Andrej Babiš

Jméno: Andrej Babiš
Datum narození: 2. září 1954
Místo narození: Bratislava, Československo (dnes Slovensko)
Věk: 69 let
Výška: cca 185 cm
Váha: cca 82 kg
Bydliště: Františka Zemana 876, okres Praha-západ, Průhonice, PSČ 25243

Rodinný život Andreje Babiše:

Rodiče:

Otec: Štefan Babiš, diplomat a obchodní zástupce, člen Komunistické strany Československa (KSČ). Působil jako diplomat v zahraničí, což mělo vliv na Babišovo dětství a vzdělání. Andrej Babiš strávil část svého dětství ve Francii a ve Švýcarsku.
Matka: Adriana Babišová, rovněž aktivní v diplomatických službách, což Babišovi poskytlo mezinárodní zázemí.

Manželka:

Monika Babišová (dříve Herodesová): Narozena 14. června 1974 v České republice. Vzali se v roce 2017 po mnohaletém vztahu. Monika Babišová se stala veřejně známou postavou díky svému manželství a aktivitám spojeným s charitou. V dubnu roku 2024 se manželé rozešli.

Nová partnerka Andreje Babiše:

Nová partnerka (milenka) Andreje Babiše se jmenuje Aneta Zicklerová. Aneta Zicklerová nahradila v marketingovém týmu hnutí ANO Marka Prchala.

Děti:

Adriana Bobeková (roz. Babišová): Narozena 1979 z prvního manželství s Beatou Adamovičovou. Pracuje v oblasti marketingu a podnikání. Její otec veřejně hovořil o jejích údajných psychických problémech.
Andrej Babiš mladší: Narozen 1983 z prvního manželství. Známý především kvůli únosu na Krym v roce 2015, který zorganizoval několikrát odsouzený Rus Petr Protopopov po domluvě s Andrejem Babišem. Články na téma Andrej Babiš mladší
Vivien Babišová: Dcera s Monikou Babišovou. Studuje v zahraničí a pracuje pro Agrofert.
Frederik Babiš: Syn s Monikou Babišovou. Aktivně se věnuje sportu, zejména fotbalu.

Více o rodině Andreje Babiše se dozvíte v tomto článku: Neuvěřitelná historie Babišovy rodiny

Vzdělání Andreje Babiše

Gymnázium Jura Hronca v Bratislavě: Absolvoval v roce 1974. Během studia byl aktivní ve sportu a zájmových kroužcích.
Vysoká škola ekonomická v Bratislavě (nyní Ekonomická fakulta): Studoval zahraniční obchod a dokončil v roce 1978. Díky postavení svého otce strávil část svého studia ve Francii a ve Švýcarsku, což mu poskytlo široký mezinárodní rozhled a jazykové dovednosti.

První pracovní zkušenosti Andreje Babiše

Začátek kariéry v zahraničním obchodě

Po ukončení studia na Vysoké škole ekonomické v Bratislavě v roce 1978, kde získal titul inženýra v oboru zahraniční obchod, začal Andrej Babiš svou profesní dráhu v oblasti, kterou studoval. Jeho první pracovní pozice byla v podniku zahraničního obchodu Chemapol Bratislava, což byla společnost specializující se na obchodování s chemickými produkty.

Chemapol Bratislava

Chemapol Bratislava byl jedním z klíčových podniků v oblasti zahraničního obchodu s chemickými produkty v tehdejším Československu. Babiš zde získal první praktické zkušenosti v mezinárodním obchodě a naučil se navigovat v komplexním prostředí mezinárodních obchodních vztahů.

Pozice: Andrej Babiš začínal na nižších pozicích, kde se učil základům obchodu s chemickými produkty, vyjednávání smluv a řízení dodávek. Postupně se vypracoval na vyšší pozice.
Aktivity: Jeho práce zahrnovala jednání s dodavateli a odběrateli, zajišťování logistických operací a řešení problémů spojených s mezinárodním obchodem.

Státní bezpečnost (StB)

V době svého působení v Chemapolu byl Andrej Babiš registrován jako agent Státní bezpečnosti (StB) pod krycím jménem „Bureš“. Tato informace vyvolala mnoho kontroverzí a byla předmětem dlouhodobých soudních sporů. Babiš opakovaně popíral aktivní spolupráci s StB, ale soudní rozhodnutí v roce 2024 potvrdilo, že jeho registrace jako agenta byla oprávněná.

Působení v zahraničí

Díky svým schopnostem a kontaktům získaným během práce v Chemapolu byl Babiš vyslán do zahraničí, kde působil jako obchodní zástupce. Jeho kariéra v zahraničí byla významným obdobím, které formovalo jeho budoucí podnikatelské a politické ambice.

Francie: Babiš strávil několik let ve Francii, kde pracoval pro PZO (Podnik zahraničního obchodu) Petrimex, mateřskou společnost Chemapolu. Ve Francii rozvíjel své obchodní kontakty a naučil se francouzskému jazyku a kultuře, což mu později velmi pomohlo v podnikání.
Švýcarsko: Další významné působiště bylo ve Švýcarsku, kde rovněž pracoval pro Petrimex.

Návrat do Československa

Po návratu do Československa pokračoval ve své kariéře v zahraničním obchodě, kde jeho schopnosti a zkušenosti získané v zahraničí byly velmi ceněné. Pokračoval v práci pro Petrimex, kde se vypracoval na jednu z vedoucích pozic.

Vedoucí pozice: Babiš zastával různé vedoucí pozice, kde měl na starosti řízení obchodních operací a strategické plánování. Jeho práce zahrnovala nejen obchodování s chemickými produkty, ale i rozšiřování obchodních aktivit a hledání nových příležitostí na mezinárodních trzích.
Strategické rozhodování: Díky své schopnosti analyzovat trhy se podílel na strategických rozhodnutích společnosti.

Podnikání Andreje Babiše

Založení Agrofertu

Agrofert je konglomerát, který se stal jedním z největších a nejvýznamnějších podniků v České republice. Andrej Babiš založil Agrofert v roce 1993. Mnoho firem, které do Agrofertu dnes patří, získal nepřátelským převzetím.

Počátky Agrofertu

Vznik společnosti: Agrofert byl původně založen jako malá obchodní firma, zaměřená na chemické produkty. Společnost rychle rostla díky Babišovým zkušenostem a kontaktům, které získal během svého působení v Chemapolu a Petrimexu.
Financování a kapitál: Získání počátečního kapitálu pro Agrofert bylo spojeno s řadou kontroverzí. Babiš využil své obchodní kontakty a schopnosti vyjednávat, aby získal prostředky na rozvoj společnosti. Tvrdí, že mu půjčili spolužáci ze Švýcarska, nikdo je ovšem nezná.

Kontroverze kolem získání Agrofertu

Spojení s Petrimexem: Babišova kariéra v Petrimexu, státním podniku zahraničního obchodu, hrála klíčovou roli v jeho schopnosti založit Agrofert. Existují spekulace, že Babiš využil své pozice a kontaktů v Petrimexu k získání klíčových aktiv a informací, které pomohly při budování Agrofertu.
Náhlé rozdělení: Babiš údajně využil interních konfliktů a slabostí v managementu Petrimexu k tomu, aby získal kontrolu nad některými jejich dceřinými společnostmi a aktivy. Tento proces nebyl transparentní a vedl k řadě obvinění z nekalých praktik.

Kontroverze během expanze

Obvinění z monopolizace: Rychlá expanze Agrofertu vedla k obviněním z pokusů o monopolizaci trhu. Babiš využíval svou ekonomickou sílu k vytlačování konkurence a získávání dominantní pozice v různých odvětvích.
Střet zájmů: Babiš jako ministr financí a později premiér byl často kritizován za to, že využívá svou politickou moc k prosazování zájmů Agrofertu. Dlouhodobě byl a je ve střetu zájmů, což několikrát potvrdil Evropský parlament.
Dotace a veřejné zakázky: Agrofert byl také předmětem vyšetřování ohledně využívání evropských a státních dotací. Babišovy společnosti získávaly dotace a veřejné zakázky v nesouladu s pravidly a existovaly případy zneužívání dotací.

Mafra – Mediální impérium

Akvizice Mafra: V roce 2013 koupil Babiš mediální skupinu Mafra, která vlastní několik významných českých novin a časopisů, včetně deníků Mladá fronta DNES a Lidové noviny. Tato akvizice vyvolala obavy z možného zneužití mediální moci k ovlivňování veřejného mínění, které se také potvrdily.
Vliv na média: Babiš využívá své mediální impérium k prosazování vlastních politických a obchodních zájmů, což vedlo k obviněním z manipulace a střetu zájmů. Prokázaly to například nahrávky Skupiny Šuman, na nichž plánoval s redaktorem Markem Přibilem texty proti konkurenci.

Politická kariéra Andreje Babiše:

ANO 2011

Založení: V roce 2011 založil politické hnutí ANO 2011 jako „občanskou iniciativu“ zaměřenou na boj proti korupci a prosazování transparentnosti ve veřejné správě.
Úspěchy: Pod jeho vedením se hnutí stalo významnou politickou silou, která získala širokou podporu voličů díky své anti-establishmentové rétorice a slibům efektivního řízení státu.

Poslanec Parlamentu

Začátek: Od října 2013 je poslancem Parlamentu České republiky.

Ministr financí

Působení: V letech 2014–2017 působil jako první místopředseda vlády a ministr financí v kabinetu Bohuslava Sobotky.

Předseda vlády

Vítězství: Po vítězství ANO 2011 ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017 se Babiš stal předsedou vlády České republiky. Jeho vláda byla podporována prezidentem Milošem Zemanem a menšinovou koalicí s ČSSD. U moci jej držela KSČM, které dlouhodobě ustupoval.
Funkční období: Funkci předsedy vlády zastával do roku 2021. Během svého působení se zaměřil na ekonomické reformy, digitalizaci státní správy a infrastrukturu.

První vláda Andreje Babiše (2017–2018)

Vznik vlády

Jmenování: První vláda Andreje Babiše byla jmenována prezidentem Milošem Zemanem 13. prosince 2017 po parlamentních volbách konaných v říjnu 2017. V těchto volbách zvítězilo hnutí ANO 2011, které získalo 78 mandátů v Poslanecké sněmovně.
Složení vlády: Vláda byla menšinová, sestavená převážně z členů hnutí ANO a nestraníků nominovaných tímto hnutím.

Složení vlády

Klíčoví ministři:
Předseda vlády: Andrej Babiš
Ministryně financí: Alena Schillerová
Ministr zahraničních věcí: Martin Stropnický
Ministr obrany: Karla Šlechtová
Ministr spravedlnosti: Robert Pelikán
Ministr průmyslu a obchodu: Tomáš Hüner
Ministr pro místní rozvoj: Klára Dostálová
Ministr dopravy: Dan Ťok
Ministr zdravotnictví: Adam Vojtěch
Ministr životního prostředí: Richard Brabec
Ministr zemědělství: Jiří Milek
Ministryně práce a sociálních věcí: Jaroslava Němcová
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Robert Plaga
Ministr vnitra: Lubomír Metnar

Příčiny konce vlády

Nedostatek důvěry: Po jmenování vlády 13. prosince 2017 čelila tato vláda hlasování o důvěře v Poslanecké sněmovně. Hlasování se uskutečnilo 16. ledna 2018, přičemž vláda nezískala potřebnou podporu. Pro hlasovalo pouze 78 poslanců z hnutí ANO, proti bylo 117 poslanců z ostatních stran.
Politická situace: Hnutí ANO bylo ve volbách jasným vítězem, ale nemělo dostatečný počet mandátů pro vytvoření většinové vlády. Ostatní strany v Poslanecké sněmovně nebyly ochotné vstoupit do koalice s ANO, zejména kvůli obviněním Andreje Babiše v kauze Čapí hnízdo.
Obvinění Andreje Babiše: Andrej Babiš a jeho kolega Jaroslav Faltýnek čelili obvinění z dotačního podvodu v souvislosti s farmou Čapí hnízdo. Toto obvinění bylo hlavním důvodem, proč mnohé politické strany odmítaly spolupracovat s hnutím ANO a podpořit vládu vedenou Babišem.

Prezidentovo stanovisko: Prezident Miloš Zeman byl ochoten dát Andreji Babišovi druhou šanci na sestavení vlády. Po pádu první vlády Babišovy byl pověřen sestavením nové vlády, což vedlo k vytvoření druhé vlády Andreje Babiše, která byla jmenována 27. června 2018.

Druhá vláda Andreje Babiše (2018–2021)

Vznik vlády

Jmenování: Druhá vláda Andreje Babiše byla jmenována prezidentem Milošem Zemanem 27. června 2018 po několika měsících jednání a vyjednávání. Tato vláda byla koaliční, složená z hnutí ANO 2011 a České strany sociálně demokratické (ČSSD), a podporovaná Komunistickou stranou Čech a Moravy (KSČM) na základě toleranční dohody.

Složení vlády

Klíčoví ministři:
Předseda vlády: Andrej Babiš (ANO)
Místopředseda vlády a ministr vnitra: Jan Hamáček (ČSSD)
Ministryně financí: Alena Schillerová (nestraník za ANO)
Ministr zahraničních věcí: Tomáš Petříček (ČSSD) (od října 2018)
Ministr obrany: Lubomír Metnar (nestraník za ANO)
Ministr spravedlnosti: Jan Kněžínek (nestraník za ANO) (do dubna 2019), Marie Benešová (nestraník za ANO) (od dubna 2019)
Ministr průmyslu a obchodu: Marta Nováková (nestraník za ANO) (do dubna 2019), Karel Havlíček (nestraník za ANO) (od dubna 2019)
Ministryně pro místní rozvoj: Klára Dostálová (nestraník za ANO)
Ministr dopravy: Dan Ťok (nestraník za ANO) (do dubna 2019), Vladimír Kremlík (nestraník za ANO) (od dubna 2019 do ledna 2020), Karel Havlíček (od ledna 2020)
Ministr zdravotnictví: Adam Vojtěch (nestraník za ANO) (do září 2020), Roman Prymula (nestraník za ANO) (od září do října 2020), Jan Blatný (nestraník za ANO) (od října 2020 do dubna 2021), Petr Arenberger (nestraník za ANO) (od dubna 2021)
Ministr životního prostředí: Richard Brabec (ANO)
Ministr zemědělství: Miroslav Toman (nestraník za ČSSD)
Ministryně práce a sociálních věcí: Jana Maláčová (ČSSD)
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Robert Plaga (nestraník za ANO)
Ministr kultury: Antonín Staněk (ČSSD) (do srpna 2019), Lubomír Zaorálek (ČSSD) (od srpna 2019)

Konec vlády

Volby: Druhá vláda Andreje Babiše skončila po parlamentních volbách v říjnu 2021, ve kterých zvítězila koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a koalice Piráti a STAN. Andrej Babiš byl následně nahrazen Petrem Fialou (ODS) na postu předsedy vlády.
Hodnocení: Druhá vláda byla charakterizována úspěchy v ekonomické a sociální oblasti, ale také kontroverzemi a kritikou týkající se střetu zájmů a řízení pandemie COVID-19. Navzdory těmto výzvám vláda dosáhla řady významných cílů a iniciativ, které ovlivnily politický a ekonomický vývoj České republiky.

Kontroverze a kauzy Andreje Babiše:

Kauza Čapí hnízdo

Popis: Případ se týká farmy Čapí hnízdo, která získala dotaci z Evropské unie ve výši 50 milionů korun na stavbu areálu pro agroturistiku. Vyšetřování odhalilo, že společnost, která dotaci obdržela, byla původně součástí koncernu Agrofert.
Vývoj:
V roce 2017 byli Babiš a Jaroslav Faltýnek obviněni z dotačního podvodu.
V roce 2020 bylo obvinění z dotačního podvodu potvrzeno a případ pokračoval u soudu.
Babiš popírá jakékoli pochybení a tvrdí, že je cílem politického spiknutí.

Kauza StB – Agent „Bureš“

Spolupráce s StB: Babiš čelí obviněním, že byl agentem Státní bezpečnosti (StB) v době komunistického režimu v Československu.
Soudní spory: Slovenské soudy opakovaně řešily Babišovo spojení s StB, přičemž různá rozhodnutí buď potvrzovala, nebo zpochybňovala jeho spolupráci s touto organizací. Poslední rozhodnutí soudu z února 2024 smetla Babišovu ústavní stížnost a dle soudu je veden jako agent StB oprávněně.
Důkazy o členství Andreje Babiše v STB: Důkazy o tom, že Andrej Babiš byl veden jako agent StB, vycházejí především z archivních dokumentů, které jsou uchovávány ve slovenském Ústavu pamäti národa (ÚPN). Tyto dokumenty zahrnují záznamy o Babišově evidenci jako agenta pod krycím jménem „Bureš“. Klíčové 3 důkazy jsou:

Registrační protokol StB: Dokumenty obsahují Babišovo krycí jméno „Bureš“ a informace o tom, že byl údajně získán k spolupráci s StB v roce 1980. Tento protokol byl veden jako důkaz o jeho údajné spolupráci.
Podpisy na závazcích a zprávách: V některých dokumentech se nacházejí podpisy, které se připisují Andreji Babišovi, i když Babiš sám tvrdí, že tyto dokumenty jsou falešné nebo zmanipulované.
Spisy StB: Kromě registračního protokolu existují i další dokumenty, které obsahují zprávy a hodnocení týkající se Babišovy údajné spolupráce s StB. Tyto spisy byly předmětem analýzy v rámci soudních sporů.

Střet zájmů

Popis: Babiš byl opakovaně obviněn ze střetu zájmů kvůli vlastnictví koncernu Agrofert a mediálních domů, což mu umožňovalo ovlivňovat mediální prostředí.
Vyšetřování:
Evropská komise zahájila vyšetřování v roce 2017 a v roce 2020 potvrdila, že Babiš porušil pravidla pro čerpání evropských dotací.
Babiš tvrdil, že vlastnictví Agrofertu bylo řešeno prostřednictvím svěřeneckého fondu, čímž se vyhnul přímému střetu zájmů.

Pandemie COVID-19

Kritika: Vláda čelila kritice za chaotické řízení krizové situace během pandemie COVID-19, nedostatečnou přípravu a koordinaci krizových opatření.
Ekonomická opatření: Kritika se týkala i ekonomických opatření, která byla považována za nedostatečná nebo chaotická. Programy na podporu podnikatelů a živnostníků byly složité a administrativně náročné.

Oligarchické praktiky

Obvinění: Babiš čelil obviněním z oligarchických praktik, včetně zneužívání politického vlivu k prosazování zájmů Agrofertu.

Příklady:

Případ Čapí hnízdo je hlavním příkladem propojení podnikatelských zájmů a politického vlivu.
Babišova vláda byla kritizována za zákony a opatření, která prospěla velkým podnikatelským subjektům.

Daňové úniky a finanční kontroverze

Popis: V médiích se objevily informace o Babišových finančních transakcích a podezření z daňových úniků.

Vyšetřování: Babiš čelil obviněním z porušení daňových zákonů a nejasností ve financování jeho firem.

Vztahy s Čínou a Huawei

Spolupráce s Huawei: Babišova vláda byla kritizována za podporu čínské technologické firmy Huawei, podezřelé z bezpečnostních rizik.
Kritika: Babiš byl obviňován z příliš vstřícné politiky vůči Číně, což mohlo ohrozit bezpečnost České republiky.

Skandál kolem Andreje Babiše ml.

Popis: V roce 2019 vyšlo najevo, že Babišův syn byl v roce 2018 unesen na Krym, kde měl být držen v izolaci, další články k tématu Únos Andreje Babiše ml. na Krym
Důsledky: Kauza přinesla další tlak na Babiše a ukázala na problémy v rodinných vztazích.

Zpráva OLAF a střet zájmů

Vyšetřování: Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v roce 2020 konstatoval, že Babiš porušil pravidla pro čerpání evropských dotací v kauze Čapí hnízdo.
Dopad: Vyšetřování vedlo k dalšímu tlaku na Babiše a zvýšilo obavy o jeho setrvání ve funkci premiéra.

Případ „Babišovy stíhačky“

Popis: V roce 2020 vyšla najevo informace o nákupu stíhaček pro českou armádu, které byly údajně předražené a nevhodné.
Politický dopad: Babiš čelil obviněním z netransparentního přístupu při nákupu vojenské techniky.

Podezření z korupce a klientelismu

Obvinění: Babiš čelil obviněním z korupce a klientelismu, kdy byly firmy spojené s Agrofertem preferenčně zacházeny při veřejných zakázkách.
Personální politika: Některé nominace na klíčové posty ve státní správě byly vnímány jako snaha o prosazování zájmů blízkých hnutí ANO.

Vztahy s Ruskem

Kontroverze: Babišova vláda byla kritizována za vstřícné vztahy s Ruskem a za plán na rozšíření jaderné elektrárny Dukovany s možným zapojením ruské společnosti Rosatom.

Konflikty s opozicí a demonstrace

Protesty: Babišova vláda čelila opakovaným protestům a demonstracím ze strany občanských iniciativ a opozice.
Demonstrace: V roce 2019 a 2020 se konaly masové demonstrace organizované skupinou Milion chvilek pro demokracii.

Komunikace a PR strategie

Manipulace: Babiš byl obviňován z využívání svých mediálních prostředků a PR týmů k manipulaci veřejného mínění.
Strategie: Hnutí ANO často využívalo moderní PR techniky a sociální média k prosazování své agendy.

Evropské dotace a jejich kontrola

Kontrola: Evropská unie zahájila několik kontrolních šetření ohledně čerpání dotací společnostmi spojenými s Babišem.
Důsledky: Některé dotace byly zpochybněny a Česká republika musela řešit otázky návratnosti neoprávněně čerpaných prostředků.

Zneužívání moci a politické tlaky

Obvinění: Babiš byl obviňován z využívání své moci k ovlivňování nezávislých institucí, včetně soudů a policie, ve snaze chránit své osobní a obchodní zájmy.

Majetek Andreje Babiše

Andrej Babiš je podle Forbes pátý nejbohatší český občan s odhadovaným majetkem (net worth) 170 miliard Kč. V majetkovém oznámení za rok 2023 přiznal příjmy ve výši více než 130 milionů korun a pohledávky za cca 1,68 miliardy korun. Jeho příjmy pocházejí převážně z koncernu Agrofert, kde má svěřenské fondy.