Bývalý předseda ústavně právního výboru Jeroným Tejc a ministr spravedlnosti Robert Pelikán oficiálně potvrdili, že Tejc se stal politickým náměstkem ministra spravedlnosti. Bude tak v parlamentu lobbovat za Pelikánovy návrhy zákonů nebo mu pomáhat s vyjednáváním v justici. Má být Pelikánovou spojkou do parlamentu, k právnickým profesním komorám, státnímu zastupitelství či soudům.

Když se tato zpráva objevila v médiích poprvé krátce před Vánoci, znamenala velké překvapení. Tejc na konci listopadu oznámil, že po dvaceti letech odchází ze sociální demokracie kvůli neúspěchu strany ve volbách. Už před tím měl ale nakročeno pryč z politiky, když jako vlivný člen ČSSD odmítl se znovu ucházet o poslanecký mandát.

Překvapující je Tejcův krok proto, že vzájemné vztahy mezi ním a Pelikánem nebyly vždycky bez problémů. Podle České justice, která jako první oficiální informaci o Tejcově nové roli přinesla, jej hájil například proti opozičním poslancům ÚPV, kteří ministru spravedlnosti vytýkali, že na jednání s poslanci posílá své náměstky. Tejc byl také v roce 2016 odpůrcem reorganizace policejních útvarů, což se připisovalo jeho chladným vztahům s exministrem vnitra Milanem Chovancem (ČSSD) a vnitrostranickému rebelantství. Tejc totiž patřil k hlavním Sobotkovým odpůrcům v ČSSD, a ke křídlu bývalého jihomoravského krajského hejtmana Michala Haška.

Na druhou stranu se s Pelikánem několikrát střetl. Přestože byl iniciátorem a zastáncem několika novel exekučního řádu, které byly vstřícné vůči dlužníkům, ke konci volebního období ale přibrzdil, a proti poslední novele exekučního řádu, kterou již nestačil Pelikán prosadit, vystupoval již zcela otevřeně. Postavil se i proti snížení exekutorského tarifu. Podle jeho tehdejšího vyjádření úvahám o konkrétní částce by měla předcházet podrobná analýza, nikoliv dojmy. Snížení tarifu by však nemělo být kompenzováno zavedením povinných záloh pro věřitele, jak zamýšlel Pelikán. To by podle Tejce znamenalo zejména pro drobnější věřitele, například matky vymáhající výživné na dítě, nepřiměřený růst nákladů na vymáhání a zhoršení jejich možnosti domoci se zaplacení dluhu. Klonil se dokonce k tomu, aby ministra spravedlnosti omezil v jeho právu určovat výši  tarifu parlament. „Zatím se jedná pouze o mediální výkřik, který není podložen žádnou prací. Proto jej není možné brát vážně, bude-li na stole takový návrh, je dobré o něm vést debatu, ale tak tomu není. Navíc se blíží konec volebního období a snižuje se tak šance na prosazení komplikovanějších legislativních návrhů,“ rozcupoval nemilosrdně Pelikánův tehdejší návrh ohledně záměru na převedení části exekutorských pravomocí zpět na soudy.

Zcela zásadní střet mezi Tejcem a jeho současným šéfem se odehrál při přijímání novely zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Ministerstvo spravedlnosti nebylo schopno za více než rok připravit podmínky, za něž by se firmy vyvinily. Tejc se kvůli tomu dostal do otevřeného střetu s Pelikánem, a nakonec připravil vlastní návrh. Tejc byl rovněž častým hostem různých seminářů na téma exekucí, insolvencí a dalších justičních otázek, na kterých vůči Pelikánovi vystupoval značně kriticky, a kritikou nešetřil ani v osobních rozhovorech. Vadily mu nepřipravené návrhy z dílny ministerstva, a kvůli tomu neváhal například přerušit projednávání novely insolvenčního zákona.

Překvapením je jeho angažmá i kvůli tomu, že při odchodu z politiky prohlásil, že chce zakotvit v notářství. To se mu nakonec nepovedlo, přičemž se spekulovalo o tom, že za neúspěchem byl zásah právníka Radka Pokorného, který s Tejcem má vyhrocené vztahy.

Podle všeho však podle České justice za krachem Tejcovy notářské kariéry stojí osobní problémy notářky, k níž měl Tejc nastoupit.

Díky svým kontaktům do justice a zkušenostem z parlamentní práce může být Tejc významnou posilou Pelikánova týmu. Právě pro svou snahu po nalézání konsensu a pro své vystupování, které je v přímém protikladu s arogantním chováním jeho šéfa, může nacházet kompromisy tam, kde Pelikán i kvůli svým osobním vlastnostem selhává. To by mohlo pomoci komunikovat návrhy jak v prostředí soudů či právnických komor, kde Pelikán není příliš oblíben či je vysloveně nesnášen, tak ve sněmovně.

Tejcovo angažmá má ale především politický rozměr. Těžko si lze představit, že by Tejc Pelikánovi prošel bez požehnání Andreje Babiše. Tejc tak může být vstřícným krokem vůči části ČSSD, která zřejmě na sjezdu nahradí Sobotkovo vedení, a snahou o resuscitaci minulé vládní koalice. Šlo by o variantu, kdy bude Babiš skládat vládu na druhý pokus. Tejc by mohl v tomto angažmá sehrát jednu z klíčových rolí, i vzhledem ke svým dobrým kontaktům s prezidentem Milošem Zemanem, pokud bude opět zvolen. V takovém případě není vyloučeno, že by mohl pomýšlet i na vládní angažmá. Buď přímo na ministerstvu spravedlnosti, pokud by se Pelikán posunul na vnitro, anebo by se mohl stát předsedou legislativní rady vlády.