Petr Pavel FOTO: Petr Pavel / se souhlasem
FOTO: Petr Pavel / se souhlasem
Telefonát zvoleného prezidenta Petra Pavla s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen je svého druhu průlomem diplomatické izolace, do níž se Čína snaží Tchaj-wan zatlačit ve snaze delegitimizovat jeho samotnou existenci uvedl v úterý projekt Sinopsis. Podle analytičky Ivany Karáskové z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) by celosvětově podpořilo postavení ostrova, pokud by se uskutečnila Pavlova návštěva na Tchaj-wanu.
Podle čínské diplomacie Pavel ustoupil od svých slov, že je třeba respektovat princip jedné Číny, což podle Pekingu uváděl v době volební kampaně. Mluvčí čínské diplomacie prohlásila, že Čína proti pondělnímu telefonátu rezolutně protestuje. Zpochybnila také Pavlovu důvěryhodnost.
Kancelář tchajwanské prezidentky telefonát označila za diplomatický průlom. Pavel prezidentce řekl, že Tchaj-wan a Česká republika sdílejí hodnoty svobody, demokracie a lidských práv a že budou dále posilovat partnerství.
Podle projektu Sinopsis Peking na podobné kroky obvykle reaguje velmi razantně, tentokrát je ale jeho odezva zatím překvapivě zdrženlivá. „To zřejmě odráží jeho snahu o vylepšení obrazu Číny ve světě, zejména v Evropě, po excesech předchozího agresivního přístupu v podobě tzv.diplomacie vlčích válečníků. Uvidíme, jak dlouho mu tato snaha o přívětivější tvář vydrží,“ uvedl projekt.
Pokud by se uskutečnila Pavlova návštěva na Tchaj-wanu, jak sám generál ve výslužbě naznačil, byl by to podle Karáskové výrazný signál nejen do Tchaj-peje, ale celosvětově by to podpořilo postavení ostrova. Většina prezidentů navštívila Tchaj-wan poté, co jim skončil mandát, míní. „Toto gesto ze strany středně velké země EU by neslo velký symbolický význam,“ uvedla.
K napětí ve vztazích s Čínou to podle ní nepochybně povede, neboť Tchaj-wan je pro Čínu mimořádně důležité strategické téma. „Na stranu druhou vzájemné vztahy jsou na bodu mrazu od roku 2020, po výhrůžkách, které adresovali čínští představitelé (předsedovi Senátu) Miloši Vystrčilovi (ODS),“ poznamenala Karásková. Čínský ministr zahraničí tehdy uvedl, že Vystrčil zaplatí vysokou cenu za svou oficiální cestu na Tchaj-wan. „Neochota Číny odsoudit ruskou invazi na Ukrajinu také vzájemným vztahům neprospěla,“ dodala analytička.
Filip Šebok z AMO připomněl, že se jedná o první přímý telefonát lídrů Tchaj-wanu a evropského státu a první podobný případ od spojení Cchaj Jing-wen s Donaldem Trumpem po jeho zvolení v roce 2016. Jde proto o netypický krok, který byl umocněn faktem, že Pavel dal najevo zájem setkat se s prezidentkou i osobně.
Čína podle analytika na jakýkoli rozvoj vztahů s Tchaj-wanem reaguje tradičně velmi ostře. Připomněl reakci na otevření reprezentativního úřadu Tchaj-wanu v Litvě s použitím „Tchaj-wan“ namísto „Tchaj-pej“ v názvu v roce 2021, kdy Čína podrobila Litvu ekonomickým sankcím. Na Vystrčilovu cestu na Tchaj-wan podle něj Čína nijak zásadně nereagovala, bylo to však v situaci, kdy vláda a především prezident Miloš Zeman byli Číně stále nakloněni.
Další vývoj podle Šeboka bude záviset na dalších krocích Pavla i české diplomacie. „Plánovaná cesta předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) na Tchaj-wan v březnu i pravděpodobný odchod České republiky z formátu spolupráce Čína-země střední a východní Evropy (dříve známý jako formát 17+1) však naznačují, že vzájemné vztahy se budou dále vyostřovat,“ dodal.
