KOMENTÁŘ / Po nově zvoleném americkém prezidentovi si s ruským diktátorem pocítil potřebu promluvit i nejspíš končící německý spolkový kancléř. Detaily ani jednoho z rozhovorů neznáme, ale oba jsou především vítězstvím ruské propagandy. Aby měly nějaký efekt, museli by západní státníci přejít od slov k činům.

U Donalda Trumpa se snaha promluvit si s Putinem dá ještě do jisté míry chápat. V kampani slíbil, že válku ukončí, a jako nově nastupující prezident možná cítil, že by bylo dobře vládci Kremlu sdělit, jaká je jeho pozice. Pochopení má ovšem své meze, vzhledem k tomu, že oba muži spolu nejspíš mluvili i v době, kdy Trump prezidentem nebyl.

Dále čtěte

Česko a Západ nad propastí? Chcete-li pochopit problémy současného světa, kupte si naši novou knihu

Pořiďte si v našem e-shopu novou knihu Nad propastí. Česko a Západ v boji o svobodu a demokracii, kterou jako editor…

Všichni škemrají o audienci u cara

Snad bude pro staronového amerického prezidenta poučením, jak Rusko s celou záležitostí naložilo. Telefonát nejprve popřel mluvčí Kremlu Peskov. Rusko pak vzápětí vyhodilo do povětří přehradu v Doněcké oblasti, což je s velkou pravděpodobností sám o sobě válečný zločin. To vše poté, kdy Trumpův tým ohlásil, že spolu oba muži mluvili a Trump Putina varoval před další eskalací.

U odcházejícího předsedy spolkové vlády je snaha o přímý rozhovor s ruským diktátorem ještě méně pochopitelná. Krom toho, že premiérem už nejspíš dlouho nebude, takže má na Kreml minimální páky, je navíc na rozdíl od Trumpa úřadujícím představitelem své země. Stal se tak prvním vrcholným zástupcem západní země, který s Putinem mluvil od konce roku 2022.

Je těžké nevzpomenout si na Macronovu deeskalační diplomacii před ruskou plnohodnotnou agresí. Naivita francouzského prezidenta byla částečně omluvitelná upřímnou snahou agresi odvrátit. Scholz už ale jen pomáhá ruské propagandě dokázat, že s carem chtějí všichni mluvit. Tisková zpráva TASS zmiňuje, že telefonát byl na popud Berlína, třikrát v krátkém textu.

Acta non verba

Jalové rozhovory o ničem jsou k ničemu. Maximálně dávají Kremlu zdání jisté legitimity. „Vždyť se podívejte, že jednáme,“ může volat Moskva. K žádnému posunu ani k vyjádření nových stanovisek nedošlo. Scholz se asi jen snaží působit před volbami státnicky. Buď neví, že tím pomáhá Putinovi, nebo je mu to jedno. Ani jedna z možností není nějaké terno.

Dále čtěte

Německý kancléř Scholz si telefonoval s ruským vůdcem Putinem

Německý kancléř Olaf Scholz v pátek odpoledne v telefonickém rozhovoru vyzval Vladimira Putina ke stažení vojáků…

Jediné možné pozitivum je, že snad nastupující americký prezident i evropští politici pochopí, že jakémukoliv jednání musí předcházet tlak nikoliv na Ukrajinu, ale na Rusko. Ten se ovšem po telefonu nevytvoří. Tlak mohou vyvolat jen činy západních politiků. Krom zvýšené pomoci Ukrajině by pomohlo třeba i to, kdyby si nejenom Německo přiznalo, že po čtvrt století zanedbávání naši obranyschopnost nespasí, když na ni budeme pár let dávat ona slavná dvě procenta HDP.