Dopady covidové pandemie na teenagery byly podle nové vědecké studie větší, než se doposud myslelo. Kromě psychických problémů bylo prý u některých dospívajících lidí zaznamenáno rychlejší stárnutí mozku.

Studie zveřejněné v časopise Proceedings of the National Academy naznačují, že mozky některých dospívajících lidí po prodělaném covidu stárnou mnohem rychleji v porovnání s těmi, co nemoc neprodělali. U dívek prý mozek stárne v průměru o 4,2 roku rychleji, u mladých mužů je pak stárnutí rychlejší o 1,4 roku.

„Zjištění prokazují křehkost mozku dospívajících,“ řekla pro CNN hlavní autorka studie Dr. Patricia K. Kuhlová, která je vedoucí katedry Bezos Family Foundation pro vzdělávání v raném dětství.

Dle názoru vědců dochází během dospívání k významnému socioemocionálnímu vývoji spolu s podstatnými změnami ve struktuře a funkci mozku. Tloušťka mozkové kůry pak prý přirozeně vrcholí během dětství, neustále klesá během dospívání a dále se snižuje v průběhu života.

Dále čtěte

Mladí přestávají používat kondomy. Experti varují před pohlavními nemocemi i neplánovaným početím

Používání kondomů mezi sexuálně aktivními dospívajícími v Evropě od roku 2014 výrazně pokleslo, míra nechráněného pohlavního styku je proto velmi…

Výzkumu se zúčastnilo 130 teenagerů ve věku 12 až 20 let. Autoři studie z něj vyloučili  dospívající, u kterých byla diagnostikována vývojová nebo psychiatrická porucha nebo kteří užívali psychotropní léky.

Vědecký tým použil data z předpandemické magnetické rezonance (MRI) k vytvoření normativního modelu toho, jak se 68 oblastí mozku pravděpodobně vyvine během typického dospívání. S těmi pak porovnal data z MRI po pandemii, aby zjistil, zda se vývoj nevychyluje od očekávání.

Rizikovým faktorem je stres

Studie údajně odhalila zrychlené kortikální ztenčování v postpandemických mozcích dospívajících vyskytující se ve 30 oblastech mozku napříč oběma hemisférami a všemi laloky u dívek a ve dvou oblastech u chlapců.

Na základě předchozího výzkumu se autoři domnívají, že aktuální zjištění mohou být způsobena fenoménem známým jako hypotéza zrychlení stresu. Tato teorie předpokládá, že v prostředí s vysokým stresem se vývoj mozku může posunout směrem k rychlejšímu dospívání, aby chránil emocionální okruhy mozku a oblasti zapojené do učení a paměti.

„Existuje také teorie o korelacích mezi hladinami kortizolu ve slinách a tloušťkou kortikální kůry ve frontálním laloku u dospělých lidí. Pohlavní rozdíly by mohly být způsobeny různými účinky stresorů na chlapce a dívky na základě toho, co je pro každého důležité,“ vysvětlují autoři studie.