urážky a pseudobonmoty, nemusíme si připomínat jen namletí do masokostní moučky z úst klasika Konvičky. Jsou to lidé, kteří se modlí za velký teroristický útok, lidé, kteří se zabývají soustavnou dehonestací těch, kteří nesdílejí jejich názory, a velká spousta jejich známých, přátel nebo jen těch, kteří komentují na stejném místě, jim za to tleská.
Opravdu by někomu z těch, kteří píšou ten naprostý zlý hnus připadalo normální přijít např. v tramvaji k naprosto cizí ženě a říci jí: „Dobrý den, doufám, že vám ti vaši muslimáci uříznou hlavu, zk*rvená sluníčkářko.“? A opravdu by tomu ostatní ve stejném vagonu zatleskali? Nezbývá než doufat, že nikoli.
Toto chování, které se samozřejmě vyskytuje všude po světě, vede mnoho zpravodajských webů zejména k tomu, že internetové diskuze ruší (ostatně diskutovat se samozřejmě dá i na sociálních sítích) a diskutéři se okamžitě zlobí, že se jedná o cenzuru. Nejedná. Stejně tak není nic nepochopitelného na tom, když Facebook zruší nějakou stránku.
Rozčilování se nad podobnými kroky je způsobeno dvěma faktory. Prvním je naprosté nepochopení pojmu svoboda slova – rozhodně totiž neznamená, že si každý může veřejně říkat, cokoli ho napadne. Svoboda slova znamená také odpovědnost za pronesené výroky. Druhou věcí je pomýlený dojem, že soukromá média nebo soukromá společnost Facebook má nějakou povinnost nechat někoho, aby si svoje mindráky léčil psaním do jejich – nikoli do své vlastní – diskuze. K tomu rozhodně není žádný důvod. Když budu mít dům u silnice, mám také povinnost nechat každého, aby mi na něj někdo nasprejoval něco sprostého? Nikoli.
Internetové diskuze jsou jen jedním z důkazů naprosté neschopnosti respektovat a slušně reagovat na cizí názory. Bohužel se zatím nezdá, že by se prostředí nějak kultivovalo, naopak. A začít by se mělo tím, že i politici a vůbec všichni ve veřejném prostoru ukážou, že slušné chování je něčím, co rozhodně není jen banální hloupost, kterou už dávno nepotřebujeme.
